ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.481.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 481/2014-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. května 2014 o dovolání, které podal obviněný B. R. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 10 T 195/2012, takto:
I. Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013.
Podle §265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Podle §265 1 odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 7. 1. 2013, sp. zn. 10 T 195/2012 , byl obviněný B. R. uznán vinným jednak přečinem nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dle skutkových zjištění popsaných pod bodem 1) výroku o vině dopustil jednáním spočívajícím v tom, že „ od přesně nezjištěné doby v létě 2012 do 7. 10. 2012 v Č. v P., okres Č. K., kvůli neshodám týkajícím se výchovy nezletilého syna při osobních setkáních nebo telefonických hovorech s bývalou manželkou T. R., jejím prostřednictvím vyhrožoval zabitím nebo ublížením na zdraví jejímu současnému příteli P. K. s tím, že jej zmlátí, zabije, nechá ho zlikvidovat, ví, jaké má auto a kam jezdí do práce; dne 7. 10. 2012 v podvečerních hodinách před domem v Č. v P. vyhrožoval T. R., že ji i jejího přítele zlikviduje, že se mají hodně ohlížet a dávat na sebe pozor, stává se hodně nehod “; jednak přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku , kterého se dle skutkových zjištění popsaných pod bodem 2) výroku o vině dopustil jednáním spočívajícím v tom, že „ dne 19. 10. 2012 kolem 19:00 hodin v úmyslu vymoci si styk se svým nezletilým synem při telefonickém hovoru s bývalou manželkou T. R., která mu odmítla následujícího dne syna předat, jí vyhrožoval, že ji zabije, měla by na sebe dávat pozor, aby ji něco nepřejelo, pro syna si přijede 22. 10. 2012 a rovnou si to spolu vyřídí, nechá ji zlikvidovat, má na to své lidi, pro syna si přijede tak jako tak “.
Za to byl obviněný odsouzen podle §175 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců, který mu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let.
Proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 7. 1. 2013, sp. zn. 10 T 195/2012, podal obviněný B. R. odvolání.
O odvolání rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013 , a to tak, že odvolání obviněného B. R. podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
II.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013, podal obviněný prostřednictvím svého advokáta dovolání (č. l. 109 - 110), v rámci něhož uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. s tím, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání a současně ustanovení stran nutné obhajoby.
Obviněný namítl porušení svých procesních práv. Toto porušení spatřuje ve skutečnosti, že veřejné zasedání bylo konáno v jeho nepřítomnosti, kdy vyrozumění o něm bylo v souladu se zákonem považováno tzv. fikcí doručení za řádně doručené. Nicméně se veřejného zasedání nemohl zúčastnit, jelikož se o tomto vůbec nedozvěděl. Vyrozumění o veřejném zasedání na den 20. 5. 2013 bylo psáno dne 23. 4. 2013, a vyrozumění o tom, že se veřejné zasedání z technických důvodů překládá na den 24. 5. 2013, bylo psáno 3. 5. 2013, nicméně on se v době od 16. 4. 2013 do 22. 10. 2013 nacházel ve Vazební věznici v P.-P. a na osobní svobodě byl omezen již dne 14. 4. 2013 v 7:05 hodin. Obě předvolání k soudu k veřejnému zasedání o odvolání byla tedy psána a následně doručována až v době jeho pobytu ve vazební věznici. S ohledem na uvedenou skutečnost, tedy nemohla nastat fikce doručení. Skutečnost, že je obžalovaný ve vazbě, totiž vylučuje možnost konat veřejné zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti. Soud však bez jeho přítomnosti zasedání konal a o odvolání rozhodl. Veřejné zasedání odvolacího soudu se konalo dne 24. 5. 2013, tedy v době, kdy se nacházel ve Vazební věznici P.-P. O konání odvolacího řízení nebyl řádně vyrozuměn, přestože se jednalo o případ tzv. nutné obhajoby. V řízení před odvolacím soudem tak nebyl zastoupen advokátem, přestože tomu tak být mělo.
Na základě výše uvedených námitek obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013, a věc vrátil k dalšímu řízení.
K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“).
Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedl, že z usnesení Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. KZV 12/2013, vyplývá, že obviněný B. R. byl vzat do vazby rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 4. 2013, sp. zn. 31 Nt 2/2013. Z vazby byl propuštěn na základě usnesení Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 10. 2013. Na podkladě těchto skutečností lze tedy jednoznačně dovodit závěr, že v době konání veřejného zasedání byl dovolatel omezen na osobní svobodě, neboť se nacházel ve Vazební věznici P-P. Je proto namístě dovodit, že postupem Krajského soudu v Českých Budějovicích došlo k vadě zakládající dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Krom toho, jak vyplývá z protokolu Krajského soudu v Českých Budějovicích o veřejném zasedání ze dne 24. 5. 2013, bylo doručení obviněnému vykázáno dle §64 odst. 4 tr. ř. upravujícího náhradní doručení, kdy však takový postup není s ohledem na shora uvedené možný.
Vzhledem k výše uvedeným závěrům státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §265 l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou opodstatněnosti obviněným uplatněného dovolacího důvodu.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným B. R. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.
Obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., který je dán tehdy, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
Ze zákonné formulace dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je patrné, že nespočívá v jakékoli nepřítomnosti obviněného u hlavního líčení nebo veřejného zasedání, ale jen v takové jeho nepřítomnosti, která je v rozporu s konkrétním zákonným ustanovením, podle jehož výslovného příkazu nelze hlavní líčení nebo veřejné zasedání konat bez osobní účasti obviněného. Obviněný uplatnil námitku, jejíž podstatou je tvrzení, že odvolací soud pochybil, pokud veřejné zasedání o odvolání (obviněný zde má na mysli veřejné zasedání, které se konalo dne 24. 5. 2013) konal v jeho nepřítomnosti, přestože se jednalo o případ tzv. nutné obhajoby, neboť se v době jeho konání nacházel ve vazbě. Uplatněná námitka zmíněný dovolací důvod obsahově naplňuje.
Účelem práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti je zejména zajistit mu reálnou možnost vyjádřit se před soudem k tomu, co je mu v obžalobě kladeno za vinu, a k důkazům, na nichž je obžaloba založena. Trestní řád stanoví odchylně podmínky, za nichž lze konat v nepřítomnosti obviněného hlavní líčení před soudem prvního stupně a podmínky, za nichž lze takto jednat ve veřejném zasedání odvolacího soudu. Zatímco v hlavním líčení, které je těžištěm a vyvrcholením procesu dokazování, bude přítomnost obviněného pravidlem, zákonné podmínky pro konání veřejného zasedání odvolacího soudu tak rigorózně stanoveny nejsou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 10. 2002, sp. zn. 5 Tdo 749/2002).
V projednávané věci se z usnesení Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. KZV 12/2013 (č. l. 117 – 119 spisu), podává, že obviněný B. R. byl vzat do vazby rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 4. 2013, sp. zn. 31 Nt 2/2013, a to z důvodů uvedených §67 písm. a), b) tr. ř. Následná stížnost obviněného proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. 14 To 148/2013. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. KZV 12/2013, byl podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. přijat písemný slib obviněného a obviněný byl propuštěn z vazby na svobodu za současného vyslovení dohledu probačního úředníka. Z uvedeného vyplývá, že obviněný B. R. byl v době od 14. 4. 2013 do 23. 10. 2013 omezen na osobní svobodě, neboť se prokazatelně nacházel ve vazbě ve Vazební věznici P.-P.
Odvolací soud se přitom o této okolnosti včas nedozvěděl a vycházel z toho, že obviněnému bylo uložením na poště dne 6. 5. 2012 podle §64 odst. 4 tr. ř. doručeno vyrozumění o veřejném zasedání („vzor 7a“, což je podle sdělení Ministerstva spravedlnosti č. 126/2009-OD-Org. ze dne 18. června 2009 o vydání vzorů „tr.ř., o.s.ř., k.ř., d.ř.“ doporučených pro použití v trestním a v občanském soudním řízení, č. 2/2009 Sbírky instrukcí a sdělení, str. 122, vzor pro vyrozumění o veřejném zasedání), ke kterému se nedostavil. Rozhodl proto o konání veřejného zasedání v jeho nepřítomnosti.
Podle §263 odst. 4 tr. ř. lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat v nepřítomnosti obžalovaného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody jen tehdy, jestliže obžalovaný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Takovýto úkon však obviněný neučinil a podmínka pro konání veřejného zasedání v jeho nepřítomnosti tedy nebyla splněna.
Pokud pak odvolací soud vyhodnotil doručení jako řádné, a to s poukazem na ustanovení §64 odst. 4 tr. ř., kteréžto upravuje náhradní doručení, resp. doručení fikcí, pak v této úvaze pochybil, neboť v případě obviněného nebyl způsob tohoto doručení vůbec možný a došlo tak k porušení ustanovení §263 odst. 4 tr. ř.
Nad rámec je třeba uvést, že podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. Pokud obviněný ve veřejném zasedání neměl obhájce, došlo rovněž k porušení i shora citovaného ustanovení.
Skutečnost, že Krajský soud v Českých Budějovicích provedl za uvedené situace veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného a bez toho, že by měl v té době obhájce, je i přes to, že tento soud o vzetí obviněného do vazby v jiné věci nevěděl, objektivní vadou řízení, pro kterou bylo nutné napadené usnesení odvolacího soudu v řízení o dovolání zrušit a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí, aby tak mohl být výše popsaný postup napraven a obviněný dostal možnost k plnému uplatnění svých práv.
Na podkladě výše uvedených závěrů shledal Nejvyšší soud námitku obviněného důvodnou.
IV.
Ze shora stručně rozvedených důvodů proto Nejvyšší soud z podnětu dovolání obviněného B. R. podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 3 To 106/2013, zrušil. Současně podle §265k odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušil další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Krajskému soudu v Českých Budějovicích nařídil, v souladu s ustanovením §265 l odst. 1 tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
V novém řízení bude odvolací soud povinen se v intencích zrušujícího rozhodnutí předmětnou věcí znovu zabývat a postupovat přitom v souladu s právním názorem, který k projednávaným právním otázkám zaujal Nejvyšší soud (§265s odst. 1 tr. ř.), zejména pak řádně zajistit obhajovací práva obviněného.
Protože vady napadeného rozhodnutí vytknuté dovoláním a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možné odstranit ve veřejném zasedání v řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 7. května 2014
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata