ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.3213.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 3213/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce T. F. , zastoupeného JUDr. Zuzanou Volfovou, advokátkou se sídlem Trutnov, Svatojanské náměstí 47, proti žalovanému Československé státní automobilové dopravě, státnímu podniku Hradec Králové , IČO 00086932, se sídlem Praha 4, U Mlýna 1755/5, jednajícím správcem konkursní podstaty JUDr. Jiřím Jakoubkem, se sídlem Hradec Králové, Hradební 548, zastoupeným JUDr. Markétou Pakandlovou, advokátkou se sídlem Hradec Králové, Hradební 548, za účasti České kanceláře pojistitelů, IČO 70099618, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1724/129, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, jejímž jménem jedná Česká pojišťovna, a.s., IČO 45272956, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, s adresou pro doručování Praha 4, Na Pankráci 1720/123, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 29 C 95/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2014, č.j. 13 Co 423/2013-128, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2014, č.j. 13 Co 423/2013-128, neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř. Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je vymezení jeho přípustnosti, přičemž dovolání musí být formulováno tak, aby z něj bylo přesně patrné, které z hledisek vyjmenovaných v §237 o. s. ř. má dovolatel za splněné, a v jakých konkrétních okolnostech naplnění předpokladů přípustnosti spatřuje; pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nepostačuje (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013). Souladnost této judikatury dovolacího soudu s ústavním pořádkem potvrdil Ústavní soud např. v usneseních ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 789/14, ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, nebo ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. II. ÚS 3625/13).
Dovolatel však (ač zastoupen advokátkou) otázku přípustnosti v dovolání vůbec nezmiňuje a naplněním některého předpokladu přípustnosti ve smyslu §237 o. s. ř. se nezabývá. Pokud v dovolání uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s hmotným právem, tato námitka přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 nezakládá. Uvádí-li dovolatel, že pokud je mu navíc známo, nebyla doposud v praxi dovolacího soudu řešena otázka, „zda lze v řízení pokračovat, pokud je plnění úpadce kryto pojištěním, to je není plněno z konkursní podstaty“, je třeba zdůraznit, že rozhodnutí odvolacího soudu není založeno na řešení takto formulované otázky. Žaloba byla podle odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítnuta pro nedostatek věcné pasivní legitimace na straně žalovaného s tím, že vzhledem ke konkursu prohlášenému na majetek žalovaného měl být nárok na náhradu škody způsobené zaměstnancem právního předchůdce žalovaného uplatněn přihlášením pohledávky do konkursu.
Z obsahového hlediska tak dovolání žalobce nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, trpí tedy vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat a tato vada nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. listopadu 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu