ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.2317.2013.1
sp. zn. 26 Cdo 2317/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně RPG Byty, s. r. o. se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Gregorova 2582/3, IČO 27769127, zastoupené Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Čs. legií 1719/5, proti žalovanému PhDr. J. G. , zastoupenému JUDr. Helenou Strachotovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Matiční 730/3, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 80 C 225/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. září 2012, č. j. 11 Co 490/2012-86, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám Mgr. Petra Kausty, advokáta se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Čs. legií 1719/5, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 9. 2012, č. j. 11 Co 490/2012-86, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2011, č. j. 80 C 225/2010-47, jímž byla žalovanému uložena povinnost vyklidit „byt č. 20 o velikosti 1+1 s příslušenstvím, v domě číslo popisné 524 na ulici A. číslo orientační 9 v O. – P.“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“) a vyklizený předat žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Oba soudy dovodily, že žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, neboť nájemní poměr mezi účastníky byl uzavřen na dobu určitou a skončil dne 14. 8. 2006.
Proti rozsudku odvolacího soudu, jenž mu byl doručen dne 26. 10. 2012, podal žalovaný dne 1. 11. 2012 dovolání, ve kterém namítá, že „odvolací soud neobrátil v plné míře pozornost na rozsudek Okresního soudu v Ostravě č. j. 39 C 476/2008-35, kterým byla zamítnuta výpověď z nájmu bytu“, že „žaloba neobsahuje závazek žalobce zajistit mu odpovídající přístřeší“, že „žalobce mu cíleně a opakovaně nevystavil potvrzení o užívání bytu, což vedlo k nevyplacení příspěvku na bydlení“, že „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci přidělení bytu“ a že „žalobce mu znemožnil přístup k penězům tím, že neoprávněně vybral peněžní částku ve výši 81.060,- Kč při přidělení bytu a protiprávně si stáhl neoprávněné penále ze složené kauce na daný byt“.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadený rozsudek byl vydán v době do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 věta prvá o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Není-li v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní; chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
V projednávané věci podal žalovaný, nezastoupený advokátem, včas dne 1. 11. 2012 dovolání, které však neobsahuje relevantní údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá. Za tohoto stavu, kdy dovolatel v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř., mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Protože usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2013, č. j. 80 C 225/2010-115, které nabylo právní moci 27. 3. 2013, mu byla na jeho žádost zástupkyní ustanovena advokátka JUDr. Helena Strachotová, běžela od tohoto data (27. 3. 2012) žalovanému nová dvouměsíční dovolací lhůta, ve které mohl vady dovolání odstranit (§241b odst. 3 věta druhá o. s. ř.) a jejímž posledním dnem bylo pondělí 27. 5. 2013. Jestliže doplnění dovolání podal žalovaný prostřednictvím advokátky u soudu prvního stupně až 27. 6. 2013, stalo se tak po marném uplynutí dovolací lhůty a k tomuto opožděnému doplnění již nelze přihlížet. Na tom nic nemění skutečnost, že byl usnesením soudu prvního stupně z 24. 5. 2013, č. j. 80 C 225/2010-121, doručeném mu 28. 5. 2013, vyzván, aby vady dovolání odstranil ve lhůtě třiceti dnů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2683/2009).
Vzhledem k tomu, že marným uplynutím uvedené lhůty se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými a brání tomu, aby dovolání mohlo být projednáno, Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovaného, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Při stanovení výše nákladů dovolacího řízení postupoval dovolací soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“ (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010).
Náhrada nákladů řízení sestává z odměny ve výši 1.500,- Kč stanovené podle §6 odst. 1, §7 bod 4 a §11 odst. 1 písm. k) AT, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle §13 odst. 3 AT a částky 378,- Kč představující 21% DPH (§137 odst. 3 o. s. ř.). Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 2.178,- Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§160 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 26. září 2013
JUDr. Miroslav F e r á k
předseda senátu