ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.1645.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 1645/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně E. S. , zastoupené JUDr. Dagmar Strejčkovou, advokátkou se sídlem v Borkovanech č. 98, proti žalovaným 1) K. V. a 2) D. V. , o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 11 C 12/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. října 2013, č. j. 18 Co 282/2013-15, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2013, č. j. 18 Co 282/2013-15, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k závěru odvolacího soudu o závaznosti výroku rozhodnutí soudu a překážce věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu §159a odst. 5 o.s.ř. srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 906/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 113, ročník 2001, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2091/2005, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 84, ročník 2007; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4758/2009), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Navíc nelze přehlédnout, že řízení o dědictví po A. K., již bylo pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 22. 11. 2011, č.j. D 3/2002-167.
Ostatní námitky, jimiž dovolatelka vyjadřuje nesouhlas se skutkovými zjištěními a právními závěry, k nimž dospěly soudy v pravomocně skončeném řízení o určení dědického práva vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 11 C 1548/2003, nejsou způsobilé zpochybnit závěr o existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté, na němž dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. června 2014
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu