ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.2371.2013.1
sp. zn. 26 Cdo 2371/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce J. G. , bytem v O. – M. O., zastoupeného JUDr. Zuzanou Šmídovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Žerotínova 1155/3, proti žalovanému Bytovému družstvu Křižíkova 19 , se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Křižíkova 2628/19, IČ: 61974714, zastoupenému JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem se sídlem v Bratčicích 137, adresa pro doručování Brno, Slovákova 11, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 57 C 273/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. března 2013, č. j. 71 Co 88/2013-355, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. října 2012, č. j. 57 C 273/2007-327, vyhověl žalobě a určil, že je neplatná výpověď žalovaného ze dne 28. června 2007 včetně jejího doplnění ze dne 16. července 2007 z nájmu žalobce k tam specifikovanému bytu; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. března 2013, č. j. 71 Co 88/2013-355, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Na zjištěném skutkovém základě – s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 26 Cdo 1720/2008 a 26 Cdo 5208/2008 – dovodil, že pokud je neplatná výpověď z nájmu bytu pro neurčitost, není-li v ní závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu konkretizován údajem o formě bytové náhrady, je tím spíše neplatná výpověď, která vůbec neobsahuje závazek pronajímatele zajistit vypovídanému nájemci (odpovídající) bytovou náhradu.
Dovolání žalovaného (dovolatele) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. V rozsudku ze dne 13. srpna 2008, sp. zn. 26 Cdo 1720/2008, uveřejněném pod č. 75 v sešitě č. 7 z roku 2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž Nejvyšší soud dovodil, že výpověď z nájmu bytu podle §711 odst. 2 písm. b/ zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 132/2011 Sb. (dále jen „obč. zák.“), je neplatná pro neurčitost, není-li v ní závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu konkretizován údajem o formě bytové náhrady. V návaznosti na uvedené rozhodnutí pak Nejvyšší soud rovněž dovodil, že tím spíše, avšak zde pro rozpor se zákonem (s ustanovením §711 odst. 3 obč. zák.), musí být neplatná výpověď z nájmu bytu, která – jako v posuzovaném případě – vůbec (a to v rozporu s citovaným ustanovením) neobsahuje závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu, která mu ze zákona přísluší – v daném případě ve formě přístřeší (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2127/2008, z 25. srpna 2009, sp. zn. 26 Cdo 5053/2007 /ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. I. ÚS 2597/09/, z 15. prosince 2009, sp. zn. 26 Cdo 5208/2008, z 26. ledna 2010, sp. zn. 26 Cdo 3318/2009 a z 20. října 2010, sp. zn. 26 Cdo 5187/2009). V rozsudku ze dne 11. března 2009, sp. zn. 26 Cdo 2498/2007, pak Nejvyšší soud rovněž dovodil, že výpověď pronajímatele z nájmu bytu musí obsahovat závazek zajistit nájemci bytovou náhradu i v případě, že mu stačí ze zákona poskytnout toliko přístřeší; ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 11. června 2009, sp. zn. I. ÚS 1376/09.
Z uvedeného vyplývá, že dovolatelem nastolenou právní otázku vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není – z dříve uvedených příčin – důvod se odchýlit. Za této situace není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř., a proto je dovolací soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. září 2013
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu