ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.245.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 245/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelů a) Ing. V. R. , a b) Ing. B. H. , obou zastoupených Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně – Černých Polích, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, za účasti 1) ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s. , se sídlem v Ústí nad Orlicí, Třebovská 330, PSČ 562 00, identifikační číslo osoby 60108851, zastoupené JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Královský Vršek 4762/25, PSČ 586 01, 2) ICOM transport a. s. , se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 1424/78, PSČ 587 32, identifikační číslo osoby 46346040 a 3) Ing. I. P. H., CSc. , zastoupené Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně – Černých Polích, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, o jmenování znalce, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 Nc 276/2010, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011, č. j. 7 Cmo 455/2010-308, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011, č. j. 7 Cmo 455/2010-308, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 21. července 2010, č. j. 2 Nc 276/2010-262, jmenoval Krajský soud v Hradci Králové k návrhu navrhovatelů a/ a b/, doručenému soudu dne 30. června 2010, soudní znalkyni Ing. I. P. H., CSc., znalkyní pro přezkoumání zprávy společnosti ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s. (dále jen společnost“) o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (propojené osoby) za rok 2009 (dále též jen „zpráva o vztazích“).
K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. května 2011, č. j. 7 Cmo 455/2010-308, zrušil usnesení soudu prvního stupně, řízení zastavil (výrok první) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok druhý).
Vyšel přitom z toho, že soud prvního stupně jmenoval k návrhu P. N. usnesením ze dne 13. srpna 2010, č. j. 2 Nc 289/2010-13, znalcem k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2009, vypracované společností, Ing. Jiřího Lysáka a že označené usnesení nabylo právní moci dne 25. srpna 2010.
Odvolací soud – cituje ustanovení §211 a §103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a ustanovení §66a odst. 12 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) – uzavřel, že v téže věci již bylo pravomocně rozhodnuto. Není přitom významné, že návrh ve věci sp. zn. 2 Nc 289/2010 podal jiný navrhovatel než v projednávané věci. Soud prvního stupně měl sice návrh P. N. na jmenování znalce považovat za přistoupení k dříve zahájenému řízení (návrhem navrhovatelů a/ a b/). Nicméně jelikož tak neučinil, o návrhu P. N. rozhodl samostatně a rozhodnutí již nabylo právní moci, založil tím překážku věci rozsouzené. Proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a řízení v této věci zastavil (§221 odst. 1 písm. c/).
Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé a/ a b/ dovolání, namítajíce naplnění dovolacích důvodů podle §241a odst. 2 o. s. ř. a navrhujíce, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a dále i rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 13. srpna 2010, č. j. 2 Nc 289/2010-13.
Dovolatelé poukazují na to, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno (jejich návrhem) dříve než řízení ve věci sp. zn. 2 Nc 289/2010, přičemž každý pozdější návrh (tj. i návrh P. N.) měl být v souladu s ustanovením §66a odst. 12 obch. zák. považován za přistoupení do řízení ve věci sp. zn. 2 Nc 276/2010. Soudní řízení vedené pod sp. zn. 2 Nc 289/2010 nemělo být pro překážku litispendence nikdy zahájeno a v jeho průběhu nemohlo dojít – pro nedostatek podmínek řízení – k vydání rozhodnutí ve věci samé. Jestliže k tomu již došlo, bylo třeba považovat dovolatele za účastníky řízení, doručit jim návrh pozdějšího navrhovatele k vyjádření a doručit jim i usnesení soudu prvního stupně vydané ve věci samé (pod sp. zn. 2 Nc 289/2010). Jelikož se tak nestalo, není toto usnesení pravomocné a již proto nemůže tvořit překážku věci rozsouzené.
Společnost ve vyjádření k dovolání namítla nedostatek aktivní věcné legitimace dovolatelů (neboť neprokázali, že jsou akcionáři společnosti s akciemi, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu společnosti), předčasnost jejich návrhu (jehož podání předcházelo zveřejnění oznámení o uložení zprávy o vztazích do sbírky listin obchodního rejstříku), jakož i subjektivní nepřípustnost dovolání (neboť dovolatelům bylo de facto vyhověno). Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl a dovolatelům uložil nahradit její náklady dovolacího řízení.
Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je přípustné podle §239 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.
Podle §66a odst. 12 obch. zák. každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení §59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.
Ustanovení §182 odst. 3 obch. zák. pak určuje, že akcionáři uvedení v §181 odst. 1 mohou požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami podle §66a odst. 12, jsou-li pro to závažné důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v §66a odst. 13.
Jak je patrné z citovaného ustanovení §66a odst. 12 obch. zák., o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, vypracované ovládanou osobou za určité účetní období, lze vést pouze jedno soudní řízení, jež je zahájeno prvním návrhem v pořadí; návrh každého dalšího společníka (akcionáře) na jmenování znalce podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení. Tím je ovšem vyloučeno, aby o návrzích dalších „navrhovatelů“ bylo vedeno samostatné „řízení“. Jinými slovy, zákon předpokládá toliko jediné řízení o jmenování znalce, v němž bude rozhodnuto jediným rozhodnutím (srov. dále důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 4480/2011, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2013, pod číslem 153).
V projednávané věci bylo řízení o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, vypracované společností za rok 2009, zahájeno návrhem dovolatelů (doručeným soudu prvního stupně 30. června 2010). Dovolatelům lze proto přisvědčit v tom, že s ohledem na §66a odst. 12 obch. zák. nebyl (další) návrh o jmenování znalce, podaný P. N. (a vedený u soudu prvního stupně pod sp. zn. 2 Nc 289/2010) návrhem na zahájení řízení, ale podáním, jímž P. N. přistoupil do již dříve zahájeného řízení vedeného u téhož soudu v projednávané věci pod sp. zn. 2 Nc 276/2010.
Tento další návrh neměl být samostatně projednán a rozhodnut. Usnesení ze dne 13. srpna 2010, č. j. 2 Nc 289/2010-13, jímž soud prvního stupně jmenoval (k návrhu P. N.) znalcem k přezkoumání zprávy o vztazích Ing. Jiřího Lysáka, je postiženo zmatečností podle ustanovení §229 odst. 1 písm. d/ o. s. ř., jelikož soud takto rozhodl o návrhu, kterého zde (vzhledem k úpravě obsažené v §66a odst. 12 obch. zák.) není (srov. obdobně např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 21/2012, uveřejněné pod číslem 99/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či výše citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4480/2011). Skutečnost, že takové zmatečné rozhodnutí bylo vydáno, však – lhostejno, zda je vydal jiný soudce než ten, jenž byl povolán v prvním stupni rozhodnout o původním (prvním) návrhu dovolatelů na jmenování znalce (což případně zakládá i zmatečnost dle §229 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.) – ono zmatečné rozhodnutí nezbavuje povahy rozhodnutí o podání, jež je přistoupením do řízení o původním (prvním) návrhu na jmenování znalce, tedy rozhodnutí vydaného v rámci řízení o původním (prvním) návrhu na jmenování znalce.
Účastníky tohoto řízení jsou – vedle společnosti – všichni navrhovatelé, tedy i dovolatelé. Pakliže bylo o návrhu na jmenování znalce rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. srpna 2010, č. j. 2 Nc 289/2010-13, mělo být toto usnesení doručeno všem účastníkům řízení (§159 ve spojení s §167 odst. 2 o. s. ř.), tj. i dovolatelům.
Jak vyplývá z obsahu spisu (části vedené u soudu prvního stupně – nesprávně – pod sp. zn. 2 Nc 289/2010), usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. srpna 2010, č. j. 2 Nc 289/2010-13, nebylo dovolatelům (jakožto účastníkům řízení) ke dni vydání napadeného rozhodnutí (20. května 2011) doručeno, v důsledku čehož jim ani nezačala běžet lhůta k podání odvolání (§204 o. s. ř.). Podle obsahu spisu pak dovolatelé k uvedenému dni ani nepodali proti usnesení soudu prvního stupně č. j. 2 Nc 289/2010-13 odvolání.
Usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. srpna 2010, č. j. 2 Nc 289/2010-13, tak ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebylo pravomocné (§159 o. s. ř.) a nezakládalo překážku věci pravomocně rozhodnuté (§159a odst. 5 o. s. ř.).
Právní posouzení předpokladů, za nichž soud zastaví řízení pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§103, §159a odst. 5 o. s. ř.) je tudíž nesprávné.
Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí podle §243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. února 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu