ECLI:CZ:NS:2014:11.TVO.3.2014.1
sp. zn. 11 Tvo 3/2014-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. února 2014 stížnost obviněného L. P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 5 To 5/2014, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného L. P.
z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 61 T 19/2013, byl obviněný L. P. uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu vraždy podle §21 odst. 1 k §140 odst. 1 tr. zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jedenácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání.
Dne 28. 1. 2014 rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením podle §72 odst. 1, 3, 4 tr. ř., že se obviněný ponechává ve vazbě, neboť trvají důvody podle §67 písm. a), c) tr. ř.
Proti tomuto usnesení podal obviněný do protokolu stížnost bez dalšího zdůvodnění.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Obviněný byl nepravomocně uznán vinným spácháním zvlášť závažného zločinu. V daném stadiu trestního řízení již byla shromážděna celá řada důkazů, které nasvědčují tomu, že byl spáchán skutek, pro který bylo zahájeno trestní řízení, tento skutek má všechny znaky trestného činu a jsou dostatečně zřejmé důvody k podezření, že jej spáchal obviněný.
Vrchní soud v Olomouci rozhodl podle §72 odst. 1, 3, 4 tr. ř. o ponechání obviněného ve vazbě s ohledem na přetrvávající vazební důvody podle §67 písm. a), c) tr. ř. Své rozhodnutí zdůvodnil zejména tím, že obviněný je stíhán pro zvlášť závažnou úmyslnou trestnou činnost a je ohrožen trestní sazbou v rozpětí 10 až 18 let odnětí svobody. Důrazný trest odnětí svobody mu také již byl nepravomocně uložen. Obviněný byl vícekrát soudně trestán, mimo jiné i pro trestnou činnost výtržnického charakteru, a byl také vícekrát ve výkonu trestu odnětí svobody. Je trvale hlášen k pobytu v sídle Městského úřadu Staré Město, fakticky se však zdržoval v T., tento byt přitom již užívat nemůže, uvedl, že má slíbený jiný v O. Žije z invalidního důchodu a není tak vázán na místo případného pracoviště. Podle Vrchního soudu v Olomouci není vyloučeno, že by obviněný v trestné činnosti mohl pokračovat, a to dokonce vůči poškozenému v projednávané trestní věci, jak sám uvedl na č. l. 39.
Těmto závěrům nelze nic vytknout. Pokud jde o důvod tzv. vazby útěkové, lze odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 566/03 (publikovaný pod č. 48, roč. 2004, sv. 33, str. 3 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), v jehož rámci bylo judikováno, že hrozbou vysokým trestem lze odůvodnit uložení tzv. útěkové vazby v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu lze předpokládat v případě uznání viny uložení již výrazného trestu odnětí svobody (tzn. nejméně kolem osmi let). Obviněnému byl přitom nepravomocně uložen trest odnětí svobody v trvání jedenácti let. K tomu přistupuje další okolnost, kterou je absence stálého bydliště či zaměstnání. Pokud jde o tzv. vazbu předstižnou, na č. l. 39 spisu v rámci vazebního zasedání před Okresním soudem ve Zlíně obviněný řekl: „Já chci jít do vazby. Já kdybych ho potkal, toho, co může za to, že jsem o všechno přišel, tak mu něco udělám.“. Následně byl obviněný vzat do vazby. Z jeho vyjádření a rovněž i ze samotného popisu skutkových okolností je patrné, že pobyt obviněného na svobodě by byl rizikový jak pro poškozeného, tak i pro jiné osoby přicházející s ním do kontaktu. Z tohoto důvodu je také rovněž zcela vyloučena možnost nahrazení vazby jiným opatřením.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Protože se Nejvyšší soud s rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci i s jeho odůvodněním ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného L. P. setkat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. února 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch