ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.70.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 70/2013-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 5. února 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. Š. , rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 4 Ds 440 Js 7585/08, a trestním příkazem Okresního soudu Žitava ze dne 11. 5. 2009, sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, jimiž byl uznán vinným ze spáchání trestného činu podílnictví (v návrhu nesprávně označeném jako vynucování), trestného činu krádeže se zbraní a s nátlakem a pokusu trestného činu krádeže a trestného činu krádeže podle §242 odst. 1, 2, §243 odst. 1 č. 2, §244 odst. 1 č. la, §259 odst. 1, 22, 23. 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jeden rok a devět měsíců nepodmíněně, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 265/1994., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky M. Š. , rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 4 Ds 440 Js 7585/08, a to pro trestný čin úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle §21 odst. 1 č. 1 zákona o dopravě Spolkové republiky Německo, se zamítá.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 4 Ds 440 Js 7585/08, a trestním příkazem Okresního soudu ze dne 11. 5. 2009, sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, byl obviněný M. Š. uznán vinným ze spáchání trestného činu podílnictví (v návrhu nesprávně označeném jako vynucování), trestného činu úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění, trestného činu krádeže, trestného činu krádeže se zbraní a s nátlakem a pokusu trestného činu krádeže a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dva roky a jeden měsíc nepodmíněně.
Shora uvedené trestné činnosti se obviněný dopustil podle zjištění shora uvedených soudů v podstatě tím, že
a) dne 3. 5. 2008 získal od neznámé české osoby motocykl MZ ETZ 150, úřední poznávací značka .............., který byl odcizený, přičemž obviněný jej koupil za cenu přibližně 2.000,-Kč, třebaže věděl, že pocházel z trestného činu krádeže;
b) dne 4. 5. obviněný najel uvedeným motocyklem Typ MZ ETZ 150 s poznávací značkou ........... na silnici .... z F. do E., třebaže věděl, že nemá potřebný řidičský průkaz,
c) dne 7. 5. 2008 vstoupil do obchodu společnosti LIDL v G., H, s úmyslem odcizit cenné předměty, které stojí za odcizení, přičemž měl u sebe sklápěcí kapesní nůž, aby ho použil v případě, že bude odhalen; snažil se odejít bez zaplacení odcizeného balíčku sušenek, na vyzvání svědkyň, aby zůstal stát, vytáhl přinesený nůž a hrozil jím, aby mu nebylo bráněno na útěku, přičemž tuto hrozbu opakoval vůči další svědkyni venku před výkladem obchodu;
d) dne 27. 5. 2008 na pozemku gymnázia v S. se pokusil odcizit jízdní kolo MTB 26 „Merida Sub“ poškozeného K. S., které bylo připoutáno ke sloupku a jízdní kolo „MIFA MT 02“ 24 rychlostní Shimano Alivio poškozeného K. R., které bylo rovněž zajištěno, aby si oba ponechal pro sebe, což se mu nepodařilo, když byl přistižen při činu a musel se svého plánu vzdát;
e) dne 1. 6. 2008 z neuzavřené nemovitosti v H., G., odcizil klíč k osobnímu vozu Opel, poznávací značky .........., a pak pomocí tohoto klíče i uvedené vozidlo, zaparkované v otevřené garáži poškozeného F. v hodnotě 2.500,- EUR, aby si ho nechal pro sebe.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 5. 2013, pod č.j. 1371/2011-MOT-T/35, podle ustanovení §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu návrh, aby rozhodl, že se na odsouzení shora jmenovaného občana M. Š. rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 4 Ds 440 Js 7585/08, a trestním příkazem Okresního soudu Žitava ze dne 11. 5. 2009, sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou ve věci splněny částečně zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podílnictví podle §214 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů, trestný čin krádeže podle §205 zákona č. 40/2009 Sb., tr. zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky aplikace ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, a to v jednom případě pokusu o krádež, v jednom případě krádeže a jednom případě krádeže dokonce se zbraní a s nátlakem. U trestného činu podílnictví tím, že koupil věc, která byla odcizena, napomohl k tomu, aby zůstal beze změny stav vytvořený hlavním trestným činem, čímž působil proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody, přičemž závěr o naplnění podmínek ustanovení §4a odst. 3 zákona, týkajících se závažnosti a druhu uloženého trestu, Nejvyšší soud učinil teprve po posouzení druhé části návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky.
Pokud se jedná o část návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky, aby Nejvyšší soud rozhodl, že se na odsouzení občana České republiky M. Š. rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 4 Ds 440 Js 7585/08, a to pro trestný čin úmyslného řízení bez řidičského oprávnění hledí jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud konstatuje, že nejsou splněny formální podmínky podle §4a odst. 3 citovaného zákona, jelikož se jedná o čin, který není trestným činem podle právního řádu České republiky. Podle provedených skutkových zjištění dne 4. 5. 2008 asi v 9,45 hod obviněný jel motocyklem MZ ETZ 150, poznávací značky .......... na silnici ..... z F. do E., třebaže věděl, že nemá k tomu potřebný řidičský průkaz, přičemž si byl svého jednání vědom. Toto jednání však nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky v uvedené části nevyhověl.
V usnesení sp. zn. 11 Tcu 2/2013 Nejvyšší soud konstatoval, že pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy o podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.), a pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Uvedl dále, že odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou, přičemž určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.).
V předmětné věci byl rozsudkem Okresního soudu Žitava ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, obviněnému uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roky a jeden měsíc nepodmíněně, a to s ohledem na rozsudek Okresního soudu Žitava ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 4 Ds 440 Js 7585/08 a trestní příkaz Okresního soudu Žitava ze dne 11. 5. 2009 sp. zn. 4 Cs 440 Js 7585/08, jímž byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 90 denních pokut, každou ve výši 5 Eur. S přihlédnutím k poměru závažnosti skutků, u nichž se v předmětné věci hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou, Nejvyšší soud považuje za přiměřený souhrnný trest odnětí svobody v trvání jeden rok a devět měsíců nepodmíněně. S ohledem na uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, dle něhož pokud jde o druh trestu, byl obviněnému uložen citelný trest odnětí svobody a lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažností a druhu uloženého trestu jsou v dané věci splněny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. února 2014
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman