ECLI:CZ:NS:2014:22.ND.370.2014.1
sp. zn. 22 Nd 370/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně Home Credit, a. s., IČO: 26978636, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 249/8, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti žalovanému F. Š., P., o 9 397,53- Kč s příslušenstvím a 698,63 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 246 C 26/2012, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 246 C 26/2012 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
V předmětné věci je vedeno řízení o žalobě o zaplacení částky 9.397,53 Kč s příslušenstvím a částky 698,63 Kč. Jde o nesplněný závazek žalovaného z úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 2. listopadu 2007. Žalobkyně za místně příslušný soud označila Městský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází její sídlo, s odůvodněním, že na jiné místní příslušnosti, než stanoví občanský soudní řád („o. s. ř.“) v ustanoveních §84 a §85 odst. 1, se účastníci dohodli v souladu s §89a o. s. ř., jak vyplývá ze Závěrečných ustanovení úvěrových podmínek a to z §16, hlavy 14., které tvoří součást výše označené úvěrové smlouvy.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 1. července 2014, č. j. 246 C 26/2012-29, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř.
V odůvodnění svého rozhodnutí Městský soud v Brně uvedl, že posoudil prorogační ujednání uvedené v úvěrových podmínkách ke spotřebitelské smlouvě jako nedovolené, sjednané neplatně. Vycházel při tom z §56 odst. 1 občanského zákoníku účinného ke dni uzavření úvěrové smlouvy („obč. zák.“), ze Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 a z rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 27. června 2000, sp. zn. C-240/98 až C-248/98. Posuzoval proto, zda jsou splněny podmínky místní příslušnosti ve smyslu §84 a §85 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by jako místně příslušný k projednání a rozhodnutí ve věci byl soud, v jehož obvodu se žalovaný zdržoval v době zahájení řízení, tj. 31. 1. 2012. Městský soud v Brně zjistil, že žalovaný byl ke dni podání žaloby hlášený k trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví usnesení, což je adresa ohlašovny, na které se nezdržuje a zásilky si nevyzvedává a ani dalším pátráním se nepodařilo zjistit místo jeho pobytu. Městský soud v Brně s ohledem na výše uvedené závěry ohledně prorogační doložky a vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn obecný soud žalovaného ani nejsou známy okolnosti, které by zakládaly místní příslušnost podle §87 a případně podle §88 o. s. ř., a není pochybnost o to, že věc náleží do pravomoci soudů České republiky, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc k rozhodnutí Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
V daném případě není pochyb o tom, že věc patří do pravomoci českých soudů.
Nejvyšší soud po posouzení věci dopěl k obdobnému závěru jako Městský soud v Brně, že ujednání v úvěrové smlouvě o určení místně příslušného soudu podle §89a o. s. ř. je neplatným právním úkonem. V bližším viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. 4 Nd 226/2008, publikované v časopise Soudní rozhledy 7/2009, č. 77, s. 257, usnesení Ústavního soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, a rozhodnutí Evropského soudního dvora zmíněná výše. Na uvedený stav již reagovala současná právní úprava občanského soudního řádu, účinná od 1. 1. 2014, podle které již dle §89a ve spotřebitelských smlouvách prorogační doložku sjednat nelze.
Místně příslušným by v dané věci byl obecný soud žalovaného ve smyslu §84 a §85 odst. 1 o. s. ř., pokud by se podařilo zjistit bydliště žalovaného nebo místo, kde se zdržoval ke dni podání žaloby. Tyto údaje se zjištěny nebyly, proto Nejvyšší soud i přes výše uvedené závěry ohledně prorogační doložky určil podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., že za dané procesní situace s ohledem na rychlost a ekonomii řízení je soudem příslušným k projednání a rozhodnutí ve věci Městský soud v Brně, u nějž bylo řízení zahájeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu