ECLI:CZ:NS:2014:29.ND.152.2014.1
sp. zn. 29 Nd 152/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce L. G. , proti žalovanému Hungarian Service CZ s. r. o. , se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26142929, zastoupenému Mgr. Vladimírem Bendou, advokátem, se sídlem v Senici, Hollého 745/34, PSČ 905 01, Slovenská republika, jako hostujícím evropským advokátem, o zaplacení částky 55.860,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 285/2013, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 285/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Přerově.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 předložil Nejvyššímu soudu spis v nadepsané věci k rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Přerově. Na odůvodnění uvedl, že k tvrzenému plnění (dodání výrobků a zboží), od něhož žalobce odvíjí svůj žalobou uplatněný nárok vůči žalovanému, „mělo nejčastěji“ docházet v P., jediný svědek, jehož výslech žalobce navrhuje, má bydliště v P. a rovněž místo podnikání žalobce je v obvodu Okresního soudu v Přerově. Poukázal i na to, že zástupce žalovaného má sídlo v Senici (Slovenská republika), což je blíže Okresnímu soudu v Přerově než Obvodnímu soudu pro Prahu 8.
Obvodní soud pro Prahu 8 přípisem ze dne 10. března 2014 (č. l. 50) vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k navrhovanému postupu, tedy k předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti s doložkou, že nevyjádří-li se ve lhůtě 7 dnů, bude se předpokládat, že proti tomuto postupu nemají námitky [§101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)].
Podáním ze dne 21. března 2014 vyslovil žalobce s přikázáním věci souhlas.
Žalovaný se k navrhované delegaci nevyjádřil.
Podle ustanovení §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 8, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu v Přerově, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal, a proto věc Okresnímu soudu v Přerově nepřikázal.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). I v situaci, kdy účastníci s delegací souhlasí (či se jejich souhlas předpokládá), musí být důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí jsou též dostupná na webových stránkách Ústavního soudu a Nejvyššího soudu).
Obecně platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
V situaci, kdy bydliště žalobce je v územním obvodu Okresního soudu v Přerově a sídlo žalovaného v Praze, je jedinou okolností, která by mohla být důvodem pro přikázání věci Okresnímu soudu v Přerově, skutečnost, že žalobcem označený svědek má bydliště v P. Tato skutečnost však zjevně není nijak výjimečná, naopak jde o okolnost běžnou, která sama o sobě není důvodem pro průlom do výše popsaného ústavního principu a tím i přikázání této věci Okresnímu soudu v Přerově. Nadto nelze přehlédnout, že argumentuje-li předkládací soud i tím, že sídlo zástupce žalovaného je v Senici, přehlíží, že Mgr. Benda ve svých podáních uvádí jako doručovací adresu Ú., H., (okres Mělník, Středočeský kraj).
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Přerově z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
V označení žalovaného v záhlaví tohoto usnesení se promítla změna obchodní firmy a sídla, zapsaná do obchodního rejstříku dne 7. března 2014.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2014
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu