ECLI:CZ:NS:2014:11.TVO.23.2014.1
sp. zn. 11 Tvo 23/2014-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. října 2014 stížnost obviněné L. T. P. T. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. 11 To 88/2014, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněné L. T. P. T.
z a m í t á.
Odůvodnění:
Obviněná L. T. P. T. je stíhána na základě obžaloby Krajského státního zastupitelství v Plzni podané dne 31. 12. 2013 u Krajského soudu v Plzni pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku.
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2014, sp. zn. 5 T 13/2013, byla uznána vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, za který jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem. Proti tomuto rozsudku podaly obviněná a státní zástupkyně (v neprospěch obviněné) odvolání.
Dne 8. 9. 2014 Vrchní soud v Praze usnesením, sp. zn. 11 To 88/2014, napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. v celém rozsahu zrušil a podle §259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Současně usnesením ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. 11 To 88/2014, podle §72 odst. 1, 3 tr. ř. rozhodl, že se obviněná ponechává ve vazbě, neboť trvají důvody uvedené v §67 písm. a), c) tr. ř. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. ř. a contrario nestanovil nad obviněnou dohled probačního úředníka.
Proti tomuto usnesení podala obviněná do protokolu stížnost.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. V daném stadiu trestního řízení byla shromážděna celá řada důkazů, které nasvědčují tomu, že byl spáchán skutek, pro který bylo zahájeno trestní řízení, tento skutek má všechny znaky trestného činu a jsou dostatečně zřejmé důvody k podezření, že jej spáchala obviněná. K tomu také Vrchní soud v Praze v napadeném rozhodnutí odkázal na konkrétní důkazy, z nichž podezření vyplývá.
Obviněná je stíhána pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy jednak ve druhém, ale především také ve třetím odstavci, kde je ohrožena trestní sazbou od osmi do dvanácti let odnětí svobody. Rozsudek, kterým byla v této části žalovaného jednání zproštěna, byl usnesením odvolacího soudu zrušen v celém rozsahu a to, jak vyplývá z jeho odůvodnění, na základě námitek státní zástupkyně. V odsuzující části byl rozsudek zrušen pouze z důvodu možného posouzení jednání obviněné jako jednoho skutku, odvolací soud se tak snažil vyhnout situaci, kdy by byla vytvořena překážka věci rozhodnuté. Vzhledem k aktuálnímu stavu řízení a důvodům zrušení prvostupňového rozhodnutí odvolacím soudem lze konstatovat, že obviněné stále reálně hrozí uložení trestu odnětí svobody v sazbě s dolní hranicí osmi let.
V nálezu sp. zn. III. ÚS 566/03 (publikovaný pod č. 48, roč. 2004, sv. 33, str. 3 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) judikoval Ústavní soud, že hrozbou vysokým trestem lze odůvodnit uložení tzv. útěkové vazby v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu lze předpokládat v případě uznání viny uložení již výrazného trestu odnětí svobody (tzn. nejméně kolem osmi let). V nálezu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 2208/13, pak Ústavní soud upozornil, že skutečnosti zakládající důvodnost vazby v počáteční fázi trestního stíhání mohou během trvání vazby ztrácet na významu či přesvědčivosti a pro ospravedlnění dalšího trvání zbavení osobní svobody obviněného ve vazbě už nemusí postačovat. V posuzované trestní věci jsou z tohoto hlediska podstatné dva aspekty. Jednak obviněné na základě právní kvalifikace stíhaného jednání od počátku hrozil trest odnětí svobody v sazbě osm až dvanáct let, tedy i trest výrazně citelnější, než Ústavním soudem konstatovaný trest osmi let, který by měl již sám o sobě být dostatečným důvodem pro uložení tzv. útěkové vazby. Mimo to zde přistupují další skutečnosti, jejichž význam se v průběhu trestního řízení nemohl podstatně oslabit. Obviněná je státní občankou Vietnamu, jak konstatoval Vrchní soud, v místě nahlášeného pobytu se nezdržovala, její manžel je rovněž občanem Vietnamské socialistické republiky, nemá uspokojivě vyřešenou otázku pobytu na území České republiky. Obviněná zde nemá pevné rodinné ani majetkové vazby, měla se podílet na závažné trestné činnosti, která měla přeshraniční charakter, přičemž ta byla zřejmě zdrojem její obživy, obviněná tedy nemá ani stabilní zaměstnání na území České republiky. Důvody vazby útěkové jsou v jejím případě přesvědčivě naplněny.
Z posledně zmíněných skutečností pak vyplývají i důvody vazby předstižné, je zde zvýšená obava, že by obviněná v případě propuštění z vazby v dané trestné činnosti pokračovala, a to, jak zmínil odvolací soud, s ohledem na skutečnost, že trestná činnost měla mít až téměř podnikatelský charakter a zároveň se jedná o činnost velmi výnosnou, kterou lze navíc poměrně dobře maskovat. Současně zde stabilní zaměstnání obviněná nemá.
Vazební důvody jsou u obviněné naplněny s takovou intenzitou, že nahrazení vazby jinými instituty nepřichází v úvahu, neboť ty by neposkytovaly dostatečnou záruku z hlediska ani jednoho z citovaných vazebních důvodů.
Trestní řízení proti obviněné podle názoru Nejvyššího soudu trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Protože se Nejvyšší soud s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze i s jeho odůvodněním ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněné L. T. P. T. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch