ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.698.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 698/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce J. K., proti žalovanému A. P., za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného Volksbank CZ, a.s. , se sídlem v Praze 4 - Nuslích, Na Pankráci 1724/129, identifikační číslo osoby 25083325 zastoupené JUDr. Danou Schveigelovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Husova 5, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 10 C 170/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 4. února 2010, č.j. 10 C 170/2009-159, takto:
I. Řízení o „dovolání“ žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 4. února 2010, č.j. 10 C 170/2009-159, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků a ani vedlejší účastnice nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
V záhlaví uvedeným rozsudkem Okresní soud v Příbrami (dále též „soud prvního stupně“) zamítl žalobu na určení, že „žalobce je podílovým spoluvlastníkem ve výši 1/10 nemovitostí: budovy čp. 312 v P. na pozemku č. parc. 498, pozemku č. parc. 498 a pozemku č. parc. 499, zapsaných na LV č. 296 pro k.ú. P. n. L., obec P. u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram“ .
K odvolání žalobce Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. dubna 2010, č.j. 23 Co 131/2010-176, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III. o nákladech řízení mezi žalobcem a vedlejší účastnicí, a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Dne 17. ledna 2012 podal žalobce u Okresního soudu v Příbrami podání označené jako „dovolání proti rozsudku okresního soudu v Příbrami č.j. 10 C 170/2009-159“ .
Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 18. ledna 2012, č.j. 10 C 170/2009-209, byl žalobce vyzván, aby soudu sdělil, zda jeho podání je skutečně dovoláním, eventuálně jaký opravný prostředek chtěl podat a v případě, že žalobce trvá na podání dovolání, vyzval jej soud k předložení plné moci pro právního zástupce dle §241 odst. 1 o. s. ř, s tím, že jej též poučil, že nebude-li této výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno.
Na tuto výzvu Okresního soudu v Příbrami žalobce nereagoval.
Podle §241 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (který však může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy), jestliže sám nemá právnické vzdělání; je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná za ní osoba uvedená v §21 nebo §21a anebo v §21b o.s.ř., pokud má právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a, v §21b, anebo v §26a odst. 3 o. s. ř., která má právnické vzdělání. V tomto případě se jedná o úpravu tzv. povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §104 odst. 2 téhož zákona.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065).
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) je nucen konstatovat, že dovolatel výše uvedené výzvě soudu nevyhověl a pro dovolací řízení si nezvolil ve stanovené lhůtě (resp. ani později) zástupce z řad advokátů, aniž by případně doložil, že splňuje podmínku získání právnického vzdělání, jak je předpokládána ustanovením §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Dovolatel navíc napadá „dovoláním“ rozsudek soudu prvního stupně vydaný v této věci. Je proto třeba uvést, že podle ustanovení §236 o. s. ř. lze v zákonem stanovených případech napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, o němž rozhoduje Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.). Procesní předpis v tomto případě nepředpokládá, že by dovoláním bylo možno napadnout též rozhodnutí soudu prvního stupně. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno.
Jestliže žalobce v označené věci přesto výslovně napadl odvoláním rozsudek soudu prvního stupně, pominul tak uvedenou podmínku dovolacího řízení. Za tohoto stavu nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Proto nezbývá, než řízení o takovém „dovolání“, které trpí touto vadou, podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavit. Ač - jak již bylo uvedeno - není procesním předpisem upravena funkční příslušnost k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, o zastavení tohoto „dovolacího“ řízení rozhoduje Nejvyšší soud, neboť je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, který je nadto nadán pravomocí k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím odvolacích soudů (obdobně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o. s. ř věta první o. s. ř., když dovolatel nemá na náhradu těchto nákladů nárok, přičemž žalovanému a ani vedlejší účastníci na jeho straně v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. března 2012
JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu