ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.3342.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 3342/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. v exekuční věci oprávněné Matco, s. r. o. , se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 264 25 033, proti povinnému L. I. , zastoupenému Mgr. Karlem Jindrákem, advokátem se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Černokostelecká 856/33, pro částku 4.199.908,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. Nc 12899/2003, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze z 28. srpna 2012, č. j. 16 Co 212/2012-283, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 20. dubna 2012, č. j. 137 Ex 18455/10-239, jímž soudní exekutor udělil vydražiteli příklep k tam specifikovaným nemovitostem. S odvolacím argumentem, že výsledná cena nemovitostí byla stanovena nesprávně, jelikož neodpovídala jejich tržní hodnotě, se odvolací soud vypořádal závěrem, že námitky, jež by mohly mít své místo ve fázi určení ceny nemovitostí (s nimiž se ostatně krajský soud vypořádal v rozhodnutích o odvolání povinného proti usnesení o ceně i o dražební vyhlášce), do fáze následující, tedy do vydání usnesení o dražební vyhlášce a posléze ani do fáze samotné dražby a udělení příklepu přenášet nelze, jelikož exekuční řízení je členěno do relativně samostatných fází.
V dovolání, jehož přípustnost sice dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., aniž však vysvětluje, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, povinný uplatňuje dovolací důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tedy existenci vady řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a nesprávné právní posouzení věci. Bez specifikace, v čem má naplnění jednotlivých dovolacích důvodů spočívat, stejně jako v odvolání namítá, že soud při stanovení výsledné ceny nemovitostí nerespektoval časovou omezenost znaleckého posudku (na šest měsíců od jeho zpracování), takže v době provádění dražby byl posudek již více než šest let neplatný. Podle jeho názoru je tak „celý proces vydražení založen na chybném ocenění vydražovaných nemovitostí, v důsledku čehož jsou jednotlivá rozhodnutí navazující na dražební jednání neplatná a učiněná v rozporu se zásadami exekučního řízení, jelikož došlo k podhodnocení nemovitostí“. Povinný si pro srovnání nechal vyhotovit znalecké posudky, jež přiložil k dovolání a z nichž je zřejmé, že současná cena nemovitostí činí 1.637.388,- Kč (oproti částce 1.082.629,- Kč v době vypracování znaleckého posudku).
Nejvyšší soud, jenž věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.) se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř je dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [zrušeného sice nálezem pléna Ústavního soudu z 21.2.2012, sp. zn. Pl ÚS 29/11, pro účely posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31.12.2012 však nadále použitelného (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1572/11 ze 6.3.2012)] spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod poř. č. 132).
Povinný sice napadenému rozhodnutí přisuzuje zásadní právní význam, hodnocením námitek obsažených v dovolání však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) dovolacím soudem neřešené právní otázky ani otázky, jež by měla být řešena jinak, totiž v souzené věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek rozhodných pro udělení příklepu uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.
Ta (viz např. usnesení Nejvyššího soudu z 18. listopadu 2009, sp. zn. 20 Cdo 4790/2007, či z 23. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006 a mnoho rozhodnutí dalších), stejně jako literatura (viz např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II., §201-376. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 2502 s.), zastává názor, že zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení exekuce, 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) vlastní dražba a 5) jednání o rozvrhu. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo (pravomocně) rozhodnuto. Tak tomu je i u určení výsledné ceny nemovitostí (stanovené ve smyslu §336a odst. 1 písm. d/ o. s. ř. podle výsledků ocenění a ohledání /§336/) a u dražební vyhlášky, v níž je soud povinen – kromě jiného – onu výslednou cenu uvést (§336b odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Pravomocným usnesením určujícím výslednou cenu nemovitostí i usnesením o dražební vyhlášce je soud při rozhodování o příklepu vázán (viz odůvodnění usnesení publikovaného pod č. 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR, s 16/46), vyjma např. podstatné změny poměrů, z nichž vycházel znalecký posudek při ocenění nemovitostí, jejich příslušenství, práv a závad spojených s nemovitostmi, např. podstatné znehodnocení stavby živelní pohromou, o kterýžto případ v souzené věci nejde. Kromě toho je třeba zdůraznit, že účelem ocenění není stanovení ceny, za kterou bude nemovitost prodána. Výsledná cena (§336a odst. 1 písm. d/ o. s. ř.), jak je zřejmé z ustanovení §336e odst. 1 o. s. ř., představuje jen východisko pro určení výše nejnižšího podání; nemovitost se v exekuci prodává za nejvyšší podání, a kolik toto podání bude činit, se ukáže až v samotné dražbě.
Protože vzhledem k výše uvedenému nelze dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, není dovolání přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je tedy bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2013
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu