Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.06.2013, sp. zn. 30 Cdo 1339/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.1339.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.1339.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 1339/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně J. Š. , zastoupené Mgr. Denisou Markovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, J. Š. Baara 1625/11, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně MUDr. M. S., proti žalovaným 1) Obci Stožice, se sídlem Stožice, Vodňany, identifikační číslo osoby 48222623, zastoupené Mgr. Martinem Caplem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Husova tř. 1847/5, a 2) Pozemkovému fondu ČR , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 2 C 72/2009, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. září 2012, č. j. 5 Co 1617/2012-447, takto: I. Dovolání žalované 1) se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.): Úvodem Nejvyšší soud předesílá, že vzhledem k době vydání dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jeno. s. ř.“). Nejvyšší soud si je vědom toho, že s účinností ke dni 1. ledna 2013 byl Pozemkový fond České republiky zrušen zákonem č. 503/2012 Sb., a že do jeho práv a povinností, včetně práv a povinností ze správních a soudních řízení, jejichž byl účastníkem, vstoupila Česká republika, přičemž k výkonu těchto práv a povinností se stal příslušným citovaným zákonem zřízený Státní pozemkový úřad (§22 odst. 1), avšak v procesní situaci, kdy rozsudek soudu prvního stupně vůči žalovanému 2) nebyl předmětem odvolacího řízení (neboť vůči žalovanému 2/ samostatně nabyl právní moci), a není ani předmětem dovolacího řízení, nebylo již rozhodováno o procesním nástupnictví žalovaného 2) ve smyslu §107 odst. 1 a 3 o. s. ř. (kterým by v takovém případě měla být Česká republika – Stání pozemkový úřad, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024). Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání žalované 1) proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 19. března 2012, č. j. 2 C 72/2009-409, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Napadené rozhodnutí bylo posouzeno přiléhavě dle zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků a dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, jakož i v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího a Ústavního soudu České republiky, na kterou odvolací soud správně odkázal (srov. přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne 4. března 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, ze dne 30. října 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, ze dne 13. prosince 2005 sp. zn. Pl. ÚS 6/05, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu www.nalus.usoud.cz, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2007, sp. zn. 28 Cdo 436/2007, ze dne 30. září 2008, sp. zn. 28 Cdo 1283/2008, ze dne 21. května 2009, sp. zn. 28 Cdo 3330/2008, ze dne 27. ledna 2010, sp. zn. 28 Cdo 3725/2009, a ze dne 30. listopadu 2010, sp. zn. 28 Cdo 2706/2008, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Nejvyšší soud proto dovolání žalované 1) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaná 1) s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 19. června 2013 JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/19/2013
Spisová značka:30 Cdo 1339/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.1339.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27