ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.4205.2013.1
sp. zn. 22 Cdo 4205/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně obce Máslojedy se sídlem úřadu v Máslojedech 33, IČO: 44444419, zastoupené JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo náměstí 737, proti žalovaným: 1) J. L. , zastoupenému JUDr. Gabrielou Vilímkovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Orlická 16 a 2) P. F. , o odstranění části plotu, o náhradě nákladů řízení, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 12 C 19/97, o dovolání žalovaného 1) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. července 2013, č. j. 20 Co 201/2013-879, takto:
I. Dovolání žalovaného 1) se odmítá.
II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.840,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta JUDr. Dušana Diviše.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalovaného 1) usnesením ze dne 8. července 2013, č. j. 20 Co 201/2013-879, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. března 2013, č. j. 12 C 19/97-861, jímž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému 1) do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 10.428,80 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaný 1) dovolání. Nesouhlasí se způsobem, jakým nalézací soudy rozhodly o náhradě nákladů řízení. Uplatňuje přitom přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu a navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí nalézacích soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhuje odmítnutí dovolání.
Obsah usnesení soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, společně s vyjádřením k dovolání tvoří součást procesního spisu, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou §243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 8. července 2013, projednal dovolání a rozhodl o něm dovolací soud podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §243f odst. 3 věta první, o. s. ř. ve znění po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb., v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
V daném případě v dovolání není řádně uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 až 238a o. s. ř. Dovolatel sice shledává přípustnost dovolání v tom, že dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a odkazuje na ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2013 však již vázanost právním názorem odvolacího soudu důvodem přípustnosti dovolání není a neexistuje ani zákonné ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., na které dovolatel odkazuje. Jiný důvod přípustnosti dovolání přitom dovolatel neuvádí.
Protože dovolání neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 3028/2013, uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).
V souladu s §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný 1) dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.
V Brně dne 28. května 2014
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu