ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.3371.2012.1
sp. zn. 22 Cdo 3371/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce J. M. , zastoupeného Mgr. Markem Bukovským, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Na Příkopě 814, proti žalovaným 1) V. J. , a 2) P. J. , oběma zastoupených Městským úřadem ve Valašském Meziříčí jako opatrovníkem, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 19 C 312/2010, o dovolání matky a otce žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. května 2012, č. j. 71 Co 178/2012-96, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Krajský soud v Ostravě (dále jen ,,odvolací soud“) shora označeným rozhodnutím odmítl podle §218 písm. b) o. s. ř. odvolání matky žalovaných, V. J., a otce žalovaných, R. H., proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí (dále jen ,,soud prvního stupně“) ze dne 7. března 2012, č. j. 19 C 312/2010-83, jímž bylo soudem prvního stupně zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných a žalobce byl uznán povinným zaplatit žalovaným na vypořádacím podílu stanovené peněžní částky.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadli matka a otec žalovaných dovoláním.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou §243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 21. května 2012, projednal a rozhodl dovolací soud dovolání o dovolatelů podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Dovolání není přípustné.
Proti usnesení, jímž odvolací soud odmítá odvolání (lhostejno, z jakých příčin), není dovolání přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu a dovolatelé ostatně ani neuvádějí odkaz na žádné zákonné ustanovení, ze kterého by měla přípustnost dovolání vyplývat (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. 29 Odo 381/2005, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soud, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 4704).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání dovolatelů podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2013
Mgr. Michal Králík, Ph.D., v. r.
předseda senátu