ECLI:CZ:NS:2014:25.ND.133.2014.1
sp. zn. 25 Nd 133/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Marty Škárové v exekuční věci oprávněné Československé obchodní banky, a.s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, IČO 00001350, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, proti povinnému I. S. Č. , pro 9.731,61 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 288/2014, o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o.s.ř., takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 288/2014, projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Kroměříži podal soudní exekutor JUDr. Marcel Smékal, se sídlem exekutorského úřadu v Praze 4, Michelská 1326/62, žádost o pověření a nařízení exekuce podle §43a odst. 1 exekučního řádu (dále též jen „e.ř.“).
Okresní soud v Kroměříži vyslovil usnesením ze dne 5. 3. 2014, č. j. 32 EXE 288/2014-20, svou místní nepříslušnost a po uplynutí lhůty k odvolání oprávněné předložil věc podle §11 odst. 3 o.s.ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud je místně příslušný věc projednat a rozhodnout. Tento návrh odůvodnil tím, že povinnému, státnímu občanu Bulharské republiky, byl ukončen trvalý pobyt na území České republiky ke dni 3. 5. 2013, jak je zřejmé ze zprávy Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, a v návrhu je jako adresa korespondenční uvedena adresa Z., zatímco předkládajícímu soudu je jako doručovací známa adresa N. (tedy adresa mimo území České republiky). Z uvedených dat nebylo možné místně příslušný soud podle §45 odst. 2 e.ř. určit, a proto byla věc předložena postupem podle §11 odst. 3 o.s.ř. Okolnost, zda a případně kde na území České republiky má povinný majetek, soud nezkoumal, neboť tato skutečnost vyjde najevo až činností pověřeného exekutora.
Podle §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Vzhledem k tomu, že pravomoc soudů České republiky v projednávané věci dána je, jsou splněny podmínky pro rozhodování Nejvyššího soudu podle §11 odst. 3 o.s.ř., přičemž skutečně není na exekučním soudu, aby před pověřením exekutora a nařízením exekuce zjišťoval existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení, kterým je právě zjištění majetku dlužníka a uspokojení věřitele z tohoto majetku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikované pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V obdobných případech vychází Nejvyšší soud ze zásady hospodárnosti řízení, ze které pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti buď podle sídla soudního exekutora (např. rozhodnutí sp. zn. 25 Nd 55/2006 nebo 4 Nd 113/2008), nebo podle toho, u kterého soudu bylo exekuční řízení zahájeno (např. rozhodnutí sp. zn. 4 Nd 347/2011 či 32 Nd 80/2012). S ohledem na to, že žádost o pověření byla podána k Okresnímu soudu v Kroměříži, který také vydal vykonávaný exekuční titul (jako obecný soud povinného, tehdy žalovaného I. Č.) a v jehož obvodu měl I. Č. naposledy uváděné faktické bydliště na území České republiky, určil Nejvyšší soud podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. jako místně příslušný právě soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Kroměříži.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2014
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu