Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.10.2014, sp. zn. 26 Cdo 2783/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.2783.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.2783.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 2783/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, IČO 41197518, Krajská pobočka pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště Šumperk, doručovací adresa: VZP ČR ÚP Šumperk, Šumperk, Palackého 2, proti povinné V. V. , zastoupené JUDr. Otto Hradilem, advokátem se sídlem v Uničově, Olomoucká 226, pro pohledávku 22.500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 22 Nc 1674/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2012, č. j. 40 Co 550/2012-191, takto: Dovolání povinné se odmítá . Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 6. 2012, č. j. 40 Co 550/2012-191, potvrdil usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 5. 2012, č. j. 22 Nc 1674/2008, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce nařízené týmž soudem usnesením ze dne 1. 4. 2008, č. j. 22 Nc 1674/2008-5. Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. c), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen "o. s. ř."), které je třeba při rozhodování věci použít, protože napadené usnesení bylo vydáno v době do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. c), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, že vymáhaná pohledávka nezanikla započtením a není dán důvod pro zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. g/ o. s. ř., který dovolatelka zpochybnila, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, podle níž k základním předpokladům započtení podle §580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jenobč. zák.“), podle něhož je započtení třeba posuzovat - srov. §3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - patří vzájemnost pohledávek (musí jít o dva závazky mezi týmiž subjekty, kdy věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé a naopak), stejný druh plnění, způsobilost pohledávek k započtení a právní úkon směřující k započtení. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 32 Cdo 4407/2009, uveřejněný pod č. 9/2010 v časopise Soudní rozhledy, str. 332). Započítávala-li povinná proti vymáhané peněžité pohledávce oprávněné svůj (domnělý) nárok na vydání movitých věcí (7 ks radiátorů), jež byly sepsány a zajištěny v rámci výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 E 84/2002-44 a posléze usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26. 4. 2001, č. j. 20 Sd 8/2004-3, přijaty do úschovy od složitele České republiky – Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pro příjemkyni V. V., přehlíží, že započítat lze ve smyslu §580 obč. zák. pouze pohledávky stejného druhu, tedy že proti peněžité pohledávce nelze započítat případný nárok na vydání movitých věcí. Pro úplnost lze dodat, že v souladu se zákonem (§185g odst. 3 a §185h o. s. ř.) je i závěr odvolacího soudu, že nepožádala-li povinná ve lhůtě stanovené usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 7. 6. 2007, č. j. 20 Sd 8/2004-22, o vydání předmětu úschovy, její práva k předmětu úschovy zanikla, neboť předmět úschovy připadl státu. Protože dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. října 2014 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/01/2014
Spisová značka:26 Cdo 2783/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.2783.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Započtení pohledávky
Zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce)
Dotčené předpisy:§268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.
§580 obč. zák.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19