Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2014, sp. zn. 21 Cdo 3639/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3639.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3639.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 3639/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce M. H. , zastoupeného JUDr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Škroupova č. 957/4, proti žalovanému KAVON CZ s. r. o. se sídlem v Pardubicích – Zeleném Předměstí, Smilova č. 777, IČO 15050491, zastoupenému Mgr. Pavlem Střelečkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Pouchovská č. 1255/109b, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 18 C 74/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. dubna 2014 č. j. 23 Co 64/2014-116, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Evy Vaškové, advokátky se sídlem v Hradci Králové, Škroupova č. 957/4. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 4. 2014 č. j. 23 Co 64/2014-116 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce vymezení důvodu výpovědi ve výpovědi z pracovního poměru srov. při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce například rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1967 sp. zn. 6 Cz 193/67, uveřejněný pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 6. 2002 sp. zn. 21 Cdo 1369/2001 a v nich uvedený právní názor, že výpovědní důvod musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný výpovědní důvod uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný výpovědní důvod nebude možné dodatečně měnit; k otázce výkladu právního úkonu, kterým je i výpověď z pracovního poměru, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 1996 sp. zn. 3 Cdon 946/96, který byl uveřejněn pod č. 29 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1997, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, uveřejněné pod č. 37 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 742/2012, z jejichž odůvodnění vyplývá, že výklad právního úkonu, a tedy i výpovědi z pracovního poměru, může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno, že vůle jednajícího, případně okolnosti, za kterých byl úkon učiněn, se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen nejsou-li v rozporu s jazykovým projevem, a že pomocí výkladu právního úkonu není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu, ani nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou jednající v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale kterou neprojevil) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak. Zpochybňuje-li dovolatel skutková zjištění odvolacího soudu o tom, že žalobce se dne 11. 4. 2012 nedopustil porušení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce tím, že se v době kontroly provedené zaměstnavatelem nezdržoval v místě svého pobytu, neboť uvedeného dne byl na vyšetření u své praktické lékařky, a že žalovaný se o tomto jednání vytýkaném žalobci ve výpovědi z pracovního poměru dané mu dne 31. 5. 2012 dověděl již dne 11. 4. 2012, uplatnil tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. listopadu 2014 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2014
Spisová značka:21 Cdo 3639/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3639.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
§241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19