ECLI:CZ:NS:2013:20.ND.425.2012.1
sp. zn. 20 Nd 425/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. v právní věci žalobce M. V., proti žalované ESSOX, s.r.o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 231/7, identifikační číslo osoby 267 64 652, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 11 C 26/2007, o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích a Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích a Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 11 C 26/2007.
Odůvodnění:
Podáním došlým Vrchnímu soudu v Praze 30. 6. 2011 a ústním podáním učiněným do protokolu před Okresním soudem ve Frýdku-Místku 31. 5. 2012 žalobce (mimo jiné) vznesl námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích a Vrchního soudu v Praze ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 11 C 26/2007.
Pochybnosti o nepodjatosti označených soudců v dané věci podle žalobce vyplývají ze skutečnosti, že „účelově prodlužovali řízení, nerespektovali zákonné lhůty v daných opravných prostředcích, tj. byli nečinní.“
Podle §14 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě.
Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců žalobce dovozuje mimo jiné z okolností spočívajících v jejich rozhodování ve věci. Tyto okolnosti, jak plyne z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě důvodem pro vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí předmětné věci být nemohou, a to ani tehdy, kdyby případná námitka nesprávného postupu nebo rozhodování ve věcech stejného či obdobného druhu byla opodstatněná.
Soudní praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. října 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se rozumí také situace, kdy soudce získal poznatky o věci jiným způsobem než z dokazování při jednání, v důsledku čehož je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
Případný závěr o podjatosti shora uvedených soudců by se musel opírat o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení.
V posuzovaném případě však žalobce žádné takové relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti jmenovaných soudců, neuvedl, a žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by tito soudci měli k projednávané věci či k účastníkům nebo jejich zástupcům poměr, neplynou ani z obsahu spisu.
Nejvyšší soud proto, aniž nařídil jednání (dokazování prováděno nebylo /§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř./), rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2013
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu