ECLI:CZ:NS:2012:29.NSCR.40.2012.1
KSPH 41 INS 11480/2010
sp. zn. 29 NSČR 40/2012-B-366
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka ČKD Kutná Hora, a. s., se sídlem v Kutné Hoře, Karlov 197, PSČ 284 49, identifikační číslo osoby 00508055, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, o návrhu dlužníka na povolení reorganizace, o návrhu dlužníka na vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, 2 VSPH 353/2012.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 20. února 2012, č. j. KSPH 41 INS 11480/2010-B-315, mimo jiné schválil reorganizační plán předložený dlužníkem (výrok I.) a určil, že reorganizační plán je účinný dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení (výrok II.).
Proti usnesení insolvenčního soudu podal odvolání věřitel E.ON Energie, a. s. (dále jen „společnost E.). V průběhu odvolacího řízení (jež je u Vrchního soudu v Praze vedeno pod sen. zn. 2 VSPH 353/2012) uplatnil dlužník podáním ze dne 6. června 2012 (č. l. B-362) námitku podjatosti soudce odvolacího soudu JUDr. Jiřího Goldsteina, který je členem senátu 2 VSPH, jenž má o odvolání společnosti E. rozhodnout.
Dlužník spatřuje důvod pro vyloučení jmenovaného soudce v jeho „údajném“ přátelském vztahu k manželům P. P. a M. P., kteří jsou společníky stejné advokátní kanceláře (bnt - pravda & partner, s. r. o.) jako zástupce společnosti E. Mgr. Jan Šrámek.
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti uvedl, že k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům nemá žádný vztah a manžele Pravdovy nezná.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 76 - 78) i soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldsteina. Jmenovaný soudce nemá k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jeho vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Takový vztah přitom nelze - oproti přesvědčení dlužníka - dovodit ani z okolností, které popsal v uplatněné námitce podjatosti. Dlužníkem tvrzený přátelský vztah soudce k osobám, které společně se zástupcem účastníka řízení vykonávají advokacii jako společníci společnosti s ručením omezeným, bez dalšího nepřípustný poměr soudce k zástupci účastníka ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. založit nemůže (tyto osoby se řízení v projednávané věci nijak neúčastní). Z vyjádření jmenovaného soudce se nadto podává, že manžele P. ani nezná.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označený soudce Vrchního soudu v Praze není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, 2 VSPH 353/2012 (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. června 2012
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu