ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.1740.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 1740/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobce Š. B., , zastoupeného JUDr. Janou Mikulovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Porubě, Hlavní třída 1023/55, proti žalované PEKÁRNĚ HRUŠKA, spol. s r. o. se sídlem v Ostravě-Martinově, Na Hrázi 3273/4, IČO 27772292, o poddlužnickou žalobu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 C 43/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. září 2012, č. j. 57 Co 773/2012-16, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 17. 9. 2012, č. j. 57 Co 773/2012-16, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 2. 8. 2012, č. j. 33 C 43/2012-8, jímž soud prvního stupně odmítl podání č. j. 33 C 43/2012-1, které bylo doručeno soudu dne 3. 4. 2012 a doplněno podáním ze dne 30. 7. 2012, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupen advokátem) dovolání, v němž chyběl údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá.
Bylo-li napadené usnesení vydáno dne 17. 9. 2012, Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a o něm rozhodl v souladu čl. II bodem 7. zákona č. 404/2012 Sb., podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 – dále jen „ o. s. ř.“ (srov. Čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 věta prvá o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Není-li v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní, chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v ustanovení §240 o. s. ř. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o. s. ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst. 2 o. s. ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, jímž uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou.
V projednávané věci podal žalobce, nezastoupen advokátem, včas dne 22. 10. 2012 dovolání, které však neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů usnesení odvolacího soudu napadá. Protože dovolatel v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř., mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Vzhledem k tomu, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2013, č. j. 33 C 43/2012-71, které nabylo právní moci 15. 1. 2013, mu byla na jeho žádost zástupkyní ustanovena advokátka JUDr. Jana Mikulová, běžela od tohoto data žalobci nová dvouměsíční dovolací lhůta, ve které mohl vady dovolání odstranit. Žalobce podal prostřednictvím advokátky u soudu prvního stupně včasné doplnění dovolání, v němž však nevymezil rozsah dovolání ani dovolací důvody. V doplnění dovolání specifikuje obsah žaloby a žalobní petit, podání však neobsahuje náležitosti dovolání. Vzhledem k tomu, že marným uplynutím uvedené lhůty se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými a brání tomu, aby dovolání mohlo být projednáno, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2683/2009).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalované nevznikly (dle obsahu spisu) v této fází řízení náklady, na jejichž náhradu by měla právo vůči dovolateli, jehož dovolání bylo odmítnuto.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. července 2014
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu