ECLI:CZ:NS:2013:7.TD.46.2013.1
sp. zn. 7 Td 46/2013-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře pod sp. zn. 9 T 1/2007, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. srpna 2013 návrh obviněného P. T. , na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře n e o d n í m á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 9 T 1/2007, byli obvinění JUDr. J. B., JUDr. D. T., PhDr. V. V., Ing. M. J., P. T., L. K., M. M. a K. M., uznáni vinnými trestným činem účasti na zločinném spolčení podle §163a odst. 1 tr. zákoníku a dalšími trestnými činy, JUDr. M. Č. byla uznána vinnou porušováním povinnosti při správě cizího majetku podle §255a odst. 1, 2 písm. a) a b) tr. zákoníku. Další obvinění pak byli zproštěni obžaloby.
Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 6 To 49/2011, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d), f) tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce, obviněných JUDr. J. B., JUDr. D. T., PhDr. V. V., Ing. M. J., P. T., L. K., JUDr. M. Č., M. M., K. M., a poškozených společnosti AZUGA, v.o.s., správce konkurzní podstaty úpadce Báňské stavby Most, a.s., a JUDr. Renáty Koutné, správkyně konkursní podstaty úpadce Zemědělské družstvo K. v Č. v „likvidaci“ napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle §259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně, aby učinil nové rozhodnutí.
Podáním, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 30. 7. 2013, obviněný P. T. navrhl podle §25 tr. ř. odnětí trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře pod sp. zn. 9 T 1/2007 tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Praze nebo Městskému soudu v Praze. Uvedl, že v jeho trestní věci bude u soudu I. stupně probíhat nové hlavní líčení a on bude v rámci svého práva na obhajobu trvat na jeho opakování. Nová jednání u soudu budou spojena s časově, dopravně a finančně náročným dojížděním do města Tábor, na které nemá dostatek prostředků. Obviněný dále poukázal na skutečnost, že nyní bydlí v Praze a většina spoluobviněných má bydliště na území ústeckého kraje. Poukázal rovněž na velké množství svědků (178 svědků) vyslechnutých v prvním hlavním líčení, kteří rovněž nebydlí v obvodu táborské pobočky krajského soudu, na množství znaleckých posudků vypracovaných znalci ve věci, jejichž účast u hlavního líčení bude nutná a kteří jsou převážně z Prahy. S ohledem na nutnost opakovat hlavní líčení odpadá podle obviněného argument proti změně příslušnosti soudu spočívající v tom, že soud je již s věcí obeznámen, neboť podle obviněného není rozdíl mezi opakováním hlavního líčení u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře a konáním nového hlavního líčení u jiného krajského soudu. Obviněný přitom poukázal na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve kterých došlo k přikázání věci jinému soudu s ohledem na bydliště obviněných a svědků.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 11 Td 3/2006, byla trestní věc obviněného JUDr. J. B. a spol. ze závažných důvodů odňata Krajskému soudu v Ústí nad Labem a přikázána k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Není sporu o tom, že jde o velice obsáhlou a skutkově náročnou trestní věc, která jak již bylo uvedeno v předchozích rozhodnutích Nejvyššího soudu, zatíží každý soud, kterému bude přidělena. Nejvyšší soud neshledal důvodnými argumenty obviněného ohledně časové, finanční a dopravní náročnosti nového řízení před soudem I. stupně, na které obviněný nemá (jak uvádí) dostatek prostředků. Ačkoliv si nové řízení znovu vyžádá zcela jistě nemalé náklady a časové zatížení všech účastníků řízení, přesto Nejvyšší soud shledává velký význam ve skutečnosti, že je senát 9 T Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře s uvedenou trestní věcí podrobně obeznámen, má ji pečlivě nastudovanou a nepochybně tak bude hospodárnější (i přes určité časové období, kdy se soud I. stupně věcí aktivně nezabýval) ponechat uvedenou trestní věc tomuto soudu, než ji přikazovat k projednání jinému soudu, který se bude od počátku seznamovat se spisovým materiálem a souvislostmi uvedeného trestního případu.
V této trestní věci již Nejvyšší soud rozhodoval podle §25 tr. ř. opakovaně, přičemž takovýto postup musí být odůvodněn důležitými důvody. Takovou povahu ale nemají důvody uváděné nyní obviněným P. T.
Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš