Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.07.2013, sp. zn. 26 Nd 120/2013 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.120.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.120.2013.1
sp. zn. 26 Nd 120/2013-35 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce B. V. , proti žalovanému označenému „ tzv. Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou, soudní exekutor Jiří Komárek“ , se sídlem Žďár nad Sázavou, Jihlavská 1007, o žalobě na zrušení rozhodnutí žalovaného vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Nc 2113/2012 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 72/2013, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto: Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Karel Podolka, JUDr. Romana Vostřejšová a JUDr. Milena Opatrná, nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 72/2013. Odůvodnění: Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 1. 2013, č.j. 37 Nc 2123/2012-28, odmítl podání žalobce (označené jako „odvolání proti usnesení z 3 tm“) a rozhodl o nákladech řízení. Žalobce si proti tomuto usnesení podal odvolání a následně vznesl námitku podjatosti soudců senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, včetně zastupujících soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce příslušní k projednání a rozhodnutí v dané věci, jakož i podjatost Vrchního soudu v Praze jako celku. Uvádí, že soudci JUDr. Říhová, Mgr. Javůrková a JUDr. Podolka popírali a popírají svou podjatost a „patologickou bolševickou nenávist “ vůči němu, že se podíleli „ na zinscenování neototalitní represe viz čj. 37 C 77/07 s CET 21“, kdy byl vystaven represím a poškození, že soudkyně JUDr. Vostřejšová a další soudci Vrchního soudu v Praze „ se cítí dotčeni, že si dovoluje žádat odstranění pronásledování a represí, na níž se “ vůči jeho osobě „ v době vymezené zák. č. 480/91 Sb. podíleli, jakož i jejich postih “ a že „ soudci v drtivé většině členy KSČ …. mají zájem na úkonech ve věci, aby tak bagatelizovali nebo kryli své jednání represe a pronásledování“ jeho osoby „v době vymezené zákonem. č. 480/91 Sb “. a jej „ veřejně ještě znevažovali a soc. poškozovali “. Dále se vyjadřuje zejména k soudkyni Vrchního soudu v Praze JUDr. Olze Římalové. Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o.s.ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná. Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§15a odst. 1, věta první, §14 odst. 1 a §14 odst. 4 o.s.ř.). Soudci senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Karel Podolka, jakož i zastupující soudci JUDr. Romana Vostřejšová a JUDr. Milena Opatrná, jež jsou dle rozvrhu práce příslušní k projednání a rozhodnutí ve věci, shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. Jmenovaní soudci (jak vyplývá z jejich vyjádření) nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z obsahu podání žalobce. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být obecné a nepříliš srozumitelné úvahy žalobce, že měl být jednáním některých z nich v minulosti poškozen; navíc §14 odst. 4 o.s.ř. výslovně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívající v jeho rozhodování v jiných věcech. Pokud žalobce namítal podjatost i ostatních (všech) soudců Vrchního soudu v Praze, učinil tak pouze obecně, bez uvedení konkrétních důvodů; ostatně ustanovení §15a odst. 1 věty první o.s.ř. za dané situace neumožňuje posuzovat podjatost všech soudců daného soudu, a Nejvyšší soud proto rozhodoval o námitce podjatosti toliko ve vztahu k soudcům, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že žalobce (obecně) poukazoval na členství soudců v KSČ, považuje Nejvyšší soud za potřebné připomenout rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 14. 9. 2011 sp.zn. II. ÚS 1260/11, v němž Ústavní soud mimo jiné uvedl, že členství soudce v KSČ ke dni 17. listopadu 1989 není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu, a proto míru nezávislosti a nestrannosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé členství v KSČ) je nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem. Účastník řízení tedy musí ohledně každého soudce, jehož podjatost by chtěl namítnout, uvést konkrétní skutečnosti, pro něž by měl za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen, což však žalobce neučinil. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze uvedení ve výroku usnesení nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 72/2013 (16 odst. 1 o.s.ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. července 2013 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/17/2013
Spisová značka:26 Nd 120/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.120.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Dotčené předpisy:§14 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27