ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.524.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 524/2014-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. června 2014 o dovolání, které podal obviněný Bc. F. Ch. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 4 To 387/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 134/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 89 T 134/2013 , byl obviněný Bc. F. Ch. na skutkovém základě, že
„1) dne 13. dubna 2005 na regionální pobočce Komerční banky a.s. ve Z. při sjednávání smlouvy o úvěru se společností Komerční banka a.s., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.128,- Kč, uvedl v Žádosti o poskytnutí Perfektní půjčky, která je součástí úvěrové dokumentace, částku ve výši 2.976,- Kč v kolonce nazvané Měsíční splátky půjček a úvěrů, ačkoli měl ke dni 13. 4. 2005 sjednaný úvěr u České spořitelny a.s., P., O., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.153,- Kč a dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce sjednanou u GE Money Bank a.s., V., P., s aktuální výší měsíční splátky 1.907,50,- Kč, při sjednávání smlouvy o úvěru se společností Komerční banka a.s. uvedl hrubě zkreslený údaj týkající se jeho výše splátek závazků vůči společnostem Česká spořitelna a.s. a GE Money Bank a.s., neboť měl měsíčně splácet na těchto závazcích celkovou částku minimálně 4.060,50,- Kč, nikoli pouze 2.976,- Kč měsíčně jak uvedl, načež předmětný úvěr reg. dne 19. 12. 2007 předčasně uhradil, čímž byla uvedeným jednáním F. Ch. společnosti Komerční banka a.s., P., P., způsobená přímá škoda uhrazena,
2) dne 19. října 2005 na přesně nezjištěném místě v B. uvedl při sjednávání smlouvy o úvěru s tehdejší společností GE Money Multiservis a.s., (nyní vedeno jako GE Money Bank a.s., na částku ve výši 32.000,- Kč s měsíční splátkou 1.086,- Kč, ve smlouvě o úvěru částku 2478 v kolonce nazvané Souhrn jiných měsíčních splátek (Kč) (mimo splátek GE), ačkoli měl ke dni 19. 10. 2005 povinnost splácet smlouvu o úvěru ze dne 14. 4. 2005 na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.128,- Kč u Komerční banky a.s., a dále smlouvu o úvěru na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.153,- Kč ze dne 7. 4. 2005 u České spořitelny a.s., P., O., při sjednávání smlouvy o úvěru uvedl hrubě zkreslený údaj v podobě výše splátek závazků, neboť měl měsíčně splácet na těchto závazcích mimo spol. GE celkovou částku minimálně 4.281,- Kč měsíčně, nikoli pouze 2.478,- Kč měsíčně jak uvedl, načež F. Ch. poskytnutý úvěr dne 6. 4. 2007 předčasně uhradil, čímž byla uvedeným jednáním F. Ch. společnosti GE Money Bank a.s., V., P., způsobená přímá škoda uhrazena,
3) dne 31. července 2006 na dosud přesně nezjištěném místě v B. uvedl, při sjednávání smlouvy o úvěru s tehdejší společností GE Money Multiservis a.s., (nyní vedeno jako GE Money Bank a.s.), na částku ve výši 35.000,- Kč s měsíční splátkou 1.182,- Kč, ve smlouvě 0 v kolonce nazvané Souhrn jiných měsíčních splátek (Kč) (mimo splátek GE), ačkoli měl ke dni 31. 7. 2006 povinnost splácet smlouvu o úvěru ze dne 14. 4. 2005 na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.128,- Kč u Komerční banky a.s., a dále Smlouvu o úvěru na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.153,- Kč ze dne 7. 4. 2005 u České spořitelny a.s., P., O., při sjednávání smlouvy o úvěru se spol. GE Money Multiservis a.s. zamlčel podstatný údaj, neboť měl měsíčně splácet na těchto závazcích mimo spol. GE celkovou minimální částku 4.281,- Kč, načež F. Ch. předmětný úvěr dne 6. 4. 2007 předčasně uhradil, čímž byla uvedeným jednáním F. Ch. společnosti GE Money Bank a.s., způsobená přímá škoda uhrazena,
4) dne 7. února 2007 na přesně nezjištěném místě v B. uvedl při sjednávání návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru COFIDIREKT – smlouvy o revolvingovém úvěru se společností COFIDIS s.r.o., s původní výší úvěrového rámce 20.000,- Kč a minimální měsíční splátkou 799,- Kč, částku 3.000,- Kč v kolonce nazvané Ostatní závazky (např. splátky úvěru, výživné, další – upřesnění), ačkoli měl sjednanou úvěrovou smlouvu u Home Credit a.s., ze dne 12. 12. 2006 na částku ve výši 20.000,- Kč s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1.192,- Kč, dále úvěrovou smlouvu u Home Credit a.s., ze dne 19. 9. 2006 na částku ve výši 10.000,- Kč s výší měsíční splátky 250,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., ze dne 7. 4. 2005 na částku 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.153,- Kč, dále smlouvu o úvěru registrační u Komerční banky a.s., ze dne 14. 4. 2005 na částku 100.000,- Kč s výší měsíční splátky 2.128,- Kč, dále smlouvu o úvěru u spol. GE Money Multiservis a.s., dne 31. 7. 2006 na částku 35.000,- Kč s měsíční splátkou 1.128,- Kč, dále smlouvu o úvěru u GE Money Multiservis a.s., ze dne 19. 10. 2005 na částku 32.000,- Kč s měsíční splátkou 1.086,- Kč, dále smlouvu o úvěru uzavřenou u GE Money Multiservis a.s., ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem 59.000,- Kč a měsíční splátkou 5% z čerpaného úvěrového rámce s minimální splátkou k úhradě v předmětném období ve výši 2.762,50, čímž uvedl hrubě zkreslený údaj týkající se splátek jiných úvěrů, neboť měl měsíčně splácet na závazcích u spol. Home Credit a.s., Komerční banka a.s., Česká spořitelna a.s., GE Money Bank a.s. (dříve GE Money Multiservis a.s.) celkovou minimální měsíční částku 10.699,50,- Kč, nikoli pouze 3.000,- Kč měsíčně, jak uvedl při sjednávání této smlouvy o revolvingovém úvěru, přičemž do 13. 7. 2011 z tohoto úvěru vyčerpal 72.313,- Kč, a v nepravidelných splátkách uhradil pouze celkovou částku ve výši 47.491,- Kč, kdy koncem roku 2009 přestal hradit měsíční splátky, a proto spol. COFIDIS s.r.o. od této smlouvy odstoupila a tento revolvingový úvěr je nyní splácen v rámci insolvenčního řízení, které je proti F. Ch. vedeno Krajským soudem v Brně, sp. zn.: 29 INS 4119/2011, čímž uvedeným jednáním vznikl na jistině úvěru nedoplatek ve výši 24.822,- Kč a společnosti COFIDIS s.r.o., B., P. byla způsobena přímá škoda v této výši,
5) dne 23. března 2007 na pobočce společnosti GE Money Bank a.s. v B., L., uvedl při sjednávání smlouvy o úvěru s pojištěním klienta – tzv. konsolidace se společností GE Money Bank a.s., V., P., na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč, v žádosti k tomuto úvěru, která je součástí úvěrové dokumentace, 0 CZK v kolonce nazvané Jiné měsíční splátky celkem, ačkoli měl ke dni 23. 3. 2007 povinnost splácet smlouvu o úvěru registrační ze dne 14. 4. 2005 na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.128,- Kč u Komerční banky a.s., P., N. P., dále smlouvu o úvěru na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.153,- Kč ze dne 7. 4. 2005 u České spořitelny a.s., P., O., dále smlouvu o revolvingovém úvěru COFIDIREKT s úvěrovým rámcem 20.000,- Kč a měsíční splátkou 799,- Kč ze dne 7. 2. 2007 u společnosti COFIDIS s.r.o., P., B., dále úvěrovou smlouvu na částku ve výši 10.000,- Kč s měsíční splátkou 250,- Kč ze dne 19. 9. 2006 u Home Credit a.s., M. n., B., a dále úvěrovou smlouvu na částku ve výši 20.000,- Kč s měsíční splátkou 1.192,- Kč ze dne 12. 12. 2006 u Home Credit a.s., M. n., B., při sjednávání shora uvedené smlouvy o úvěru s pojištěním klienta – tzv. konsolidace zamlčel podstatný údaj týkající se jeho dalších finančních závazků vůči společnostem Komerční banka a.s., Česká spořitelna a.s., COFIDIS s.r.o., a Home Credit a.s., neboť měl měsíčně splácet na závazcích mimo spol. GE celkovou minimální částku 6.522,- Kč, načež F. Ch. do dne 3. 7. 2012 uhradil na tomto úvěru celkovou částku ve výši 130.938,68,- Kč a to mimo jiné i v rámci insolvenčního řízení, které je proti F. Ch. vedeno Krajským soudem v Brně, sp. zn.: 29 INS 4119/2011, čímž vznikl jeho jednáním nedoplatek na jistině úvěru ve výši 58.061,32,- Kč a společnosti GE Money Bank a.s., V., P. byla způsobena přímá škoda v této výši,
6) dne 15. srpna 2007 na přesně nezjištěném místě v B. uvedl při sjednávání smlouvy o úvěru se společností GE Money Bank a.s., V., P. na částku ve výši 94.000,- Kč s měsíční splátkou 1.875,37,- Kč, v žádosti k tomuto úvěru částku 4500 CZK v kolonce nazvané Jiné měsíční splátky celkem, ačkoli měl mimo spol. GE sjednanou smlouvu o úvěru reg. u Komerční banky a.s., P., N. P. na částku 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.128,- Kč, dále pak smlouvu o úvěru na částku 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.153,- Kč u České spořitelny a.s., P., O., dále úvěrovou smlouvu u spol. COFIDIS s.r.o., P., B. s úvěrovým rámcem 20.000,- Kč s měsíční splátkou 799,- Kč, dále úvěrovou smlouvu u společnosti Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 20.000,- Kč s měsíční splátkou 1.192,- Kč, a dále úvěrovou smlouvu u spol. Home Credit a.s., M. n., B., částku 10.000,- Kč s měsíční splátkou 250,- Kč, čímž uvedl hrubě zkreslený údaj týkající se jiných měsíčních splátek, neboť měl měsíčně splácet na těchto závazcích mimo spol. GE celkovou měsíční částku minimálně 6.522,- Kč, nikoli pouze měsíčně 4.500,- Kč jak uvedl, přičemž předčasně dne 12. 5. 2008 poskytnutý úvěr uhradil, čímž byla uvedeným jednáním F. Ch. společnosti GE Money Bank a.s., V., P., způsobená přímá škoda uhrazena,
7) dne 7. září 2007 na přesně nezjištěném místě uvedl při sjednávání smlouvy o úvěru se společností Česká spořitelna a.s., P., O. na částku ve výši 200.000,- Kč s měsíční splátkou 3.453,- Kč, v žádosti k tomuto úvěru, která je součástí úvěrové dokumentace, 0 Kč v kolonce nazvané Splátky úvěru (ostatní), ačkoli měl ke dni 7. 9. 2007 povinnost splácet úvěrovou smlouvu na částku ve výši 10.000,- Kč s měsíční splátkou 250,- Kč ze dne 19. 9. 2006 u Home Credit a.s., M. n., B., dále úvěrovou smlouvu na částku ve výši 20.000,- Kč s měsíční splátkou 1.192,- Kč ze dne 12. 12. 2006 u Home Credit a.s., M. n., B., dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč u GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 14. 4. 2005 na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.128,- Kč u Komerční banky a.s., N. P., P., dále smlouvu o úvěru s pojištěním klienta - konsolidace ze dne 15. 8. 2007 na částku ve výši 94.000,- Kč s měsíční splátkou 1.875,37,- Kč u GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce u GE Money Bank a.s., V., P., s minimální měsíční splátkou k úhradě v předmětném období ve výši 2.185,- Kč, při sjednávání shora uvedené smlouvy o úvěru se společností Česká spořitelna a.s. zamlčel podstatný údaj týkající se jeho finančních závazků vůči společnostem GE Money Bank a.s., Komerční banka a.s. a Home Credit a.s., neboť měl měsíčně splácet na těchto závazcích celkovou minimální částku ve výši 10.204,56,- Kč, načež zpočátku pravidelně hrazený úvěr přestal jmenovaný hradit, do dne 5. 9. 2011 uhradil na splátkách celkovou částku ve výši 131.800,- Kč, a nyní je splácen v rámci insolvenčního řízení, které je proti F. Ch. vedeno Krajským soudem v Brně, sp. zn.: 29 INS 4119/2011, čímž uvedeným jednáním vznikl nedoplatek na tomto úvěru ve výši 68.200,- Kč a společnosti GE Money Bank a.s., V., P., byla způsobena přímá škoda v této výši,
8) dne 23. listopadu 2007 na přesně nezjištěném místě v B. při sjednávání smlouvy o úvěru se společností CETELEM ČR a.s., K. E., P., na částku ve výši 353.500,- Kč s výší pravidelné měsíční splátky 6.836,- Kč po dobu 72 měsíců, kdy se jednalo o úvěr určený na nákup osobního motorového vozidla tov. zn. FORD Focus Ghia 2,0 Zetec, neuvedl v osobním dotazníku, který je součástí úvěrové dokumentace, konkrétně pak v kolonce nazvané Ostatní závazky (upřesnit) (např. Splátky úvěrů, výživné, další) splátky dalších úvěrů, ačkoli měl sjednaný úvěr u Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 10.000,- Kč s pravidelnou měsíční splátkou 250,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., P., O., na částku 200.000,- Kč s měsíční splátkou 3.453,- Kč, dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč sjednanou u GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru s pojištěním klienta - konsolidace ze dne 15. 8. 2007 na částku ve výši 94.000,- Kč s měsíční splátkou 1.875,37,- Kč u GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce u GE Money Bank a.s., V., P. s minimální splátkou k úhradě v předmětném období ve výši 1.817,- Kč, dále smlouvu o úvěru reg. u Komerční banky a.s., P., N. P., na částku 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.128,- Kč, zamlčel tak podstatný údaj týkající se splátek dalších úvěrů, neboť měl měsíčně splácet na těchto závazcích celkovou minimální částku ve výši 12.097,56,- Kč, načež do 18. 11. 2011 uhradil na splátkách tohoto úvěru celkovou částku ve výši 213.053,63,- Kč, kdy tento úvěr přestal hradit v průběhu roku 2010 a věc byla řešena v rozhodčím řízení a posléze byl a je tento úvěr splácen v rámci insolvenčního řízení, které je proti F. Ch. vedeno Krajským soudem v Brně, sp. zn.: 29 INS 4119/2011, uvedeným jednáním vznikl na jistině úvěru nedoplatek ve výši 140.446,37,- Kč a společnosti CETELEM ČR a.s., K. E., P., způsobena přímá škoda v této výši,
9) dne 18. listopadu 2008 na pobočce České spořitelny a.s. v K. při sjednávání smlouvy o úvěru se společností Česká spořitelna a.s., P., O., na částku ve výši 70.000,- Kč s měsíční splátkou 1.331,- Kč, uvedl v žádosti o tento úvěr 0 Kč v kolonce nazvané Splátky úvěru (ostatní), ačkoli měl ke dni 18. 11. 2008 povinnost splácet úvěrovou smlouvu na částku ve výši 10.000,- Kč s měsíční splátkou 250,- Kč ze dne 19. 9. 2006 se společností Home Credit a.s., M. n., B., dále smlouvu o poskytnutí úvěru na částku ve výši 353.500,- Kč s měsíční splátkou 6.836,- Kč ze dne 23. 11. 2007 u CETELEM ČR a.s., K. E., P., dále úvěrovou smlouvu na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 1.999,- Kč ze dne 30. 9. 2008 u Home Credit a.s., M. n., B., dále úvěr na částku ve výši 151.500,- Kč (posléze navýšeno na 212.000,- Kč) s měsíční splátkou 4.381,- Kč ze dne 28. 4. 2008 u Citibank Europe plc, E., P., dále kreditní kartu s limitem 75.000,- Kč, s minimální splátkou v předmětném období ve výši 563,51,- Kč, ze dne 13. 2. 2008 u Citibank Europe plc, E., P., dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč u GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce u GE Money Bank a.s., V., P., s minimální splátkou k úhradě v předmětném období ve výši 2.128,50,- Kč, při sjednávání shora uvedené smlouvy o úvěru se společností Česká spořitelna a.s. zamlčel podstatný údaj týkající se jeho finančních závazků vůči společnostem GE Money Bank a.s., Citibank Europe plc, CETELEM ČR a.s. a Home Credit a.s., neboť měl měsíčně splácet na závazcích celkovou částku minimálně 18.732,20,- Kč, načež do dne 3. 7. 2012 uhradil nepravidelně celkovou částku ve výši 41.769,- Kč, včetně splácení tohoto úvěru v rámci insolvenčního řízení, které je proti F. Ch. vedeno Krajským soudem v Brně, sp. zn.: 29 INS 4119/2011, uvedeným jednáním vznikl nedoplatek na této úvěrové smlouvě ve výši 28.231,- Kč a byla společnosti Česká spořitelna a.s., P., O., způsobena přímá škoda v této výši,
10) dne 19. prosince 2008 na dosud přesně nezjištěném místě v B. při sjednávání spotřebitelského úvěru – rychlé půjčky na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.135,- Kč, se společností Raiffeisenbank a.s., H., P., uvedl v Návrhu na uzavření této smlouvy v kolonce nazvané Splátky jiných úvěrů (Kč) částku 8.000,- Kč, ačkoli měl ke dni 19. 12. 2008 povinnost splácet úvěr u spol. Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 10.000,- Kč s pravidelnou měsíční splátkou 250,- Kč, dále smlouvu o poskytnutí úvěru na částku ve výši 353.500,- Kč s měsíční splátkou 6.836,- Kč ze dne 23. 11. 2007 u CETELEM ČR a.s., K. E., P., dále úvěr u spol. Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 1.999,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku ve výši 70.000,- Kč s měsíční splátkou 1.331,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku 200.000,- Kč s měsíční splátkou 3.453,- Kč, dále kreditní kartu vedenou u České spořitelny a.s., O., P., se stanovenou celkovou minimální úhradou v předmětném období ve výši 2.788,99,- Kč, dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., s minimální splátkou k úhradě v předmětném období ve výši 2.128,50,- Kč, dále úvěr na částku ve výši 151.500,- Kč (posléze navýšen na 212.000,- Kč) s měsíční splátkou 4.381,- Kč ze dne 28. 4. 2008 u Citibank Europe plc, E., P., dále Kreditní kartu s limitem 75.000,- Kč, s minimální splátkou v předmětném období ve výši 563,51,- Kč, která byla sjednána dne 13. 2. 2008 u Citibank Europe plc, E., P., při sjednávání shora uvedené smlouvy o úvěru se společností Raiffeisenbank a.s. uvedl hrubě zkreslený údaj týkající se měsíčních splátek jeho finančních závazků vůči společnostem GE Money Bank a.s., Citibank Europe plc, Česká spořitelna a.s., CETELEM ČR a.s. a Home Credit a.s., neboť měl měsíčně splácet na závazcích celkovou měsíční částku minimálně 26.305,19,- Kč, nikoli pouze 8.000,- Kč měsíčně jak uvedl, načež zpočátku pravidelně hrazený úvěr přestal jmenovaný hradit, kdy do dne 18. 11. 2011 uhradil celkovou částku ve výši 41.056,36,- Kč, zaplacenou včetně insolvenčního řízení, které je proti F. Ch. vedeno Krajským soudem v Brně, sp. zn.: 29 INS 4119/2011, uvedeným jednáním vznikl nedoplatek ve výši 58.943,64,- Kč a společnosti Raiffeisenbank a.s., H., P., byla způsobena přímá škoda v této výši,
11) dne 5. srpna 2009 požádal telefonicky na dosud přesně nezjištěném místě na čísle zákaznického servisu společnost ESSOX s.r.o., S., Č. B., o spotřebitelský úvěr na částku ve výši 200.000,- Kč s výší pravidelné měsíční splátky 5.154,- Kč, kdy při sjednávání této smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedl v kolonce nazvané Splátky dalších a úvěrů částku 12.000,- Kč, ačkoli ke dni 5. 8. 2009 měl povinnost splácet úvěr u spol. Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 10.000,- Kč s pravidelnou měsíční splátkou 250,- Kč, dále úvěr u společnosti CETELEM ČR a.s., K. E., P., na částku ve výši 353.500,- Kč s výší měsíční splátky 6.836,- Kč, dále smlouvu o revolvingovém úvěru č. 2690526 u společnosti COFIDIS s.r.o., B., P., se splátkou za měsíc srpen/2009 ve výši 1.199,- Kč, dále úvěr u spol. Home Credit a.s., M. n., B., smlouvu na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 1.999,- Kč, dále úvěrovou smlouvu u spol. Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 60.000,- Kč s měsíční splátkou 1.442,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku ve výši 70.000,- Kč s měsíční splátkou 1.331,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku 200.000,- Kč s měsíční splátkou 3.453,- Kč, dále rychlou půjčku u společnosti Raiffeisenbank a.s., H., P., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.135,- Kč, dále kreditní kartu vedeného u České spořitelny a.s., O., P., se stanovenou celkovou minimální úhradou v předmětném období ve výši 4.091,04,- Kč, dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., s minimální splátkou k úhradě v předmětném období ve výši 3.168,- Kč, dále úvěr na částku ve výši 151.500,- Kč (posléze navýšeno na 212.000,- Kč) s měsíční splátkou 4.381,- Kč sjednanou dne 28. 4. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., dále Kreditní kartu s limitem 75.000,- Kč, s minimální splátkou v předmětném období ve výši 3.495,05,- Kč, která byla sjednána dne 13. 2. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., uvedl hrubě zkreslený údaj týkající se splátek úvěrů u spol. Raiffeisenbank a.s., GE Money Bank a.s., Citibank Europe plc, Česká spořitelna a.s., Home Credit a.s., COFIDIS s.r.o. a CETELEM ČR a.s., neboť měl měsíčně splácet na závazcích u těchto společností celkovou částku minimálně 36.354,28,- Kč, nikoli pouze 12.000,- Kč měsíčně jak uvedl při sjednávání, přičemž poskytnutí úvěru bylo ze strany společnosti ESSOX s.r.o., S. n., Č. B., zamítnuto, čímž uvedeným jednáním nebyla společnosti ESSOX s.r.o., S. n., Č. B., způsobena přímá škoda,
12) dne 2. dubna 2010 na dosud přesně nezjištěném místě v B. při sjednávání smlouvy o úvěru, se společností SAFETY s.r.o., T., D., na částku ve výši 20.000,- Kč (nominální výše úvěru 35.800,- Kč) s měsíční splátkou 2.983,- Kč, neuvedl v žádosti o poskytnutí úvěru a hodnocení žadatele, která je součástí úvěrové dokumentace, konkrétně pak v kolonce týkající se výdajů v bodě 4. nazvaném Současné splátka půjček, úvěrů, leasingu, a v bodě 5. nazvaném Výživné (zákonné srážky) nic, ačkoli měl ke dni 2. 4. 2010 povinnost splácet úvěr u Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 10.000,- Kč s pravidelnou měsíční splátkou 250,- Kč, dále úvěr u CETELEM ČR a.s., K. E., P., na částku ve výši 353.500,- Kč s výší měsíční splátky 6.836,- Kč, dále smlouvu o revolvingovém úvěru u COFIDIS s.r.o., B., P., s očekávanou splátkou za březen/2010 ve výši 1.599,- Kč, dále úvěr u spol. Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 1.999,- Kč, dále úvěrovou smlouvu u Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 60.000,- Kč s měsíční splátkou 1.442,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku ve výši 70.000,- Kč s měsíční splátkou 1.331,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku 200.000,- Kč s měsíční splátkou 3.453,- Kč, dále rychlou půjčku u společnosti Raiffeisenbank a.s., H., P., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.135,- Kč, dále kreditní kartu vedenou u České spořitelny a.s., O., P., se stanovenou celkovou minimální úhradou za předmětné období ve výši 12.039,95,- Kč, dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., s minimální splátkou k úhradě v předmětném období ve výši 14.035,- Kč, dále úvěr na částku ve výši 151.500,- Kč (s pozdějším navýšením na 212.000,- Kč) s měsíční splátkou 4.381,- Kč sjednanou dne 28. 4. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., dále Kreditní kartu s limitem 75.000,- Kč, s minimální splátkou v předmětném období ve výši 9.076,01,- Kč, ze dne 13. 2. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., a dále výživné na dceru L. Ch., stanovenou Městským soudem v Brně ve výši 3.000,- Kč, při sjednávání shora uvedené smlouvy o úvěru se společností SAFETY s.r.o. zamlčel podstatný údaj týkající se jeho finančních závazků vůči České spořitelně a.s., GE Money Bank a.s., CETELEM ČR a.s., Raiffeisenbank a.s., Citibank Europe plc, COFIDIS s.r.o. a Home Credit a.s. a L. Ch., neboť ke dni 2. 4. 2010 měl hradit na těchto měsíčních splátkách minimálně částku v celkové výši 64.151,15,- Kč, načež jmenovaný uhradil z poskytnutého úvěru pouze první tři splátky v celkové výši 9.000,- Kč a od srpna 2010 přestal tento úvěr hradit úplně, kdy nyní je splácení řešeno v rámci insolvenčního řízení, vedeného proti F. Ch. vedeno Krajským soudem v Brně, sp. zn.: 29 INS 4119/2011, čímž uvedeným jednáním vznikl nedoplatek na této úvěrové smlouvě ve výši 11.000,- Kč a byla společnosti SAFETY s.r.o., T., D., způsobena přímá škoda v této výši,
13) dne 16. června 2010 na dosud přesně nezjištěném místě ve V. při sjednávání smlouvy o revolvingovém úvěru na částku ve výši 164.304,- Kč s měsíční splátkou 4.564,- Kč se společností PROFI CREDIT Czech a.s., P., n. Z., uvedl v tzv. Hodnocení klienta v kolonce nazvané Splátky (půjček, úvěrů, leasingu, výživného, hypotéky apod.), částku 7421 + 3700, ačkoli ke dni 16. 6. 2010 měl povinnost splácet minimálně úvěr u Home Credit a.s. na částku ve výši 10.000,- Kč s pravidelnou měsíční splátkou 250,- Kč, dále úvěr u CETELEM ČR a.s., K. E., P., na částku ve výši 353.500,- Kč s výší měsíční splátky 6.836,- Kč, dále smlouvu o revolvingovém úvěru u COFIDIS s.r.o., B., P., s očekávanou splátkou za červen/2010 ve výši 3.389,88,- Kč, dále úvěr u spol. Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 1.999,- Kč, dále úvěrovou smlouvu u Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 60.000,- Kč s měsíční splátkou 1.442,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku ve výši 70.000,- Kč s měsíční splátkou 1.331,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku 200.000,- Kč s měsíční splátkou 3.453,- Kč, dále rychlou půjčku u společnosti Raiffeisenbank a.s., H., P., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.135,- Kč, dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., dále smlouvu o úvěru ze dne 15. 1. 2004 s úvěrovým rámcem ve výši 59.000,- Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 5% z čerpaného úvěrového rámce sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., s výší měsíční splátky za předmětné období ve výši 24.181,50,- Kč, dále úvěr na částku ve výši 151.500,- Kč (s pozdějším navýšením na 212.000,- Kč) s měsíční splátkou 4.381,- Kč sjednanou dne 28. 4. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., dále Kreditní kartu s limitem 75.000,- Kč, s minimální splátkou za předmětné období ve výši 35954,38,- Kč, ze dne 13. 2. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., dále smlouvu o půjčce od společnosti Provident Financial s.r.o., O., P., na částku ve výši 20.000,- Kč (36.720,- Kč s navýšením) s týdenní splátkou 620,- Kč, dále úvěr u společnosti SAFETY s.r.o., T., D. na částku ve výši 20.000,- Kč (nominální výše 35.800,- Kč) s měsíční splátkou 2.983,- Kč, dále výživné na dceru L. Ch., stanovené Městským soudem v Brně na částku ve výši 3.000,- Kč měsíčně, dále kreditní kartu vedenou u České spořitelny a.s., O., P., se stanovenou celkovou minimální úhradou za předmětné období ve výši 40.228,05,- Kč, při sjednávání smlouvy o revolvingovém úvěru se společností PROFI CREDIT Czech a.s. uvedl hrubě zkreslený údaj týkající se jeho finančních závazků vůči České spořitelně a.s., GE Money Bank a.s., CETELEM ČR a.s., Raiffeisenbank a.s., Citibank Europe plc, a Home Credit a.s., SAFETY s.r.o., COFIDIS s.r.o., Provident Financial s.r.o., a L. Ch., neboť ke dni 16. 6. 2010 měl hradit měsíčně na splátkách u těchto společností a výživného minimálně částku v celkové výši 134.758,- a nikoli pouze částku 7421 + 3700 Kč, přičemž poskytnutí úvěru bylo ze strany společnosti PROFI CREDIT Czech a.s., n. Z. m., zamítnuto, čímž uvedeným jednáním F. Ch. nebyla společnosti PROFI CREDIT Czech a.s., n. Z. m., způsobena přímá škoda,
14) dne 9. srpna 2010 na dosud přesně nezjištěném místě v B. uvedl při sjednávání smlouvy o revolvingovém úvěru na částku 10.000,- Kč s výší měsíční splátky 1.250,- Kč, se společností eCREDIT s.r.o., P., B., částku 8000 Kč v této smlouvě v kolonce nazvané Splátky úvěrů, ačkoli ke dni 9. 8. 2010 měl povinnost splácet úvěr u Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 10.000,- Kč s pravidelnou měsíční splátkou 250,- Kč, dále úvěr u CETELEM ČR a.s., K. E., P., na částku ve výši 353.500,- Kč s výší měsíční splátky 6.836,- Kč, dále smlouvu o revolvingovém úvěru u COFIDIS s.r.o., B., P, s očekávanou splátkou v předmětném období ve výši 5.372,64,- Kč, dále úvěr u spol. Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 1.999,- Kč, dále úvěrovou smlouvu u Home Credit a.s., M. n., B., na částku ve výši 60.000,- Kč s měsíční splátkou 1.442,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku ve výši 70.000,- Kč s měsíční splátkou 1.331,- Kč, dále smlouvu o úvěru u České spořitelny a.s., O., P., na částku 200.000,- Kč s měsíční splátkou 3.453,- Kč, dále rychlou půjčku u společnosti Raiffeisenbank a.s., H., P., na částku ve výši 100.000,- Kč s měsíční splátkou 2.135,- Kč, dále Osobní půjčku Expres ze dne 23. 3. 2007 na částku ve výši 189.000,- Kč s měsíční splátkou 2.574,19,- Kč sjednanou se společností GE Money Bank a.s., V., P., dále úvěr na částku ve výši 151.500,- Kč (s pozdějším navýšením na 212.000,- Kč) s měsíční splátkou 4.381,- Kč sjednanou dne 28. 4. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., dále Kreditní kartu s limitem 75.000,- Kč, s minimální splátkou za předmětné období ve výši 52.450,59,- Kč, ze dne 13. 2. 2008 se společností Citibank Europe plc, E., P., dále smlouvu o půjčce od společnosti Provident Financial s.r.o., O., P., na částku ve výši 20.000,- Kč (36.720,- Kč s navýšením) s týdenní splátkou 620,- Kč, dále úvěr u společnosti SAFETY s.r.o., T., D. na částku ve výši 35.800,- Kč s měsíční splátkou 2.983,- Kč, při sjednávání smlouvy o revolvingovém úvěru se společností eCREDIT s.r.o. uvedl hrubě zkreslený údaj týkající se jeho finančních závazků vůči České spořitelně a.s., GE Money Bank a.s., CETELEM ČR a.s., Raiffeisenbank a.s., Citibank Europe plc, COFIDIS s.r.o. a Home Credit a.s., neboť ke dni 9. 8. 2010 měl hradit na měsíčních splátkách u těchto společností minimálně částku v celkové výši 85.827,42,- Kč, nikoli pouze 8.000,- Kč, načež jmenovaný uhradil do 13. 7. 2011 z poskytnutého úvěru pouze první dvě splátky v celkové výši 2.500,- Kč, čímž uvedeným jednáním vznikl nedoplatek na této úvěrové smlouvě ve výši 7.500,- Kč a byla společnosti eCREDIT s.r.o., P., B., způsobena přímá škoda této výši,“
uznán vinným ze spáchání v bodě 1) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zákona (tj. zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, dále jen „tr. zákon“), v bodě 2) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zákona, v bodě 3) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zákona, v bodech 4) – 5) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zákona, v bodech 6) – 7) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zákona, v bodě 8) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zákona, v bodech 9) – 10) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zákona, v bodě 11) trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zákona ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zákona v bodech 12) - 14) přečinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dále jen „tr. zákoníku“), dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku.
Za to byl podle §211 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. a) trestního řádu odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců. Podle §84 tr. zákoníku za podmínek §81 odst. 1 tr. zákoníku a podle §85 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání šedesáti měsíců a nad obviněným byl vysloven dohled.
Podle §229 odst. 1 trestního řádu byly poškozené Česká spořitelna a.s., Olbrachtova 62, Praha 4, IČ: 45244782, a Raiffeisenbank a.s., Hvězdova 2b, Praha 4, IČ: 49240901, se svými nároky na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 4 To 387/2013 , jímž je podle §256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 17. 12. 2013 [§139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný Bc. F. Ch. dovoláním , v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l ) trestního řádu ve spojení s důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, neboť je přesvědčen, že došlo k pochybení soudu prvního stupně spočívajícím v nesprávném právním posouzení skutků, a následné odvolání proto bylo důvodné a nemělo být zamítnuto. Ve vztahu ke skutku popsanému v bodě 11) rozsudku obviněný v dovolání uvedl, že v rámci trestního řízení nebyl proveden jediný důkaz, na základě kterého by bylo možné učinit závěr, že se předmětný skutek stal či že se ho dopustil právě on. O obžalobou tvrzeném telefonickém hovoru neexistují žádné záznamy či jiné důkazy, které by jej jako pachatele identifikovaly. V tomto směru považuje závěry obou soudů za nepřijatelné. Jeho osobní údaje znaly nejméně osoby mu blízké a nelze ani učinit závěr, kdo skutečně věřiteli zaslal fotokopie jeho osobních údajů. Ohledně tohoto skutku proto mělo být postupováno v souladu se zásadou in dubio pro reo a měl být obžaloby zproštěn. Ve vztahu ke skutkům popsaným pod body 1), 2) a 3) rozsudku obviněný namítl, že jeho jednání nedosáhlo zákonem požadovaného stupně nebezpečnosti činu pro společnost ve smyslu §3 tr. zákona, a to zejména s ohledem na závěry popsané Ústavním soudem v jeho rozhodnutích ze dne 7. 11. 2006, sp. zn. I. ÚS 631/05, a ze dne 17. 4. 2009, sp. zn. III. ÚS 1748/08. Zdůraznil, že ve všech třech případech měly úvěrové vztahy běžný průběh a peníze byly řádně splaceny, přičemž ani věřitelé se sami necítili být poškozeni a odmítli se připojit s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení. Obviněný dále namítl, že v případě skutků popsaných pod body 1), 2) a 6) rozsudku se soudy vůbec nezabývaly tím, že rozdíly mezi jím uvedenými částkami v žádostech o poskytnutí úvěrů a skutečně hrazenými závazky byly pouze nepodstatné, a proto nešlo o uvedení hrubě zkreslených údajů ve smyslu objektivní stránky trestného činu úvěrového podvodu a jeho jednání nebylo ani způsobilé ohrozit zákonem chráněný úvěrový vztah a nemohlo dosáhnout vyššího stupně nebezpečnosti činu pro společnost. Ve vztahu ke skutku uvedenému pod bodem 5) rozsudku namítl, soudy vůbec nezohlednily skutečnost, že poskytnutý úvěr byl použit na splacení úvěrů předchozích, jak plyne již z názvu předmětného úvěrového produktu - konsolidace. Z logiky věci tedy v žádosti o poskytnutí úvěru neuvedl splátky svých závazků, které byly tímto novým úvěrem umořeny. Závěrem dovolací argumentace obviněný uvedl, že v případě skutků popsaných pod body 3) a 12) rozsudku uvedl při sjednávání úvěrových smluv nepravdivé údaje ohledně jiných splátek úvěrů či půjček proto, že mu příslušný pracovník sdělil, že tyto údaje nejsou pro označené společnosti při poskytnutí úvěru rozhodné a aby tyto kolonky nevyplňoval. Za tím účelem navrhoval provedení důkazu výslechem svědka Ing. R. P., což ovšem soudy zamítly s odůvodněním, že skutkový stav věci byl náležitě prokázán ostatními provedenými důkazy. Přitom již v přípravném řízení tento svědek uvedl, že výše jiných závazků nebyla pro daný subjekt při poskytování úvěru jakkoli rozhodující. Výslech svědka Ing. P. je proto tzv. opomenutým důkazem. Současně nelze učinit závěr, že by svým jednáním zamlčel podstatné skutečnosti pro poskytnutí úvěru, a proto nemohl naplnit základní znak dané skutkové podstaty.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) trestního řádu ve spojení s §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu podle §265k odst. 1 trestního řádu zrušil v celém rozsahu usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. prosince 2013, sp. zn. 4 To 387/2013, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 18. září 2013, sp. zn. 89 T 134/2013, jakož i podle §265k odst. 2 trestního řádu zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 trestního řádu přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opis dovolání obviněného byl samosoudcem soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém podrobném vyjádření především uvedla, že uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídala výhrada obviněného ve vztahu ke skutku pod bodem 11) výroku o vině, jíž pouze zpochybňoval správnost skutkového závěru učiněného soudy a jež svou kvalitou neodůvodňovala ani výjimečnou možnost přezkoumávání skutkového stavu na podkladě tvrzeného a rovněž argumentačně podloženého extrémního nesouladu mezi zpochybněným skutkovým závěrem a obsahem k němu se vážících důkazů. Pokud jde o námitku obviněného vztahující se k jednání uvedenému v bodech 1) – 3) výroku o vině, podle které nebyla naplněna materiální stránka trestného činu, pak podle státní zástupkyně nevycházel obviněný při své argumentaci důsledně z opatřených skutkových zjištění. Celková takto vylákaná částka dosahovala výše 167.000 Kč a nelze přehlédnout, že dalšími podvodnými úvěrovými smlouvami [skutky pod body 4) a 5)] získal obviněný finanční prostředky minimálně k pokrytí v té době předčasně splacených dlužných částek k bodům 2) a 3), a podobně finanční prostředky inkasované z úvěrových smluv popsaných pod body 6) až 8) postačovaly na časově navazující předčasnou úhradu úvěrové částky pod bodem 1). Pokud proto byl hrozící škodlivý následek v posuzovaných případech zažehnán za pomoci finančních prostředků pocházejících z pozdějších podvodných úvěrových smluv, uzavřených navíc v období chybějícího finančního zázemí na straně obviněného i jeho rodiny, jak vyplynulo z provedeného dokazování, pak nemohla být námitka nedostatečné nebezpečnosti činu pro společnost podle státní zástupkyně zohledněna. Státní zástupkyně se neztotožnila ani s výhradou obviněného, že informace o veškerých platebních závazcích k době sjednávání příslušné úvěrové smlouvy nebyly podstatné, a že byl v tomto směru informován příslušným úvěrovým pracovníkem. Tyto údaje naopak neměly pro úvěrového věřitele zcela určující význam, a proto si při sjednávání podmínek případné úvěrové smlouvy vyhradil znalost aktuálního stavu finanční připravenosti svého potenciálního klienta dostát závazku z úvěrové smlouvy a příslušnou kolonku do formuláře žádosti o úvěr zařadil. V případě zamítnutí návrhu obhajoby na provedení výslechu Ing. R. P. nemůže jít o případ tzv. opomenutých důkazů, neboť soudy uvedly, jaké hodnotící úvahy je k tomu vedly, a vycházely přitom z obsahu svědeckých výpovědí osob srovnatelného postavení, zařazených u poškozených úvěrových věřitelů, jakož i z tomu odpovídající stylizace příslušných formulářů žádostí o úvěr, ve kterých byl význam pravdivosti vyplňovaných údajů zdůrazněn současně připojeným prohlášením jeho pravdivosti, dotvrzeným žadatelovým podpisem, přičemž soudy dále připojily odkaz na tehdejší pracovní postavení obviněného, spojené s vyšší mírou právního povědomí, nepochybně dopadající i na otázku právního významu jím uváděných údajů při sjednávání úvěrových smluv. Ve všech případech jednání obviněného podle státní zástupkyně budoucí úvěrový věřitel utrpěl na míře své ochrany při sjednávání úvěrových smluv právě za takových podmínek, za kterých by je při pravdivosti poskytnutých údajů vůbec nesjednával a nevystavoval by se tak riziku škodlivého následku na svém majetku. Při svých námitkách vztahujících se k bodu 5) výroku o vině obviněný podle státní zástupkyně přehlédl, že se poukazovaná výhoda sjednocení jeho celkové úvěrové zátěže týkala pouze jeho předchozích úvěrů u společnosti GE Money Multiservis, a. s., a proto si i v tomto případě musel být obviněný vědom skutečnosti, že zamlčením své další dluhové zátěže ovlivní ve svůj prospěch rozhodnutí uvedené bankovní společnosti i ve vztahu k tomuto zvýhodněnému bankovnímu produktu, který by mu při znalosti pravého stavu jeho finančních poměrů rozhodně neposkytla.
Proto státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby takto bylo podle §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu rozhodnuto v neveřejném zasedání, a dále vyjádřila svůj souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiných rozhodnutí Nejvyššího soudu, než jsou uvedena v §265r odst. 1 písm. a), b) trestního řádu [§265r odst. 1 písm. c) trestního řádu] .
Obviněný Bc. F. Ch. je podle §265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 trestního řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l ) trestního řádu, na které je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 trestního řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod se není možné domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Soudy zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 trestního řádu. Dovolací soud přitom musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 trestního řádu, §263 odst. 6, 7 trestního řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 trestního řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by (taxativně) velmi úzké vymezení dovolacích důvodů (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).
Takový závěr učinil Nejvyšší soud při znalosti právního názoru vyjádřeného v konstantní judikatuře Ústavního soudu, podle něhož - s ohledem na právo obviněného na spravedlivý proces - je nutno o relevanci námitek proti skutkovým zjištěním uvažovat i v dovolacím řízení v těch případech, kdy je dán extrémní rozpor mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozené podobě a provedenými důkazy (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04 nebo sp. zn. III. ÚS 3136/09). Extrémní rozpor je ovšem dán tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných důkazů, nebo zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, či jsou dokonce opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování.
Především je třeba uvést, že takto vymezenému dovolacímu důvodu neodpovídá část dovolací argumentace obviněného vztahující se ke skutku popsanému v bodě 11) rozsudku, když podle obviněného nebyl v řízení proveden jediný důkaz, na základě kterého by bylo možné učinit závěr, že se předmětný skutek stal či že se ho dopustil právě on. Obviněný tím totiž pouze zpochybňoval výlučně hodnotící úvahy soudů obou stupňů při hodnocení důkazů. Jeho námitky nenapadaly právní posouzení skutku, nýbrž se snažil jejich prostřednictvím prosadit vlastní pohled na hodnocení důkazů, jehož výsledkem by byly odlišné skutkové závěry. Námitkami tohoto typu tudíž deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu nenaplnil. Nezaložil tím ani přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu. Nad její rámec Nejvyšší soud uvádí, že hodnotící úvahy obou soudů důsledně vycházejí z obsahu provedených důkazů, logicky a přesvědčivě hodnotí jejich věrohodnost a naplňují zákonné požadavky §2 odst. 6 trestního řádu. Skutkový stav věci byl zjištěn bez důvodných pochybností v souladu s §2 odst. 5 trestního řádu. Soudy obou stupňů rozhodně nevybočily při hodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souhrnu ze zákonného rámce. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že neexistuje ani onen shora zmíněný extrémní rozpor mezi skutkovým stavem věci a provedenými důkazy.
Ostatní námitky obviněného svým věcným obsahem odpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu, nicméně jak Nejvyšší soud zjistil, jedná se o námitky zcela zjevně neopodstatněné, které nemohou být úspěšné. Jedná se totiž o námitky, s nimiž se již soudy nižších stupňů náležitě vypořádaly, když obviněný v dovolání v podstatě jen opakoval argumenty použité už v původním řízení a v řádném opravném prostředku, které dostatečně posoudil už soud v řádném opravném řízení. Právě na přesvědčivá odůvodnění obou napadených rozhodnutí Nejvyšší soud v podrobnostech odkazuje a pouze ve stručnosti k jednotlivým námitkám doplňuje následující.
Ve vztahu ke skutkům popsaným pod body 1), 2) a 3) rozsudku soudy správně posoudily nejen naplnění formální stránky trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zákona, ale rovněž naplnění jeho stránky materiální. S obviněným totiž nelze souhlasit, že by nebezpečnost jeho činů pro společnost nedosahovala zákonem požadovaného stupně s ohledem na skutečnost, že úvěry byly nakonec řádně splaceny a poškození se nepřipojili k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. Podstatným totiž zůstává, že obviněný sice předmětné úvěry předčasně splatil, učinil tak ovšem pouze za cenu spáchání další trestné činnosti, jak byla popsána v bodech 4) až 8) výroku odsuzujícího rozsudku (což odvolací soud přiléhavě charakterizoval jako „vytloukání klínu klínem“). Jinými slovy, pokud by obviněný nespáchal další trestnou činnost, ke splacení předmětných úvěrů by nedošlo, a úvaha o nedostatku společenské nebezpečnosti podložená argumenty obviněného by tak nebyla na místě. Za této situace Nejvyšší soud nesdílí názor, že by pozdější spáchání trestné činnosti mohlo být obviněnému ku prospěchu v tom směru, že by snižovalo materiální stránku dříve spáchaných trestných činů.
Obviněnému nebylo možné přisvědčit ani v tom, že v případě skutků popsaných pod body 1), 2) a 6) rozsudku nejde o uvedení hrubě zkreslených údajů ve smyslu objektivní stránky trestného činu úvěrového podvodu. Naplnění tohoto znaku skutkové podstaty nemůže sama o sobě určit míra, v níž se obviněným uváděné údaje při sjednávání úvěrů odlišovaly od skutečnosti. Za hrubě zkreslené údaje se totiž považují takové údaje, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech pro uzavření úvěrové smlouvy nebo pro čerpání úvěru, což může vést k zásadně nesprávným závěrům o skutečnostech rozhodných pro uzavření úvěrové smlouvy nebo pro poskytnutí peněžních prostředků. Znalost skutečných závazků a výdajů obviněného v době, kdy žádal o poskytnutí úvěrů, byla velmi podstatnou a důležitou skutečností, na základě které bylo právě rozhodováno o poskytnutí či neposkytnutí úvěrů, přičemž při uvedení skutečné majetkové situace obviněného by reálně hrozilo, že by mu úvěry poskytnuty nebyly.
Pokud obviněný dále namítal, že v případě skutku uvedeného pod bodem 5) nezamlčel podstatné údaje, když neuvedl splátky všech svých závazků, neboť se jednalo o úvěrový produkt v podobě konsolidace jeho dosavadních úvěrových závazků, pak pominul zejména skutečnost, na kterou poukázal již odvolací soud, že totiž tímto úvěrem měly být konsolidovány pouze jeho předchozí úvěry u společnosti GE Money Multiservis a. s., nikoliv jeho další závazky, jejichž existenci v této souvislosti zamlčel. Zamlčením své skutečné dluhové zátěže přitom nepochybně ve svůj prospěch ovlivnil rozhodnutí úvěrové společnosti o poskytnutí finančních prostředků, která by mu jinak úvěr za stejných podmínek neposkytla.
Konečně s obviněným nelze souhlasit ani v tom, že by nevyslechnutí jím navrhovaného svědka Ing. R. P. mělo podobu tzv. opomenutého důkazu. Jak Nejvyšší soud zjistil, nalézací soud se tímto návrhem na doplnění dokazování zabýval, přičemž ve svém rozhodnutí přesvědčivě vyložil, proč navrhovaný důkaz považoval na nadbytečný, jaký by nemohl přinést žádné nové skutečnosti, které by mohly mít jakýkoliv vliv na posouzení viny obviněného, a proto jej neprovedl (v podrobnostech viz str. 18 rozsudku soudu prvního stupně).
Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněného nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 11. června 2014
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Šilhavecký