ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.276.2013.1
sp. zn. 7 Tdo 276/2013-52
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 10. dubna 2013 v Brně dovolání obviněného P. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 10 To 119/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 87/2011, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 17 T 87/2011, uznal obviněného P. H. (dále jen „obviněný“) vinným pod body 1) a 2) rozsudku trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., pod body 3), 4), 6) až 21) rozsudku zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ukončeným pod body 9b) a 15) rozsudku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a pod body 3) až 17), 20) a 21) rozsudku spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným pod body 3) až 17), 20) a 21) rozsudku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, pod bodem 12) rozsudku přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Podle §205 odst. 4 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil obviněného k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí věcí uvedených ve výroku o trestu tohoto rozsudku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody a podle §229 odst. 1, 2, 3 tr. ř. odkázal poškozené se zbytky nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §226 písm. c) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby pro skutek pod bodem 1) rozsudku, v němž byl spatřován přečin krádeže podle §205 odst. 1 tr. zákoníku a pro skutek pod bodem 2) rozsudku, v němž byl spatřován přečin neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že obviněný spáchal tyto skutky.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 10 To 119/2012, podle §256 tr. ř. pod bodem II. rozsudku zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti odsuzující části rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. k) a l) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. uvedl, že u skutku pod bodem 1) zprošťující části rozsudku soudu prvního stupně není řádně popsáno místo a doba spáchání trestného činu, je uvedeno pouze „na stejném místě a ve stejnou dobu“ a není zřejmý jakýkoliv vztah mezi skutky pod bodem 1) a 2) zprošťující části tohoto rozsudku. Dále namítl, že z provedeného dokazování není zřejmé, že by jakýmkoliv způsobem ovlivňoval spoluobviněné Z. A. a M. H., které při hlavním líčení změnily své výpovědi, a že soudy obou stupňů nesprávně hodnotily výpovědi těchto obviněných. Poukázal na to, že výpověď spoluobviněného R. P. není věrohodná. Uvedl také, že se pohyboval po L. a znal spoluobviněné R. P., Z. A., M. H. a Z. S., avšak nedopustil se s nimi trestného jednání. Obviněný namítl, že navrhoval provedení několika důkazů prokazujících jeho nevinu, avšak soudy obou stupňů tyto návrhy zamítly. Provedené důkazy, a to pachové stopy na místě činu a analýza telekomunikačního provozu, jej nemohou bez důvodných pochybností usvědčit ze spáchání trestné činnosti. Obviněný se domnívá, že byl porušen čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť mu nebyla poskytnuta možnost dosáhnout předvolání a výslechu svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uvedl, že dovolání v této části podává proti rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí jeho opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, neboť podle jeho názoru nebyly k takovému postupu splněny procesní podmínky, a soud měl postupovat ve smyslu ustanovení §258 odst. 1 písm. a), b) nebo c) tr. ř.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 10 To 119/2012, ve výroku pod bodem II. tohoto rozsudku, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je jako celek zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Tento dovolací důvod spočívá ve dvou alternativách. Buď nebyl učiněn určitý výrok, který tak v napadeném rozhodnutí chybí a činí jeho výrokovou část neúplnou nebo určitý výrok sice byl v napadeném rozhodnutí učiněn, ale není úplný.
Obviněný v rámci tohoto dovolacího důvodu namítl, že u skutku pod bodem 1) zprošťující části rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu nejsou řádně popsány místo a doba spáchání trestného činu, je uvedeno jen: „na stejném místě a ve stejnou dobu“ a není ani zřejmý jakýkoliv vztah mezi skutky pod bodem 1) a 2) zprošťující části tohoto rozsudku.
Nejvyšší soud nepřisvědčil této námitce obviněného. Podle §254 odst. 1 tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky. Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle §253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu. Jiné výroky a jim předcházející řízení odvolací soud zásadně nesmí přezkoumávat, i kdyby šlo o výroky, proti nimž by odvolatel mohl podat odvolání, avšak odvolání nepodal.
Z uvedeného vyplývá, že dovolatel, ať se již jedná o státního zástupce nebo o obviněného, může napadat podaným dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze a výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně.
Proto v případě, že obviněný podal odvolání pouze proti odsuzující části rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost odsuzující části napadeného rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. ř.), mohl obviněný napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Pokud obviněný směřuje svoji námitku proti zprošťující části napadeného rozsudku, kterou odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., je tato námitka nepřípustná a dovolání obviněného podané jen z tohoto důvodu by bylo nutno odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 5 Tdo 82/2003).
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že obviněný má podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. právo podat dovolání pouze ve svůj prospěch. Nelze tedy z podnětu jeho dovolání dosáhnout změny, která by v jakémkoli směru zhoršila jeho postavení. Není vyloučeno, aby obviněný podal dovolání proti zprošťující části rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu, musí se však dovoláním domáhat toho, aby byl zproštěn obžaloby z důvodu, který je pro něj příznivější. Obviněný však takovou námitku nevznesl, jeho dovolání v této části proto směřuje v jeho neprospěch. V tomto případě však jde pouze o vadu popisu skutku, nikoliv o chybějící výrok.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud - ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Obviněný namítl, že dovolání v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. podává proti rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí jeho opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, neboť podle jeho názoru nebyly k takovému postupu splněny procesní podmínky.
Nejvyšší soud této námitce obviněného nepřisvědčil. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první variantě je naplněn tehdy, pokud odvolací soud měl odvolání přezkoumat po věcné stránce (meritorně), avšak namísto toho je bez věcného přezkoumání podle §253 odst. 1, 3 tr. ř. zamítl nebo odmítl z formálních důvodů (např. jako opožděně podané), ačkoli zákonné podmínky pro takový postup nebyly splněny. Odvolací soud ve veřejném zasedání po meritorním přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně zamítl podle §256 tr. ř. odvolání obviněného jako nedůvodné. Procesní podmínky pro takové rozhodnutí byly splněny, a proto námitka obviněného je zjevně neopodstatněná. Nejvyšší soud nezjistil vzhledem ke skutečnostem uvedeným v předcházejících částech odůvodnění tohoto rozhodnutí naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani v první ani ve druhé alternativě.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného P. H. jako celek je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. dubna 2013
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek