ECLI:CZ:NS:2012:29.NSCR.38.2012.1
KSPL 54 INS 1452/2011
sp. zn. 29 NSČR 38/2012-B-124
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Plzeň - Husova, s. r. o., se sídlem v Plzni, Husova 1126/43, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 26384604, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 54 INS 1452/2011, o návrhu dlužníka na vyloučení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze, takto:
Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPL 54 INS 1452/2011, 2 VSPH 648/2012.
Odůvodnění:
V insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) vznesl dlužník 30. dubna 2012 námitku podjatosti soudce insolvenčního soudu JUDr. Miloše Benetky.
Po předložení věci k rozhodnutí o námitce podjatosti Vrchnímu soudu v Praze jako soudu nadřízenému dlužník uplatnil podáním datovaným 20. května 2012, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 23. května 2012 (B - 88), námitku podjatosti předsedy senátu nadřízeného soudu JUDr. Jiřího Karety.
Dlužník spatřuje důvod podjatosti označeného soudce Vrchního soudu v Praze v tom, že „jeho jednání je předmětem řízení pro zmatečnost vedeného (na základě žaloby dlužníka) u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 155 ICm 12/2012“. Předseda senátu se podle dlužníka mohl dopustit „trestného jednání“ při projednávání odvolání dlužníka proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 20. dubna 2011 o úpadku dlužníka tím, že „nezajistil všechny potřebné důkazy, aby mohlo být ve věci úpadku žalobce (dlužníka) spravedlivě rozhodnuto“.
Za tohoto stavu má dlužník za „zcela nemožné“, aby předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta rozhodoval o podjatosti soudce insolvenčního soudu JUDr. Miloše Benetky, když sám fakticky svým jednáním má podíl na současném stavu řízení, jehož předmětem je úpadek dlužníka. Podle dlužníka má předseda senátu zájem na tom, aby v insolvenčním řízení pokračoval soudce JUDr. Miloš Benetka, neboť společně „přivodili tento negativní stav“.
Předseda senátu JUDr. Jiří Kareta ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům. Mínil, že důvodem namítané podjatosti je, že předsedal senátu, který rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení insolvenčního soudu o úpadku dlužníka tak, že odvolání nevyhověl a rozhodnutí o úpadku potvrdil. K důvodům podané žaloby pro zmatečnost, s jejímž obsahem se prostřednictvím insolvenčního rejstříku seznámil, uvedl, že si není vědom žádného svého pochybení v označeném odvolacím řízení.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučení i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučení také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiřího Karety. Tento soudce nemá k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům - jak vyplývá z jeho vyjádření - žádný z hlediska §14 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné odvolací věci.
Takový vztah přitom nelze - oproti mínění dlužníka - dovodit ani z okolností, které uvedl v námitce podjatosti.
Tyto okolnosti totiž dlužník zjevně spatřuje v předchozím postupu předsedy senátu v této insolvenční věci a v jeho (jiném, než dlužníkem prosazovaném) názoru na způsob vedení odvolacího jednání a rozhodnutí o podaném odvolání dlužníka proti usnesení o úpadku. Jde tedy typově právě o ty okolnosti, jež zákon z okruhu způsobilých námitek podjatosti výslovně vylučuje (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.). K prověření výhrad účastníka proti správnosti postupu soudu v řízení slouží za zákonem stanovených podmínek řádné a mimořádné opravné prostředky, důvod podjatosti rozhodujícího soudce samy o sobě založit nemohou.
Zbývá dodat, že z dlužníkových tvrzení nevyplývá ani to, že by označený předseda senátu „měl zájem na tom, aby v řízení pokračoval soudce insolvenčního soudu JUDr. Miloš Benetka“. Soudcův zájem na věci totiž nelze dovozovat jen z toho, že byl předsedou odvolacího senátu, který potvrdil některé z rozhodnutí soudce, vůči němuž byla v daném insolvenčním řízení uplatněna námitka podjatosti.
Ze zásady nestrannosti a nezávislosti soudce (článek 82 odst. 1 Ústavy) navíc plyne, že osobní nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku, který však v posuzované věci předložen nebyl; srov. obdobně i usnesení Ústavního soudu ze dne 3. května 2012, sp. zn. III. ÚS 141/12, veřejnosti dostupné na webových stránkách Ústavního soudu.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Kareta není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. KSPL 54 INS 1452/2011, 2 VSPH 648/2012 (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. září 2012
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu