ECLI:CZ:NS:2012:4.TDO.919.2012.1
sp. zn. 4 Tdo 919/2012-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. září 2012 dovolání obviněného Ing. R. L. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. 4 To 262/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 1 T 62/2011, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. R. L. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný Ing. R. L. byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. 1 T 62/2011 uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 29. 6. 2011 ve 23,30 hod. na veřejných komunikacích ve F. p. R., okr. N. J. a na veřejných komunikacích na trase z O. do R. p. R. řídil dodávkové motorové vozidlo tov. zn. IVECO DAILY, přestože mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci čj. 5 T 260/2009-21 ze dne 5. 11. 2009, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2009, uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců, trestním příkazem Okresního soudu ve Vyškově čj. 2 T 171/2009-23 ze dne 30. 12. 2009, který nabyl právní moci dne 26. 1. 2010, uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 let a trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci čj. 5 T 50/2010-32 ze dne 29. 3. 2010, který nabyl právní moci dne 20. 4. 2010, mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců.
Za to byl obviněnému podle §337 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, k jehož výkonu byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Současně mu byl podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let.
Proti uvedenému rozhodnutí podal obviněný odvolání, jež Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. 4 To 262/2011 zamítl podle §256 tr. ř.
Proti cit. usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dne 27. 1. 2012 dovolání, jež opřel o dovolací důvody vymezené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že je tímto napadáno rozhodnutí odvolacího soudu proto, že jím nebylo vyhověno obviněnému v otázce uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody a místo toho mu nebyl uložen jiný, alternativní druh trestu, např. domácí vězení. V odůvodnění dovolání je obsáhle argumentováno existující judikaturou Ústavního soudu, ale i soudů obecných. V jeho závěru pak bylo navrženo, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně zrušil.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství reagoval na možnost vyjádřit se k podanému dovolání obviněného přípisem z 13. 3. 2012 tak, že se k němu věcně vyjadřovat nebude. Vyslovil zároveň souhlas, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl v neveřejném zasedání.
Nejprve je třeba v obecné rovině uvést, že obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká). Podané dovolání splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., obviněný je podal prostřednictvím své obhájkyně, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Kromě toho se ale Nejvyšší soud musel především zabývat otázkou, zda je dovolání obviněného přípustné. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se pro účely řízení o dovolání považují za rozhodnutí ve věci samé. Podle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. lze podat dovolání mimo jiné proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Takovým rozhodnutím ve smyslu tohoto ustanovení je nepochybně též usnesení odvolacího soudu učiněné podle ustanovení §256 tr. ř.
K provedení přezkumné činnosti dovolacího soudu je pak nezbytné, aby v době rozhodování dovolacího soudu dovoláním napadené rozhodnutí (popř. dovoláním napadený výrok rozhodnutí) vůbec existovalo. Jestliže po podání dovolání proti pravomocnému rozhodnutí došlo k jeho zrušení, popřípadě ke zrušení dovoláním napadeného výroku, pak dovolací soud nemůže přezkoumávat již neexistující rozhodnutí. V takovém případě je dovolání proti neexistujícímu rozhodnutí či výroku nepřípustné a je nutno ho odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
V konkrétním případě tak nelze nevidět, že v mezidobí byly zrušeny předmětným dovoláním obviněného napadená rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. 4 To 262/2011 a Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. 1 T 62/2011. Došlo k tomu rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 5. 1. 2012 sp. zn. 4 T 117/2011 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2012 sp. zn. 7 To 45/2012, jimiž byl obviněný odsouzen a potrestán za pokračující přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Součástí pokračujícího skutku se stalo jednak jednání obviněného ze dne 29. 6. 2011, za něž byl původně odsouzen výše zmíněným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně, a dále obdobné jednání ze dne 17. 7. 2011. Obviněnému za to byl uložen společný trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců se zařazením do věznice s dozorem a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na tři roky. Součástí výrokové části rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku je rovněž výrok, jímž podle §45 odst. 1 tr. zákoníku byly zrušeny výroky o vině a trestu v rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. 1 T 62/2011, jakož i další výroky, které mají v uvedených výrocích svůj podklad.
Zde je třeba poznamenat, že takový postup vychází z ustanovení §45 odst. 1 tr. zákoníku, podle nějž odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§116), za jehož ostatní útoky byl odsouzen rozsudkem, který již nabyl právní moci, zruší v tomto dřívějším rozsudku výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky .... atd.
To jinými slovy znamená, že pokud dovolatel v podaném dovolání napadl usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu, nelze než konstatovat, že v době rozhodování Nejvyššího soudu již citovaná rozhodnutí, resp. z nich vyplývající výrok o trestu, včetně výroků na něj navazujících v důsledku jejich zrušení právně neexistují a tudíž je nelze považovat za součást rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006 sp. zn. 11 Tdo 1509/2005 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007 sp. zn. 11 Tdo 239/2007). Nejvyšší soud proto takové rozhodnutí odvolacího soudu, resp. napadený výrok o trestu z předcházejícího rozsudku okresního soudu přezkoumat nemohl. Přezkoumat bylo teoreticky možné pouze existující výrok o společném trestu uložený obviněnému pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 5. 1. 2012 sp. zn. 4 T 117/2011, ale výhradně v rámci případného dovolacího řízení vyvolaného proti rozhodnutí odvolacího soudu v této věci. Podle zjištění Nejvyššího soudu ale proti tomuto rozhodnutí dovolání podáno nebylo.
Jak již bylo zmíněno shora, pokud, jako v tomto případě, bylo dovolání podáno proti neexistujícím rozhodnutím odvolacího soudu a soudu prvního stupně, nelze než toto dovolání označit za nepřípustné a odmítnout je podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Tímto způsobem také o podaném dovolání obviněného Ing. R. L. bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto a to v neveřejném zasedání [viz §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( §265n tr. ř.).
V Brně dne 4. září 2012
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c