Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.07.2012, sp. zn. 32 Cdo 3154/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.3154.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.3154.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 3154/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Raiffeisen stavební spořitelny a. s., se sídlem v Praze 3, Koněvova 2747/99, identifikační číslo osoby 49 24 12 57, proti žalovanému D. V., zastoupenému JUDr. Adélou Drdlovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Konviktská 291/24, o zaplacení částky 225.290,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 107/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2009, č. j. 55 Co 357/2009-106, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze označenému v záhlaví, kterým byl potvrzen rozsudek ze dne 25. února 2009, č. j. 25 C 107/2006-90, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 225.290,- Kč spolu s úrokem k 31. srpnu 2004 ve výši 14.226,50 Kč, úrokem z prodlení k témuž datu ve výši 667,30 Kč, a s 8,95% úrokem z prodlení z částky 225.290,- Kč od 1. ledna 2005 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, ve znění, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 225.290,- Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku (shodně jako v rozsudku soudu prvního stupně) s tím, že plněním dlužníka P. Š. a dalšího ručitele M. P. zaniká v rozsahu těchto plnění povinnost žalovaného, a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné - oproti mínění dovolatele - podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř.“), protože odvolací soud vymezil obsah posuzovaného právního vztahu účastníků (žalobkyně a žalovaného) shodně jako soud prvního stupně (srov.např. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 34/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalovaného však nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (zrušeného k 31. prosinci 2012 nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží. Podle ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, případně jejichž řešení zpochybnil. Výhradami, jimiž dovolatel vyjadřuje nesouhlas se zjištěním, že úvěr byl předchůdkyní žalobkyně dlužníkovi P. Š. vyplacen, které soudy učinily z provedených důkazů, dovolatel brojí proti hodnocení důkazů provedenému soudy nižších stupňů. Z hlediska jejich obsahu jde o výhrady, jimiž je uplatňován dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. (tj., že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), kterým však přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemůže být založena. Podle výslovného znění ustanovení §237 odst. 3 části věty za středníkem o. s. ř. se k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží. Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat z hlediska námitky, že rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť odvolací soud neuvedl, jakými úvahami se řídil při určení výše úroku a úroku z prodlení a určení počátku prodlení, jež je podřaditelná pod dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Prostřednictvím této námitky nemůže být přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založena, jestliže tvrzené vady nezahrnují (jako je tomu v projednávané věci) podmínku existence právní otázky zásadního významu (k tomu srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a dále ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06). V usnesení ze dne 28. července 2010, sp. zn. IV. ÚS 1464/10 (uveřejněném na webových stránkách Ústavního soudu) pak Ústavní soud dovodil, že podmínkou přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. u tvrzené vady řízení je, že právní otázka procesní povahy mající judikatorní přesah byla v dovolání zřetelně formulována. Vytýká-li dovolatel soudu prvního stupně nesprávný postup v řízení, vyloučil-li k samostatnému řízení věc proti dlužníkovi P. Š. a dalšímu ručiteli M. P., a z toho dovozuje porušení příslušných článků Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, přehlíží, že jde o výhrady k postupu soudu prvního stupně, nikoliv soudu odvolacího, které mohl a měl uplatnit v odvolacím řízení, což neučinil, jak vyplývá z obsahu spisu. Jelikož dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. července 2012 JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/24/2012
Spisová značka:32 Cdo 3154/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.3154.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Ručení
Smlouva o úvěru
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§497, §303 obch. zák.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01