ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.4267.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 4267/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné Kredit group s.r.o. se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 1263/24, IČO 27850889, zastoupené JUDr. Petrem Langerem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 1331/31, proti povinným 1) M. D. , 2) E. D. a 3) F. D., pro 1.145.777,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 34 EXE 3464/2012, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2013 č.j. 9 Co 470/2013-82, takto:
Usnesení krajského soudu se v části, kterou bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 11. ledna 2013 č.j. 34 EXE 3464/2012-29 ve výroku o zamítnutí návrhu, jímž se oprávněná domáhala nařízení exekuce pro úrok ve výši 682.429,48 Kč, a ve výroku o náhradě "nákladů řízení ve fázi nařízení exekuce", a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 11. ledna 2013 č.j. 34 EXE 3464/2012-29 ve výrocích o zamítnutí návrhu, jímž se oprávněná domáhala nařízení exekuce pro úrok ve výši 682.429,48 Kč, o náhradě "nákladů řízení ve fázi nařízení exekuce", se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení; jinak se dovolání oprávněné odmítá.
Odůvodnění:
Povinní v exekutorském zápisu sepsaném Mgr. P. S., kandidátem soudního exekutora JUDr. Jana Grosama, Exekutorský úřad Praha 6, dne 5.11.2010 pod zn. 025 EZ 2834/10, v němž bylo pokračováno exekutorským zápisem sepsaným dne 29.11.2010 pod zn. 025 EZ 3025/10, uznali svůj závazek vůči oprávněné z titulu smlouvy o úvěru ze dne 4.11.2010 a zavázali se oprávněné zaplatit společně a nerozdílně částku 400.000,- Kč s "dohodnutým úrokem ve výši 2,33% p.m. od 3.1.2011 do zaplacení, a to ve 120 měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek, když první až předposlední splátka je 9.959,- Kč a poslední splátka je ve výši 9.929,- Kč" s tím, že splátky jsou splatné vždy k 3. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná dne 3.1.2011, že nezaplacením jediné splátky dochází dnem následujícím po dni splatnosti splátky ke ztrátě výhody splátek a že "v takovém případě se povinní zavazují v den ztráty výhody splátek uhradit společně a nerozdílně oprávněné součet všech splátek včetně sjednaného smluvního úroku vyměřeného do budoucna, které nebudou uhrazeny do dne ztráty výhody splátek" a "zároveň se zavazují uhradit společně a nerozdílně smluvní pokutu ve výši 120.000,- Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % z uvedeného součtu za každý den prodlení a to ode dne ztráty výhody splátek do dne úplného zaplacení součtu".
Oprávněná se exekučním návrhem ze dne 26.9.2012, opraveným podáním ze dne 9.11.2012, domáhala podle uvedeného exekutorského zápisu k vymožení pohledávky 1.145.777,- Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky 1.025.777,- Kč za dobu od 20.8.2012 do zaplacení, nařízení exekuce na majetek povinných a navrhla, aby provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Jan Grosam, Exekutorský úřad Praha 6.
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 11.1.2013 č.j. 34 EXE 3464/2012-29 nařídil podle vykonatelného exekutorského zápisu ze dne 5.11.2010 zn. 025 EZ 2834/10, sepsaného Mgr. P. S., kandidátem soudního exekutora JUDr. Jana Grosama, Exekutorský úřad Praha 6, a jeho pokračování ze dne 29.11.2010 zn. 025 EZ 3025/10, k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 343.317,52 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinných a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Jana Grosama, se sídlem Exekutorského úřadu Praha 6, Bělohorská 270/17; současně rozhodl, že se zamítá návrh, jímž se oprávněná domáhala nařízení exekuce pro "úrok z prodlení ve výši 682.429,48 Kč, dále částku 30,- Kč, smluvní pokutu ve výši 120.000,- Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2% denně z částky 1.025.777,- Kč od 20.8.2012 do zaplacení" a že se oprávněné nepřiznává "právo na náhradu nákladů řízení ve fázi nařízení exekuce". Dospěl k závěru, že pro vymožení peněžitého plnění lze exekuci nařídit jen pro pohledávku splatnou ke dni podání návrhu a nikoliv splatnou až v budoucnu, že "použitá formulace bodu 4) článku druhého prvé části vykonávaného zápisu", podle něhož se povinné osoby zavazují v den ztráty výhody splátek uhradit osobě oprávněné "součet všech splátek uvedených v bodě 2) včetně sjednaného smluvního úroku vyměřeného do budoucna", je neurčitá" a "ani v něm není uvedena žádná doba plnění jako materiální předpoklad vykonatelnosti exekutorského zápisu", že "neurčité a bez vymezení doby plnění je i ujednání o smluvní pokutě a smluvním úroku z prodlení, které obsahuje jen vymezení výše smluvní pokuty a smluvních úroků a počátek jejich splatnosti, nikoliv však dobu, do kdy mají být zaplaceny". Soud prvního stupně proto exekuci nařídil pouze "pro částku 343.317,52 Kč představující nesplacenou jistinu" a "ve vztahu k ostatním nárokům, tj. pro budoucí úroky ve výši 682.429,48 Kč, smluvní pokutu ve výši 120.000,- Kč, přeplatek poslední splátky ve výši 30,- Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2% denně od 20.8.2012 do zaplacení" návrh zamítl.
K odvolání účastníků Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24.7.2013 č.j. 9 Co 470/2013-82 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Námitky oprávněné proti zamítavému výroku usnesení soudu prvního stupně odmítl odvolací soud s odůvodněním, že oprávněná "ve své odvolací argumentaci dovozující zesplatnění úvěru přehlédla, že důvodem pro zamítnutí zbylé části jejího návrhu" na nařízení exekuce "byl i judikatorně podložený a v odvolacím řízení nezpochybněný závěr o absenci určení doby plnění v dané části vykonávaného exekutorského zápisu".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání. Namítá v první řadě, že částka 682.429,48 Kč nepředstavuje, jak uvádí soud prvního stupně, úrok z prodlení, ale úrok z úvěru, a že doba plnění tohoto úroku z úvěru je "v exekutorském zápisu dána, když mezi stranami bylo dohodnuto, že nezaplacením jedné splátky, se stávají splatnými všechny doposud neuhrazené splátky", a od tohoto okamžiku mohla oprávněná požadovat jak sjednanou jistinu, tak úrok z úvěru a exekuční titul se stal vykonatelným; "tím, že povinní porušili svou povinnost splácet řádně a včas dohodnuté splátky, byli sankcionováni způsobem, který si dopředu ujednali a nastala splatnost celého dluhu (došlo k tzv. zesplatnění úvěru) a povinní jsou tak s úhradou celé pohledávky (zbývajících splátek a smluvní pokuty) v prodlení", a jsou proto povinni doplatit oprávněné zůstatek úvěru s úroky z úvěru za celé období, na které byl úvěr sjednán. Oprávněná má za to, že exekuční titul je jak po formální, tak materiální stránce vykonatelný a že nejsou dány důvody k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce pro úrok z úvěru ve výši 682.429,48 Kč. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud "zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. 9 Co 470/2013-82 ze dne 24.7.2013 a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 11.1.2013, č.j. 34 EXE 3464/2012-29" a aby vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Povinní navrhli, aby dovolací soud dovolání oprávněné odmítl, resp. zamítl. Uvedli, že oprávněná jim ve skutečnosti poskytla úvěr ve výši 343.000,- Kč a že od nich již získala zpět celkem 1.180.770,- Kč a "stále nemá dost". Podle povinných se oprávněná "svým sofistikovaným dovoláním snaží ospravedlnit svou nenasytnou chamtivost a připravit je o zbytek majetku, který jim ještě zůstal".
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř.", neboť řízení o této věci bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené rozhodnutí ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle ustanovení §40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále též "ex. řád") je exekučním titulem exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle ustanovení §78 písm. a) ex. řádu, jen jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování exekutorských zápisů (§79 odst. 1 ex. řádu) a materiální (věcné) náležitosti [§78 písm. a), §79 odst. 2 ex. řádu], tzn. když, kromě jiného, obsahuje vymezení předmětu plnění a doby plnění. Předmětem plnění se v exekutorském zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti vymezuje přesný obsah a rozsah plnění, tj. jaké plnění a v jakém množství mají povinní osobě oprávněné poskytnout v exekutorském zápisu vymezené plnění. Doba plnění musí přesně a určitě stanovit dobu, do které jsou povinní tento předmět plnění poskytnout oprávněné osobě, a tím současně vymezit dobu, po jejímž marném uplynutí může oprávněná osoba důvodně podle exekutorského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti navrhnout exekuci (k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2005 sp. zn. 20 Cdo 2737/2004).
V projednávané věci bylo pro rozhodnutí o exekučním návrhu oprávněné významné (určující) vyřešení právní otázky, zda v exekutorském zápisu sepsaném Mgr. P. S., kandidátem soudního exekutora JUDr. Jana Grosama, Exekutorský úřad Praha 6, dne 5.11.2010 pod zn. 025 EZ 2834/10, a jeho pokračování ze dne 29.11.2010, zn. 025 EZ 3025/10, byla povinnost zaplatit oprávněné "úrok z úvěru ve výši 682.429,48 Kč" vymezena určitě a zda ke splnění této povinnosti povinných byla určena lhůta (doba plnění), tedy, řečeno jinak, určena doba, do které se povinní zavázali zaplatit oprávněné uvedený "úrok z úvěru".
Z obsahu exekutorského zápisu (mimo jiné) vyplývá, že se povinní zavázali společně a nerozdílně z důvodu vrácení úvěru, který jim oprávněná poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne 4.11.2010, rovněž "zaplatit z poskytnutých peněžních prostředků úrok ve výši 2,33 % p.m. od 3.1.2011 do zaplacení". V daném případě nelze mít pochybnosti o tom, že údaj o této povinnosti přesně a určitě vymezuje předmět plnění (obsah povinnosti, k jejímuž splnění byla exekuce navržena). Uvádí-li se totiž v exekutorském zápisu, že "úrok" bude zaplacen "ve 120 měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek", že "splátky jsou splatné vždy k 3. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná dne 3.1.2011", že "nezaplacením jedné splátky dochází dnem následujícím po dni splatnosti nezaplacené splátky ke ztrátě výhody splátek a povinní jsou povinni v den ztráty výhody splátek uhradit společně a nerozdílně osobě oprávněné součet všech těchto splátek včetně sjednaného úroku ve výši, ve které nebudou uhrazeny ke dni ztráty výhody splátek za celou dobu, po kterou měl být úvěr splácen" byla tím nepochybně určitě a srozumitelně rovněž určena i doba plnění (lhůta ke splnění povinnosti), a to ke dni první nezaplacené jedné splátky [k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2006 sp. zn. 20 Cdo 237/2006]. Závěr odvolacího soudu o absenci určení doby plnění tedy nemůže obstát.
Z uvedeného vyplývá, že není v souladu se zákonem usnesení odvolacího soudu v té části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí exekučního návrhu na vymožení úroků ve výši 682.429,48 Kč. Protože nejsou splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu napadeného usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §243e odst.1 o.s.ř. zrušil usnesení odvolacího soudu v této části, jakož i o potvrzení usnesení soudu prvního stupně v akcesorickém výroku o náhradě "nákladů řízení ve fázi nařízení exekuce". Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž toto rozhodnutí (ve výrocích o zamítnutí návrhu, jímž se oprávněná domáhala nařízení exekuce pro úrok ve výši 682.429,48 Kč, o náhradě "nákladů řízení ve fázi nařízení exekuce") a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Opavě) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o.s.ř.).
V dovolání musí být - kromě dalších náležitostí - vždy uvedeno vymezení důvodu dovolání (srov. §241a odst.2 o.s.ř.). V dovolání je vymezen dovolací důvod tehdy, jestliže dovolatel vyloží, v čemž spočívá nesprávnost zpochybněného právního posouzení věci (srov. §241a odst.3 o.s.ř.). Chybí-li v dovolání vylíčení toho, v čem spočívá nesprávnost právního posouzení věci, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel může tuto vadu dovolání odstranit a své dovolání doplnit o vymezení důvodu dovolání - jak vyplývá z ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl vymezen dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst.1, §209 a §43 o.s.ř. (ustanovení §43 o.s.ř. - jak se uvádí v §243b o.s.ř. - nelze dovolacím řízení použít) vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst.1 o.s.ř. odmítnuto.
Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu rovněž v části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí exekučního návrhu, kterým se oprávněná domáhala nařízení exekuce také pro "smluvní pokutu ve výši 120.000,- Kč, přeplatek poslední splátky ve výši 30,- Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2% denně od 20.8.2012 do zaplacení", aniž by v dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu - uvedla důvody, proč s tímto rozhodnutím nesouhlasí (důvody obsažené v jeho dovolání se týkaly jen vymožení úroků ve výši 682.429,48 Kč). Vzhledem k tomu, že uplynutím dovolací lhůty se uvedený nedostatek stal neodstranitelným, oprávněná tím dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránila, aby mohl uvedené rozhodnutí odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem) přezkoumat. Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné v tomto rozsahu podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (srov. §226, §243g odst. 1 o.s.ř.), nebude-li o náhradě nákladů rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. exekučního řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. srpna 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu