ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.2478.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 2478/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Bc. J. V. , proti žalované ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem Děčín, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, PSČ 402 02, identifikační číslo 24729035, o obnovení dodávky elektřiny, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 22 C 331/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 5. listopadu 2009, č. j. 29 Co 498/2009-123, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 5. listopadu 2009, č. j. 29 Co 498/2009-123, a rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 16. června 2009, č. j. 22 C 331/2008-84, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Děčíně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 16. června 2009, č. j. 22 C 331/2008-84, uložil právní předchůdkyni žalované ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem Děčín IV, Teplická 874/8, identifikační číslo 27232425, povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku obnovit dodávky elektrické energie do odběrného místa č. 5916023 na adrese O., N. V., pro odběratele Bc. J. V., a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 5. listopadu 2009, č. j. 29 Co 498/2009-123, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Oba soudy vyšly ze zjištění, že žalobkyně s právní předchůdkyní žalované uzavřela dne 28. 4. 1997 smlouvu o dodávce elektrické energie do odběrného místa na adrese Olomouc, Na Vozovce 268/36. Poté, co pracovníci společnosti ČEZ Měření, s. r. o. dne 8. 9. 2008 provedli z pověření právní předchůdkyně žalované kontrolu tohoto odběrného místa, při níž zjistili, že na elektroměru v. č. 4191007 byly porušeny úřední značky (plomby), téhož dne elektroměr demontovali a pro neoprávněný odběr přerušili žalobkyni dodávku elektřiny. Dodávka elektřiny byla obnovena na základě předběžného opatření, vydaného dne 22. 10. 2008 soudem prvního stupně, přes nesouhlas právní předchůdkyně žalované, která připojení žalobkyně k dodávce elektřiny podmiňovala úhradou škody vzniklé neoprávněným odběrem. Žalobkyně vyúčtovanou škodu neuhradila a žalovaná se domáhá jejího zaplacení v řízení vedeném před Okresním soudem v Olomouci.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně z takto zjištěného skutkového stavu věci dovodil, že odstraněním měřícího zařízení, u něhož bylo zjištěno poškození a neoprávněný odběr, a zapojením nového měřícího zařízení byla odstraněna příčina, která mohla žalobkyni neoprávněný odběr umožnit. Bezprostředně poté byla právní předchůdkyně žalované povinna obnovit dodávku elektřiny žalobkyni podle §25 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 3. 7. 2009 (dále jen „energetický zákon“). I když smyslem a účelem energetického zákona je zamezit vzniku škod, tzv. „černým odběrům“, nelze ani prostřednictvím jazykového, logického a systematického výkladu ustanovení §25 odst. 7 energetického zákona dospět k závěru, že k obnovení dodávky elektřiny je - kromě výměny poškozeného elektroměru za elektroměr bezvadný - třeba nahradit škodu vzniklou neoprávněným odběrem, vypočtenou podle vyhlášky č. 51/2006 Sb. I když zákon výslovně neuvádí, jaké příčiny by měly být odstraněny, nelze mezi ně zařadit uhrazení způsobené škody, když její vznik není protiprávním úkonem (příčinou), ale následkem. Za odstranění příčin, které vedly k omezení nebo k přerušení dodávek elektřiny z důvodu neoprávněného odběru lze pokládat pouze odstranění technických příčin - v daném případě výměnu měřícího zařízení. Odvolací soud současně konstatoval, že energetický zákon ve znění do 3. 7. 2009 v §51 definuje, kdy jde o neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy; náhrada škody za neoprávněný odběr přichází v úvahu v případě, mají-li obě sporné strany souhlasně za to, že podmínky neoprávněného odběru byly splněny, popřípadě je-li pravomocně ukončeno řízení o náhradu škody. V posuzovaném případě žalobkyně neoprávněný odběr elektřiny popírá a řízení o náhradu škody, v němž bude jako předběžná posuzována otázka neoprávněného odběru, nebylo dosud pravomocně skončeno. Po žalobkyni tudíž nelze požadovat, aby před obnovením dodávky elektřiny uhradila škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny. V tomto řízení totiž energetický zákon ve znění do 3. 7. 2009 neumožňuje soudu, aby prejudiciálně řešil, zda došlo k neoprávněnému odběru a zda vznikl nárok na náhradu škody. Tuto prejudiciální otázku může soud řešit pouze v řízení o náhradu škody. I kdyby v posuzovaném případě byla tato předběžná otázka posouzena, nebyl by tím soud v řízení o náhradu škody vázán.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala právní předchůdkyně žalované dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.; zásadně právně významným shledává rozhodnutí odvolacího soudu pro řešení otázky, zda až zaplacením paušalizované náhrady škody za neoprávněný odběr dochází k odstranění příčiny, která vedla k omezení či přerušení dodávky elektřiny. Není srozuměna se závěrem soudů obou stupňů, podle něhož odstraněním příčiny se rozumí eliminace technických příčin neoprávněného odběru elektřiny (výměna poškozeného měřícího zařízení za bezvadné). Prosazuje názor, že podle §25 odst. 7 energetického zákona povinnost obnovit dodávku elektřiny je spojena s odstraněním všech příčin, které vedly k přerušení dodávky. Odkazujíc na společné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce, má zato, že odstraněním příčin nutno rozumět „dořešení problému do důsledku“, tzn.: 1. napravení technického stavu odběrného elektrického zařízení včetně měřidla, 2.1 úhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny určené či vypočtené podle §13 a 14 vyhlášky č. 51/2006 Sb., 2.2 úhradu nákladů spojených se zjišťováním neoprávněného odběru a 2.3 úhradu nákladů spojených s následným obnovením dodávky. Připouští, že §25 odst. 7 energetického zákona (ani jiné ustanovení tohoto zákona) taxativně nevyjmenovává příčiny, po jejichž odstranění má dojít k obnovení dodávky elektřiny. Smyslem postupu při zjištění neoprávněného odběru je zamezit dalšímu vzniku škody na straně provozovatele distribuční soustavy a pokračování v protiprávním jednání. Prosazuje názor, že účelem §51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona je „donutit“ neoprávněného odběratele řádně platit za spotřebovanou elektřinu a v případě protiprávního jednání i paušalizovanou cenu za neoprávněný odběr. Za příčinu, která vedla k přerušení dodávky elektřiny, je nutno považovat rovněž nezaplacení náhrady za neoprávněný odběr, představující (paušalizovanou) platbu za odběr elektřiny. Nespatřuje žádný rozdíl mezi řádným a neoprávněným odběrem elektřiny v tom směru, že v obou případech odběratelé elektřinu odebírají a spotřebovávají, přičemž vyčíslená náhrada škody podle vyhlášky č. 51/2006 Sb. je rovněž platbou za spotřebovanou elektřinu. Nepovažuje za spravedlivé, aby nejprve obnovila dodávku elektřiny a až následně se „přípustnými právními nástroji“ domáhala vůči škůdci náhrady škody. Výhradu má rovněž k názoru odvolacího soudu, že předběžnou otázku, zda došlo k neoprávněnému odběru, může soud řešit jedině v řízení o náhradu škody. Bez vyřešení této předběžné otázky v řízení o obnovení dodávky elektřiny by nebylo možno postupovat podle §25 odst. 4 písm. d/ bod 5. a §25 odst. 7 energetického zákona. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“.
V průběhu dovolacího řízení dosavadní žalovaná ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Usnesením ze dne 16. března 2011, č. j. 33 Cdo 2478/2010-151, Nejvyšší soud rozhodl, že v dovolacím řízení bude místo dosavadní žalované pokračováno se společností ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem Děčín, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, PSČ 405 02, identifikační číslo 24729035.
Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou při splnění podmínky jejího advokátního zastoupení (§240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 4 o. s. ř.); Nejvyšší soud České republiky (§10a o. s. ř.) se proto zabýval otázkou, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno v pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně, se řídí §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pro řešení otázky, kdy je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny v případě zjištěného neoprávněného odběru, nezaplatí-li odběratel náhradu za takový odběr; odvolací soud totiž tuto otázku posoudil jinak, než je řešena v judikatuře dovolacího soudu.
Žalovaná v dovolání nenamítá žádnou z vad uvedených v §242 odst. 3 o. s. ř. a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu; dovolací soud se proto zabýval pouze uplatněným dovolacím důvodem, jak byl obsahově vymezen.
Podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. lze dovolání podat z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
S ohledem na skutečnost, že k přerušení dodávky elektřiny žalovanou došlo před účinností zákona č. 158/2009, a s přihlédnutím ke znění čl. II. zákona č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jenž nabyl účinnosti 4. 7. 2009, je rozhodující pro právní posouzení věci znění energetického zákona účinné do 3. 7. 2009 (dále opět jen „energetický zákon“).
Podle §25 odst. 4 písm. d/ bod 5. energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům při neoprávněném odběru elektřiny podle §51 energetického zákona.
Podle §25 odst. 7 energetického zákona v případech uvedených v odstavci 4 písm. d/ a e/ je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
Podle §51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny je odběr při neplnění platebních povinností vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru.
Podle §51 odst. 2 energetického zákona při neoprávněném odběru je odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
V rozsudku ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 33 Cdo 5302/2008, který obstál i v ústavní rovině (ústavní stížnost, která byla proti němu podána, Ústavní soud usnesením ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 2192/11, odmítl), dovolací soud formuloval a odůvodnil právní závěr, že §25 odst. 4 písm. d/ energetického zákona obsahuje taxativní výčet případů, v nichž je provozovatel distribuční soustavy oprávněn omezit nebo přerušit dodávku elektřiny. K nim patří též neoprávněný odběr elektřiny podle §51 energetického zákona (bod 5.). Byl-li příčinou neoprávněného odběru (§51 odst. 1 energetického zákona) odběr elektřiny měřený zařízením s porušenou úřední značkou, do něhož bylo neoprávněně zasaženo, pak tímto způsobem nastolený protiprávní stav byl odstraněn výměnou měřícího zařízení za bezvadné. Není-li vzniklá škoda příčinou, pro kterou byla přerušena dodávka elektřiny, nýbrž jí byl odběr uskutečňovaný prostřednictvím nezpůsobilého měřícího zařízení, pak jeho výměnou pominuly důvody přerušení a bezprostředně poté byl provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny. Současně vyslovil právní názor, podle něhož situace, kdy odběratel nezaplatí vyúčtované náhrady za neoprávněný odběr, je podřaditelná pod případ porušení platební povinnosti vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru (§51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona). Vyčíslená náhrada (škoda) je platbou za „skutečný odběr“, pokud elektrická energie je skutečně odebírána, přičemž pro protiprávní zásah do měřícího přístroje nelze reálně určit - oproti číselnému stavu poškozeného měřícího přístroje - tu její část, která byla nad měřícím přístrojem uváděným stavem celkem odebrána. Jestliže účelem právní úpravy následků neoprávněného odběru (obnovit původní pokojný stav a donutit odběratele k řádnému plnění smluvních závazků) je postihovat omezením nebo přerušením dodávky elektřiny ty, kteří porušují smluvní povinnosti v souvislosti s řádně měřeným odběrem elektřiny, pak za použití výkladového pravidla a minori ad maius musí platit, že nemá-li provozovatel distribuční soustavy povinnost obnovit dodávku v případě, kdy odběratel neplní své povinnosti, neboť opakovaně nedodržel smluvený způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh nebo nesplnil platební povinnosti vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru, tj. nezaplatil za řádně měřený odběr elektřiny, tím spíše mu zákon tuto povinnost nemůže ukládat v případě uskutečněného (tj. realizovaného), avšak pro úmyslné poškození měřícího zařízení řádně nezměřeného odběru. Odporovalo by totiž obecnému pojetí spravedlnosti a morálky, aby právní postavení „černého“ odběratele (jeho právo na obnovení dodávky elektřiny) bylo výhodnější oproti tomu, kdo „jen“ nezaplatil za řádně měřený odběr a taktéž mu byla dodávka elektřiny přerušena. Nezaplacení odběru je z pohledu §25 odst. 7 energetického zákona příčinou, pro kterou lze přerušit dodávku elektřiny. Dokud odběratel nezaplatí v souvislosti s neoprávněným odběrem vyčíslenou škodu, nemá distributor povinnost podle §25 odst. 7 energetického zákona obnovit dodávku elektřiny (obdobně srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4524/2009, a ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 33 Cdo 5142/2009).
V posuzovaném případě není logického důvodu odchylovat se od právních názorů vyjádřených v citovaném rozhodnutí. Dovolací soud se proto ztotožňuje s odvolacím soudem v tom, že právní předchůdkyně žalované výměnou elektroměru s poškozeným měřícím zařízením za nový nepoškozený elektroměr odstranila příčinu neoprávněného odběru a byla proto povinna dodávku elektřiny obnovit (§25 odst. 7 energetického zákona). Nesdílí však již z výše vyložených důvodů jeho další právní závěr, že energetický zákon nepřipouští možnost omezit nebo přerušit dodávku elektřiny pro nezaplacení škody vzniklé při neoprávněném odběru, jelikož taková škoda není platební povinností vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru (§51 odst. 1 písm. c/ energetického zákona).
Z řečeného pak nutně vyplývá, že rozhodnutí soudu v řízení o povinnosti obnovit dodávku elektřiny (§25 odst. 7 energetického zákona) je závislé mimo jiné na posouzení předběžných otázek, zda došlo k neoprávněnému odběru a v důsledku toho ke vzniku škody (§51 odst. 1 písm. c/, odst. 2 energetického zákona). Dovolací soud sdílí nesouhlas žalované s právním názorem odvolacího soudu, že pouze v řízení o náhradu škody přísluší soudu posoudit tyto předběžné otázky.
Režim předběžných otázek je upraven v §135 o. s. ř., podle něhož soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení (odstavec 1). Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází (odstavec 2). Je-li předběžnou otázkou otázka, jejíž rozhodnutí je v pravomoci soudů, je při aplikaci §135 odst. 2 věty druhé o. s. ř. významné též ustanovení §159a o. s. ř., podle něhož nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odstavec 1). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (odstavec 4).
Z §135 odst. 2 o. s. ř. a §159a odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. vyplývá, že pro soudy a jiné orgány je výrok pravomocného rozsudku v jiných než statusových věcech (a v dalších věcech zavazujících každého) závazný jen potud, pokud posuzují (jako předběžnou otázku) mezi účastníky, popřípadě mezi osobami, na něž byla subjektivní závaznost rozsudku rozšířena, právní vztahy, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím. Znamená to, že soud není vázán posouzením předběžné otázky vyjádřeným pouze v odůvodnění rozhodnutí, aniž by posouzení této otázky bylo přímo předmětem sporu. Aby bylo řešení předběžné otázky závazné pro další spory, musela by tedy být tato předběžná otázka řešena přímo ve výroku rozhodnutí (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1454/2009).
Jestliže i v řízení o náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem mezi žalovanou (v pozici žalobkyně) a žalobkyní (v pozici žalované) vedené před Okresním soudem v Olomouci budou otázky neoprávněného odběru a vzniku škody posouzeny jako otázky předběžné, nebránilo soudům v posuzovaném případě, v němž je předmětem sporu obnovení dodávky elektřiny, aby tyto otázky posoudily prejudiciálně samy.
Protože se žalované prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. podařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí, dovolací soud je zrušil (§243b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Poněvadž důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí zrušeno, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soud prvního stupně (příp. soud odvolací) závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. června 2012
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu