ECLI:CZ:NS:2014:28.CDO.3845.2013.1
sp. zn. 28 Cdo 3845/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce L. J., zastoupeného JUDr. Antonínem Blažkem, advokátem se sídlem Kunovice, V Grini 759, proti žalovanému M. H., zastoupeného JUDr. Annou Kapsovou, advokátkou se sídlem Uherské Hradiště, Všehrdova 525, o 276.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 10 C 38/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2013, č. j. 59 Co 86/2013-139, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobce se žalobou ze dne 12. 11. 2008 domáhal vydání částky 276.000,- Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce s tím, že uvedenou částku zasílal na účet žalovaného v měsíčních splátkách od 24. 6. 2005 do 24. 11. 2007. Žalovaný namítal, že se nejednalo o půjčku, ale o příspěvky na náklady společného bydlení, na výživu a další potřeby dcery žalobce, se kterou žil žalovaný ve společné domácnosti od roku 2003.
Odvolací soud uzavřel, že žalobce neprokázal existenci smlouvy o půjčce, a proto hodnotil poskytnuté plnění ve výši 276.000,- Kč jako bezdůvodné obohacení vzniklé žalovanému plněním bez právního důvodu. Protože vzal odvolací soud za prokázané, že uvedené částky byly žalovanému žalobcem poskytnuty, žalobě co do částky 112.000,- Kč s příslušenstvím vyhověl, avšak co do částky 122.500,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl, neboť nárok žalobce shledal v tomto rozsahu za promlčený.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítl, že odvolací soud nezhodnotil správně provedené důkazy, protože částky poukázané na jeho účet žalobcem nebyly bezdůvodným obohacením, neboť je využil na uspokojování potřeb svoji manželky, která je dcerou žalobce. Uvedená námitka nemůže založit přípustnost dovolání, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto směru v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1856/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2868/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1197/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 221/2002), podle níž je bezdůvodné obohacení vzniklé plněním bez právního důvodu povinen vydat ten, kdo plnění získal, bez ohledu na skutečnost, kdo plnění skutečně spotřeboval.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) odmítl podle §243c odst. 1 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalovaný u dovolacího soudu neuspěl a žalobci prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 9. ledna 2014
JUDr. Iva B r o ž o v á
předsedkyně senátu