ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.4306.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 4306/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. A., zastoupeného Mgr . Jarmilou Janků, advokátkou se sídlem Znojmo, Vídeňská třída 707/25, proti žalované L. A., o 162.297,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 170/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. 17 Co 304/2012-185, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. 17 Co 304/2012-185, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 27. 2. 2012, č. j. 6 C 170/2007-163, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 36.737,- Kč, ohledně částky 125.560,- Kč žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak o nároku žalobce na náhradu škody, uplatněném proti žalované, která, ač byla povinna umožnit žalobci společné užívání bytu do doby, než mu bude zajištěn náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování, bránila mu v užívání bytu. Soud částečně vyhověl návrhu žalobce v rozsahu náhrady za nákup vody ve výši 24.980,- Kč, za praní prádla ve veřejné prádelně ve výši 6.237,- Kč a za vanové koupele ve výši 5.520,- Kč a ve zbytku žalobu zamítl.
K odvolání žalobce i žalované Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. 6. 2013, č. j. 17 Co 304/2012-185, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Z rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 4. 2013, č. j. 13 D 289/2013-21, zjistil, že žalovaná dne 23. 2. 2013 zemřela a majetek nepatrné hodnoty, který zanechala, byl vydán J. K. jakožto vypravitelce pohřbu. Vzhledem k tomu, že zemřelá nemá žádného právního nástupce, nelze v řízení pokračovat, proto odvolací soud rozsudek zrušil a řízení podle §107 odst. 5 za použití §211 o. s. ř. zastavil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že odvolací soud při rozhodování o právním nástupnictví nepostupoval správně; nesprávné právní posouzení spatřuje v aplikaci §107 o. s. ř. Uvádí, že byl připraven o možnost účastnit se dědického řízení a nemohl tak zpochybnit účelové a nepravdivé tvrzení, že zemřelá zanechala majetek pouze nepatrné hodnoty. Uvádí, že prodala byt ve Znojmě za částku 700.000,- Kč, kterou nemohla ke dni svého úmrtí spotřebovat, vlastnila tři pozemky, dvě garáže a dům v K. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 857/2004, podle nějž mělo být postupováno i v projednávané věci, a pokud žalovaná již ke dni úmrtí nevlastnila žádné nemovitosti z důvodu jejich bezplatného převodu na dceru J. K., měl odvolací soud v řízení pokračovat s touto nabyvatelkou, jakožto právní nástupkyní zemřelé žalované. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání je podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno 5. 6. 2013, tj. po účinnosti zákona 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.“) – srov. čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb.
Podle §107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné ihned pokračovat, soud řízení přeruší.
Podle §107 odst. 2 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
Podle §107 odst. 5 o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Povaha věci brání pokračování v řízení mimo jiné tehdy, nemá-li účastník, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, žádného právního nástupce.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1411/2007, s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 21 Cdo 857/2004, že z pravomocného usnesení o zastavení řízení o dědictví vydaného podle ustanovení §175h o. s. ř. soud v jiném řízení vychází, jen nebude-li zjištěno, že zůstavitel ve skutečnosti zanechal majetek vyšší než nepatrné hodnoty; v takovém případě nemůže být řízení zastaveno podle ustanovení §107 odst. 5 o. s. ř. z důvodu, že zemřelý účastník nemá žádného právního nástupce. Z uvedeného plyne, že zastaví-li soud pravomocným usnesením řízení o dědictví podle ustanovení §175h o. s. ř., není tím (ani být nemůže) pro účely jiného řízení ještě závazně stanoveno, že povinný nezanechal majetek nebo že zanechal majetek jen nepatrné hodnoty. Žalobce totiž není účastníkem řízení o dědictví a usnesení o zastavení dědického řízení podle ustanovení §175h o. s. ř. není pro něj závazné (srov. §159a odst. 1 a 4 o. s. ř.); může proto v tomto řízení o náhradu škody tvrdit a prokazovat, že rozsah zemřelou žalovanou zanechaného majetku byl větší, než zjištěný v řízení o dědictví.
Z uvedeného plyne, že odvolací soud nerespektoval citovanou judikaturu a nesprávně aplikoval ustanovení §107 odst. 5 o. s. ř., jestliže bez dalšího zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil, a neumožnil tak žalobci prokázat jeho tvrzení, popřípadě pokračovat v řízení s právní nástupkyní zemřelé.
Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta první a druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 o. s. ř., věta první za středníkem).
O náhradě nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2014
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu