ECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.441.2011.1
sp. zn. 23 Cdo 441/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobce a) Ing. Z. Ch. , žalobce b) Ing. J. S. , a žalobkyně c) Helma Tisk, s. r. o. , se sídlem U Pekařky 5, 180 00 Praha 8 - Libeň, IČO 28253345, všichni zastoupeni JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem se sídlem Táboritská 23, 130 00 Praha 3 – Žižkov, proti žalované Press Servis, s. r. o. , se sídlem Jílovská 1167/71a, 142 00 Praha 4, IČO 25095994, o ochranu práv z průmyslového vzoru, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 124/2006, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. dubna 2010, č. j. 3 Cmo 24/2009-120, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. listopadu 2008, č. j. 2 Cm 124/2006-57, žalobu na stanovení povinnosti žalované zdržet se distribuce obálek s dodejkou s barevným pruhem nebo bez pruhu, přičemž obálky mají tvar obdélníku v poměru stran délky k výšce obálky 7:5, jejichž přední strana je opatřena jedním odtržitelným dílem pro adresáta ve tvaru obdélníku se zaoblenými rohy, který je oddělitelný od obálky prostřednictvím perforace, jejichž zadní strana má jeden odtržitelný díl ve tvaru na výšku situovaného obdélníku se zaoblenými rohy, který je umístěn v pravé polovině obálky a je oddělitelný od obálky prostřednictvím perforace, přičemž u obálek s barevným pruhem je pruh umístěn na přední straně obálky ve vzdálenosti dvou osmin délky obálky od jejího levého okraje, zamítl (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).
Vyšel ze zjištění, že žalobce a) a žalobce b) jsou vlastníky průmyslového vzoru č. zápisu 32801 s názvem „obálka s dodejkou“, že žalobkyně c) distribuuje odběratelům obálky s dodejkou typu C5 na základě nevýlučné licenční smlouvy, kterou uzavřela dne 8. 9. 2005 se žalobcem a) a žalobcem b). V řízení bylo zjištěno, že žalovaná vyrábí a distribuuje obálky s dodejkou označené jako typ I až typ IX.
V předmětné věci neshledal soud prvního stupně zásah do práv vlastníků průmyslového vzoru vzhledem k tomu, že odchylky vykazované obálkami s dodejkou žalované jsou natolik odlišné, že vyvolávají u informovaného uživatele celkový odlišný dojem od obálek, jež jsou předmětem průmyslového vzoru č. 32801. Soud shledal odlišnosti v parabolickém výřezu v perforované části a piktogramu ve tvaru šipky v dolní části obálky, ve tvaru horních chlopní a v tom, že na zadní straně obálek žalobců není umístěn barevný pruh. Soud prvního stupně proto neshledal zásah do práv žalobců vyplývajících z vlastnictví průmyslového vzoru a žalobu zamítl.
K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. dubna 2010, č. j. 3 Cmo 24/2009-120, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil, ve výroku pod bodem II jej změnil tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, a rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně měl pro své rozhodnutí učiněna skutková zjištění v potřebném rozsahu a z těchto skutkových zjištění učinil jim odpovídající skutkové závěry i správný právní závěr o nedůvodnosti podané žaloby. Odvolací soud doplnil dokazování, jelikož v době rozhodování soudu dodávala žalovaná na trh jiné obálky, které reagovaly na nové výběrové řízení zadané Ministerstvem spravedlnosti ČR (tj. obálky se zeleným pruhem s textem odpovídajícím nové úpravě v občanském soudním řádu – dále jen o. s. ř.).
Z posouzení obálek žalovanou nově od 1. 7. 2009 distribuovaných (obálky se zeleným pruhem, typ I až typ III) odvolací soud zjistil, že v levé části lícní strany (na odtržitelném dílu) obálky došlo ke změnám (oproti předchozím obálkám žalované), a to v rozvržení textu a umístění obrysů (obrysu) razítek, v pravé straně pak v počtu rubrik (přibyla rubrika ke specifikaci písemnosti) a v proměnlivosti označení doručenky, včetně názvu obálky vlevo shora mimo oddělitelný díl, na zadní straně pak v levé části uvedený text je vždy nad obrysem razítka a označením místa pro podpis doručovatele.
Odvolací soud dospěl k závěru, že formulace žalobního návrhu, jemuž žalobci požadují i v odvolacím řízení vyhovět, neodpovídá vlastnímu vymezení skutku, žalobnímu tvrzení a ostatně ani v řízení zjištěnému skutkovému stavu. Podaná žaloba i ohledně návrhu na rozhodnutí soudu splňuje sice všechny obecné náležitosti podle §42 odst. 4 o. s. ř. i náležitosti dle §79 odst. 1 o. s. ř. (zejména vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobci dovolávají), žalobní žádání je dostatečně určité a konkrétní, nicméně je natolik široce formulováno, že zahrnuje v sobě i takové obálky s dodejkou žalované (pro něž požadují žalobci pro žalovanou do budoucna bezvýjimečný zákaz jejich výroby a distribuce), jež se žádných variant dotčeného zapsaného průmyslového vzoru nijak nedotýkají. Již z tohoto důvodu odvolací soud žalobě nevyhověl.
Dále se odvolací soud zabýval věcnými důvody, pro které žalobu zamítl soud prvního stupně. Dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by výrobky žalované zasahovaly do práv žalobců z jejich průmyslového vzoru, jelikož obálky s dodejkou vyráběné žalovanou působí na informovaného uživatele celkově odlišným dojmem než obálky s dodejkou zachycené v průmyslovém vzoru žalobců. Odvolací soud v této souvislosti zdůraznil, že není na místě požadavek „revizního“ či dalšího znaleckého posudku, neboť základní otázka dojmu informovaného uživatele z kolidujícího a zapsaného vzoru je otázkou právní a nikoli skutkovou (k jejímu zodpovězení zadat znalecký posudek ani nelze). Při posouzení této otázky soud vychází ze svých skutkových zjištění, přičemž však platí jisté omezení, tj. že nelze přihlédnout ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí výrobku, v němž je vzor ztělesněn (stanovisko Úřadu průmyslového vlastnictví k dojmu informovaného uživatele je shodné). Odvolací soud na základě i vlastního zjištění z vizuální prohlídky obálek účastníků dospěl k závěru, že byť markantní rozdíly podoby porovnávaných výrobků mají povahu detailů, ty však pozorující osobu (informovaného uživatele) na první pohled upoutají a jsou tím, čím je rozliší. Konkrétně, pokud jde o průmyslový vzor žalobců, u variant 2, 4 a 6 je registrována podoba rubu obálky zcela odlišná od zadní strany všech obálek žalované, je tedy rozhodné posouzení rozsahu ochrany vzorů 1, 3 a 5. Pro všechny obálky bez pruhu žalované lze dovodit na první pohled zřetelné odlišnosti (od vzoru č. 1 žalobců), jimiž jsou např. znatelný výřez pro uchopení odstranitelné části, grafické řešení předtisku na čelní i zadní straně, piktogram ve tvaru šipky, jiné uspořádání textu, odlišný tvar perforace, kruhový předtisk pro razítko; pro obálky s pruhem žalované (v porovnání se vzory žalobců č. 3 a č. 5), u původních vedle toho, co již uvedeno, chyběl na zadní straně barevný pruh (byl jen na čelní straně), u nových obálek se zeleným pruhem čelní strana obsahuje i v grafice jiný text a jeho rozvržení, více členění v pravé straně, rozdíl v kruhových předtiscích (jejich umístění) pro razítka; zadní strana těchto obálek pak nese jiný text (což má svůj odraz v grafické podobě) a jeho rozvržení, jiné umístění kruhového předtisku pro razítko, chybí i zde barevný pruh. Z těchto důvodů odvolací soud uzavřel, že celkový dojem, který vyvolávají obálky s dodejkou žalované u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u tohoto uživatele vyvolávají obálky s dodejkou z předmětného průmyslového vzoru.
Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním. Jako dovolací důvod uplatňují §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spočívá podle dovolatelů v tom, že různé senáty Městského soudu v Praze a zejména Vrchního soudu v Praze v téměř identických případech posuzují právní otázku týkající se široce formulovaného žalobního petitu při označení výrobku zasahujícího do práv z průmyslového vzoru/ochranné známky odlišně.
Dovolatelé namítají (viz III. bod v podaném dovolání), že žalobní nárok je v jejich žalobě specifikován jediným možným způsobem (popsali markanty svého průmyslového vzoru č. zápisu 32801, do něhož zasáhla žalovaná protizákonným napodobováním). Žalobci nemohli přesněji formulovat žalobní žádání, jelikož jiným způsobem, než popsáním markant svého průmyslového vzoru, by byla průmyslovému vzoru č. zápisu 32801 poskytnuta nedostatečná, resp. prakticky žádná ochrana. Pokud by se žalobci domáhali, aby se žalovaná zdržela distribuce jedinečně a nezaměnitelně určené obálky žalované, byli by žalobci v řízení značně znevýhodněni. Žalovaná by totiž mohla (tak jak skutečně v řízení o předmětné žalobě žalovaná učinila) provést na svém výrobku takovou změnu, kterou by dosáhla, že se žalobní žádání již nebude vztahovat k novému výrobku žalované. To by zcela jistě (v odvolacím řízení) vedlo k zamítnutí žaloby s tím, že by se žalobci zákonné ochrany svého práva z průmyslového vzoru úspěšně nedomohli. Dovolatelé vychází z toho, že obálka, která by obsahovala veškeré markanty průmyslového vzoru č. zápisu 32801 (dále jen průmyslový vzor), nepochybně by zasahovala do tohoto průmyslového vzoru.
Dovolatelé dále namítají (viz IV. bod), že odvolací soud vytkl vadu žalobního petitu (příliš široce formulované žalobní žádání) až v odůvodnění svého rozsudku, čímž nesplnil (včetně soudu prvního stupně) poučovací povinnost podle §118a o. s. ř. Pokud by soud poučil žalobce o tom, že na základě provedených důkazů má soud za to, že žalobci neunesou důkazní břemeno, a to vzhledem k „široce formulovanému petitu“, žalobci by měli možnost navrhnout změnu petitu tak, aby bylo možné žádání prokázat provedenými důkazy.
Dále je v dovolání namítáno (viz V. bod na str. 2 až 5 dovolání), že odvolací soud pochybil, když tvrdil, že žaloba není věcně důvodná, neboť v řízení nebyl prokázán zásah do práv žalobců k jejich průmyslovému vzoru. Odvolací soud, na základě vlastního posouzení předmětných obálek žalované a průmyslového vzoru žalobců, se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že obálky s dodejkou vyráběné žalovanou nezasahují do práv žalobců k průmyslovému vzoru. Dovolatelé nesouhlasí s uvedeným závěrem odvolacího soudu, a to ze dvou podstatných důvodů:
Ad A) Žalobci již v odvolání vytýkali soudu prvního stupně podstatnou vadu, a to že rozsudek nebyl řádně odůvodněn, neboť soud se řádně a důkladně nevypořádal s důkazy svědčícími ve prospěch žalobců, konkrétně s rozdílnými závěry čtyř znaleckých posudků, předložených v průběhu řízení, z nichž dva svědčily ve prospěch žalobců a dva ve prospěch žalované. Žalobci z tohoto důvodu namítli nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně, odvolací soud se však touto vadou dostatečně nezabýval. Odvolací soud také nijak nekonfrontuje závěry znaleckých posudků svědčící ve prospěch žalobců se svým závěrem, že obálky žalované nezasahují do průmyslového vzoru žalobců s odůvodněním, že základní otázka dojmu informovaného uživatele z kolidujícího výrobku a zapsaného průmyslového vzoru je otázkou právní a nikoliv skutkovou a k jejímu zodpovězení zadat/použít znalecký posudek nelze. Ačkoli podle dovolatelů správně odvolací soud uzavřel, že posouzení právní otázky, zda napadené obálky zasahují do práv žalobců z průmyslového vzoru, spadá do výlučné pravomoci soudů a soudním znalcům nepřísluší, měl se soud prvního stupně i odvolací soud řádně vypořádat se znaleckými posudky, předloženými účastníky řízení, zejména konfrontovat jejich jednotlivé protichůdné závěry se svým závěrem při odpovědi na otázku, zda obálky žalované zasahují do práv z průmyslového vzoru žalobců.
Ad B) Dovolatelé namítají nesprávný závěr odvolacího soudu, k němuž dospěl po provedení vlastního vizuálního posouzení, zda obálka žalované zasahuje do práva z průmyslového vzoru žalobců, a to že byť rozdíly porovnávaných výrobků žalované a žalobců mají povahu detailů, tyto detaily na první pohled informovaného uživatele upoutají a jsou tím, čím je rozliší. Podle dovolatelů odvolací soud při posuzování rozdílnosti mezi obálkou žalované a průmyslovým vzorem žalobců shledal pouze pět odlišností (výřez pro uchopení odstranitelné části, grafické řešení textů na čelní straně a zadní straně, piktogram ve tvaru šipky, předtisk pro razítko, zelený pruh), přičemž zelený pruh jako zákonnou podmínku obálky s dodejkou nelze považovat za odlišnost svědčící pro rozdílnost obálky žalované od průmyslového vzoru žalobců a piktogram ve tvaru šipky spolu s předtiskem pro razítko také nejsou markanty svědčící pro rozdílnost obálky žalované od průmyslového vzoru žalobců. V případě, že namítaný výrobek obsahuje téměř všechny markanty předmětného průmyslového vzoru, je dle názoru žalobců nepochybné, že takový výrobek porušuje právo žalobců k danému průmyslovému vzoru. Přidání několika detailů k průmyslovému vzoru pak nemůže zabránit vydání rozhodnutí, které zajistí průmyslovému vzoru náležitou ochranu.
Podle dovolatelů (viz VI. bod) žalovaná užila nezákonně na svém výrobku následující chráněné markanty předmětného průmyslového vzoru žalobců: tvar a proporce obálky, proporce a umístění zákonných pruhů, tvar a umístění odtržitelného dílu pomocí perforace (jde o nejvýznamnější markantu, která je výsledkem zásadní tvůrčí duševní činnosti, jež zajistila průchodnost obálek s dodejkou poštovními stroji). Podle dovolatelů žalovaná užila nezákonně na svém výrobku po drobné změně následující chráněné markanty předmětného průmyslového vzoru žalobců: grafické řešení textů na čelní a zadní straně obálky. Jedinými prvky obálky žalované, které jsou podle dovolatelů výsledkem vlastní tvůrčí činnosti žalované, jsou: piktogram ve tvaru šipky, znatelný výřez pro uchopení odstranitelné části a kruhový předtisk pro razítko.
Podle dovolatelů v řízení bylo prokázáno (s ohledem na povahu a význam nových detailů, které jsou výsledkem vlastní tvůrčí činnosti žalované) porušení průmyslového vzoru žalobců namítanou obálkou žalované. Proto žalobci navrhli, aby Nejvyšší soud ČR rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou (účastníkem řízení) řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno (§241 odst. 1, 4 o. s. ř.), nejprve posuzoval, zda je dovolání v této věci přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). Protože napadený rozsudek odvolacího soudu je rozsudkem potvrzujícím a protože rozhodnutí soudu prvního stupně nepředcházelo rozhodnutí, jímž by tento soud rozhodl jinak a jež by bylo zrušeno odvolacím soudem, může být dovolání přípustné jen při splnění předpokladů stanovených v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tj. jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Nejvyšší soud dovodil, že rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní význam nemá, neboť nejsou splněny podmínky ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř.
Odvolací soud v napadeném rozhodnutí řešil otázku, zda žalovaná svými obálkami s dodejkou zasáhla do práv žalobců k jejich průmyslovým vzorům a zda lze zdržovacímu nároku uplatněnému v žalobě vyhovět. Odvolací soud jednoznačně uvedl, že formulace žalobního návrhu, jemuž žalobci požadují i v odvolacím řízení vyhovět, neodpovídá vlastnímu vymezení skutku, žalobnímu tvrzení a ani v řízení zjištěnému skutkovému stavu. Pokud jde o námitku dovolatelů, týkající se formulace žalobního petitu (bod III. dovolání), odvolací soud uzavřel, že žalobě nelze vyhovět již proto, že žalobní petit je vymezen natolik široce, že na jeho základě by bylo možné zakázat výrobu a distribuci různých vzorů vzhledů obálek, které žalovaná ani nevyrábí a jimiž by žalovaná ani do práv žalobců z průmyslového vzoru nijak nezasahovala. S tímto právním posouzením se Nejvyšší soud ztotožňuje. Žalobní žádání je formulováno velmi široce, tj. žalovaná by nemohla v důsledku zdržovacího výroku rozhodnutí vydávat ani takové obálky s dodejkou (pro které žalobci požadují pro žalovanou do budoucna bezvýjimečný zákaz jejich výroby a distribuce), jež se žádných z variant zapraného průmyslového vzoru žalobců nijak nedotýkají.
K námitce dovolatelů (bod IV. dovolání), že odvolací soud vytkl vadu žalobního petitu (příliš široce formulované žalobní žádání) až v odůvodnění svého rozsudku, čímž nesplnil poučovací povinnost podle §118a o. s. ř., dovolací soud uvádí, že jiná vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci výjimečně může být v dané souvislosti relevantní i tento dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., avšak jen v případě, že otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad právního (procesněprávního) předpisu. Tak tomu však není v případě tvrzených vad dovolatelů. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu poučovací povinnost soudu vzhledem k velice široce formulovanému žalobnímu petitu nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. právní názory vyjádřené např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládají ani další právní námitky dovolatelů, které se týkají věcné důvodnosti žaloby (bod V. ad A dovolání). Otázka posouzení, zda jednání žalované zasahuje nebo nezasahuje do práv žalobců k průmyslovému vzoru č. zápisu 32801, je otázkou právní, kterou posuzuje výhradně soud. Podle §5 zákona č. 207/2000 Sb. (o ochraně průmyslových vzoru) průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem který vyvolá u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti před dnem podání přihlášky nebo před dnem vzniku práva přednosti. Podle §10 citovaného zákona rozsah ochrany zapsaného průmyslového vzoru je dán jeho vyobrazením podle rejstříku průmyslových vzorů, s výjimkou znaků, jež jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru či nutně plynou z povahy výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn či je na něm aplikován, přičemž do rozsahu ochrany zápisu průmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem. Při posuzování hlediska celkového dojmu, který výrobky vzbuzují u informovaného uživatele, je však třeba odhlédnout od prvků, které jsou nezbytné pro technickou funkci průmyslového vzoru nebo plynou z povahy výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn. Stejně tak je třeba při posuzování podobnosti, resp. odlišitelnosti výrobků odhlédnout od všech obsahových prvků obálky s dodejkou, které jsou vyžadovány právní úpravou doručování obsaženou v občanském soudním řádu (odrážející např. podmínky výběrového řízení vyhlášeného Ministerstvem spravedlnosti ČR pro potřeby soudního doručování). Výrobky žalované, s ohledem na nezbytné obsahové a technické náležitosti obálky s dodejkou, vyhovují v dostatečné míře povinnosti odlišit se od chráněného průmyslového vzoru žalobců. S ohledem na tyto limity, v nichž se při tvorbě obálky s dodejkou musí její výrobce (a současně distributor) pohybovat, se dovolací soud ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že přestože markantní rozdíly podoby porovnávaných výrobků (obálek s dodejkou) mají z výše uvedených důvodů povahu detailů, ty však informovaného uživatele na první pohled upoutají a jsou tím, čím uživatel dokáže výrobky od sebe vzájemně dostatečně odlišit.
K námitce dovolatelů (bod V. ad B dovolání), že se odvolací soud ani soud prvního stupně nevypořádal dostatečně s důkazy (čtyřmi znaleckými posudky), pokud řešily dojem, které by mohly výrobky žalované vyvolávat u informovaného uživatele, dovolací soud uvádí, že ze znaleckých posudků JUDr. A. Z. a Ing. J. J. (z r. 2006), Ing. J. S. a Ing. V. K. (z r. 2008), provedených jako listinné důkazy před soudem prvního stupně, bylo zjištěno, že předmětem znaleckého posouzení bylo, zda výrobky žalované (obálky s dodejkou určitého typu) spadají do rozsahu ochrany průmyslového vzoru č. zápisu 32801. Nešlo tedy, jak tvrdili dovolatelé, o znalecké posouzení, jehož předmětem je zjištění, zda obálky s dodejkou žalované vyvolávají nebo nevyvolávají u informovaného uživatele odlišný celkový dojem, neboť tuto otázku posuzovaly soudy samy jako otázku právní a nikoliv skutkovou (viz str. 5 rozsudku soudu prvního stupně a str. 7 rozsudku odvolacího soudu).
K tvrzení dovolatelů (bod VI. dovolání), že žalovaná užila nezákonně na svém výrobku určité chráněné markanty (viz výše) předmětného průmyslového vzoru žalobců, dovolací soud uvádí, že oba soudy správně posoudily, že popsané markanty, podle nichž informovaný uživatel dokáže dostatečně odlišit výrobky žalované od výrobků žalobců, v nichž je ztělesněn průmyslový vzor žalobců, jsou významnými odlišitelnými prvky a nikoliv podrobnostmi, které nevyvolají u informovaného uživatele celkový odlišný dojem. Neobstojí tedy ani tato námitka dovolatelů.
K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy že řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti dovolání přihlížet nemohl. Podle ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. se při posuzování přípustnosti dovolání nepřihlíží k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř.
Ze shora uvedeného vyplývá, že odvolací soud neřešil v napadeném rozhodnutí právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo by měla být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak. Dovolání tudíž není ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
V Brně dne 28. ledna 2013
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á, v. r.
předsedkyně senátu