Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.07.2014, sp. zn. 26 Cdo 668/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.668.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.668.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 668/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně Mgr. V. M. , P., zastoupené JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem Praha 3, Korunní 127, proti žalovanému Mgr. A. P. K. , P., zastoupenému Mgr. Antonínem Novotným, advokátem se sídlem Praha 1, Jakubská 647/2, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 161/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2013, č. j. 17 Co 184/2013-66, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 15. 8. 2013, č. j. 17 Co 184/2013-66, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (soudu prvního stupně) ze dne 11. 1. 2012, č. j. 14 C 161/2011-35, kterým bylo určeno, že výpověď z nájmu bytové jednotky v P., ze dne 14. 4. 2011, je neplatná, a rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Žalobkyně (zastoupena advokátem) podala proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání. Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb.) – dále jeno. s. ř.“, dovolání odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatelka však pouze uvedla, že dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadeným rozhodnutím se řízení končí, aniž označila, který z předpokladů přípustnosti tam uvedených považuje za splněný. Z obsahu dovolání vyplývá, že požaduje, aby dovolací soud rozhodl jinak než soud odvolací, avšak ani toto není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání v režimu ustanovení §237 o. s. ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13). Nad rámec uvedeného je možno poukázat na ustálenou judikaturu dovolacího soudu, která zaujala názor, že po marném uplynutí prekluzivní lhůty k podání žaloby na určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného ve smyslu ustanovení §3 odst. 6 zákona č. 107/2006 Sb. nelze věcně přezkoumávat jeho platnost, a to ani jako otázku předběžnou v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, neboť marným uplynutím této lhůty vzniká nájemci povinnost platit zvýšené nájemné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. 26 Cdo 1103/2011, či ze dne 16. 4. 2014, č. j. 26 Cdo 1118/2014). Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 24. července 2014 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/24/2014
Spisová značka:26 Cdo 668/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.668.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Vady podání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19