ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.4550.2010.2
sp. zn. 33 Cdo 4550/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně CUBES CZ spol. s. r. o. se sídlem v Praze 6, Křenova 438/7, identifikační číslo 256 11 585, zastoupené JUDr. Jiřím Císařem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Hrnčířská 55/14, proti žalované K. Č. , o zaplacení 221.970,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 18 C 298/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. července 2010, č. j. 13 Co 275/2010-146, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Císaře, advokáta se sídlem v Ústí nad Labem, Hrnčířská 55/14.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Plzni potvrdil rozsudek ze dne 14. dubna 2010, č. j. 18 C 298/2009-122, kterým Okresní soud v Karlových Varech zamítl žalobu o zaplacení 221.970,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Žalobkyně v dovolání zpochybnila správnost závěru odvolacího soudu, že její právo na smluvní pokutu za opožděnou úhradu kupní ceny za pozemek v katastrálním území Ž., je promlčeno. Učinila tak následujícími námitkami. V prvé řadě odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně vyložil, popř. dostatečně nezohlednil, obsah ujednání účastníků o splatnosti smluvní pokuty. Prosazuje názor, že podle ujednání účastníků bylo zaplacení smluvní pokuty za opožděnou úhradu kupní ceny za pozemek v katastrálním území Ž., vázáno na splnění (rozvazovací) podmínky sjednané v článku II. dodatku ze dne 2. 9. 2005 ke kupní smlouvě uzavřené 7. 2. 2005. Tato námitka však představuje uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., který nelze v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. s úspěchem použít (k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem se nepřihlíží). Právním posouzením je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Otázka, co bylo obsahem ujednání účastníků vyjádřeného ve smlouvě, je otázkou skutkovou, nikoli právní. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle smluvních stran ve smyslu §35 odst. 2 obč. zák., jde o skutkové zjištění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Neregulérní je rovněž výtka žalobkyně, že odvolací soud při rozhodování pominul, že žalovaná nesplnila sjednané podmínky smlouvy, neboť do 24 hodin po té, co jí doložila podpis dodatku kupní smlouvy, nepředložila stavební spořitelně dokumenty nutné pro vyplacení stavebního spoření. I tato dovolací námitka představuje uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř.
Způsobilý dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. vystihla žalobkyně pouze výhradou proti správnosti právního závěru odvolacího soudu, že u práva na zaplacení smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení počíná promlčecí doba běžet vždy dnem, za který věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu (jinak řečeno, že „jednotlivé částky smluvní pokuty připadající na každý den prodlení se promlčují samostatně za každý den“). Tento závěr však nemůže činit rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, neboť koresponduje s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 847/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 36/2003).
Přestože žalobkyně z dovolání nevylučuje nákladový výrok rozsudku odvolacího soudu, žádné konkrétní výhrady proti němu v dovolání neuplatnila; i kdyby nesouhlas s tímto výrokem řádně odůvodnila, nebylo by proti němu dovolání přípustné (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 4/2003).
Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 10.000,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 8., §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 a §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 25. října 2012
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu