ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1925.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1925/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci nejasného podání navrhovatele M. T. , vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0 Nc 4424/2013-14, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. července 2013, č. j. 21 Co 370/2013-27, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne31. července 2013, č. j. 21 Co 370/2013-27, jakož i usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. května 2013, č. j. 0 Nc 4424/2013-14, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Dne 19. dubna 2012 bylo Okresnímu soudu v Hradci Králové (dále již „soud prvního stupně“) doručeno nejasné podání navrhovatele (poznámka: neboť není vůbec zřejmé, zda se jedná o žalobu, budou v následujícím textu používány výrazy „navrhovatel“ a „podání“), na které soud prvního stupně reagoval usnesením ze dne 3. dubna 2013, č. j. 0 Nc 4424/2013-2, jímž vyzval navrhovatele, aby toto své nejasné podání v rozsahu vytknutém soudem ve stanovené lhůtě doplnil, jinak bude odmítnuto. Protože navrhovatel (i přes své další doplňující podání) vytýkané vady svého podání neodstranil, resp. své podání nedoplnil o zákonem stanovené náležitosti, soud prvního stupně usnesením ze dne 11. dubna 2013, č. j. 0 Nc 4424/2013-6, podání navrhovatele odmítl.
Proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí podání podal navrhovatel odvolání a současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 15. května 2013, č. j. 0 Nc 4424/2013-14, soud prvního stupně žádost navrhovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Konstatoval, že předpokladem pro ustanovení zástupce je jednak splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků u žadatele, a dále potřeba ochrany jeho zájmů, přičemž jde o předpoklady, které musí být současně kumulovány. Navrhovatel nesplňuje v pořadí druhý předpoklad, protože ustanovení zástupce nevyžaduje ochranu jejich zájmů. V občanském soudním řízení není stanovena obecná povinnost účastníka být v každém řízení zastoupen advokátem. V tomto řízení se jedná o typ řízení, v němž by zastoupení účastníka advokátem bylo povinné. Nezbytnost zastoupení k ochraně zájmů účastníka řízení může spočívat buď v subjektu řízení – účastníkovi, nebo v předmětu řízení – tj. ve složitosti případu, následně pak ve vztahu mezi možnostmi účastníka a složitostí případu. Podle soudu prvního stupně rozumové a vyjadřovací schopnosti navrhovatele jsou natolik dostatečné, aby mohl před soudem jednat osobně.
K odvolání navrhovatele Krajský soud v Hradci Králové (dále již „odvolací soud“) v záhlaví označeným usnesením napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně. Uvedl, že „skutečnost, že (navrhovatel) není osobou práva znalou (ostatně jako většina účastníků řízení) a že soudy požadují »přesnost a odbornost«, není důvodem ustanovení zástupce. Ustanovení zástupce vyžaduje splnění předpokladů podle §30 o. s. ř. Nejde o opatření pravidelné, ale výjimečné. Požadavky na »přesnost a odbornost« jsou u všech účastníků stejné, soud je povinen účastníky řízení poučovat o jejich procesních právech a v žádném případě tyto požadavky neznamenají, že by osoba práva neznalá byla vyloučena z možnosti uplatňovat nebo hájit svá práva u soudu (nejde o povinné zastoupení).“
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel (dále již „dovolatel“) bez zastoupení advokátem dovolání a současně požádal, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven advokát.
Za shora popsané procesní situace (odmítnutí podání a pravomocné zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta v řízení) soud prvního stupně usnesením ze dne 23. října 2013, č. j. 0 Nc 4424/2013-30, ustanovil dovolateli pro dovolací řízení advokáta Mgr. Martina Razima, resp. odvolací soud měnícím usnesením ze dne 30. ledna 2014, č. j. 21 Co 3/2014-47, ustanovil dovolateli advokáta JUDr. Františka Divíška.
Dovolatel prostřednictvím svého advokáta poté doručil soudu prvního stupně podání, jímž doplňuje podané dovolání. Namítá, že napadené usnesení odvolacího soudu spočívá na vyřešení otázky procesního práva, kterou odvolací soud rozhodl v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“). Ohledně druhého předpokladu pro ustanovení dovolateli advokáta se soud prvního stupně (odvolací soud) v odůvodnění svého rozhodnutí blíže nevyjádřil. Přitom podle judikatury Nejvyššího soudu České republiky platí, že v případě, že soud zamítne žádost o ustanovení zástupce, aniž by náležitě shledal předpoklady pro toto rozhodnutí, resp. aniž by je přiléhavě odůvodnil, poruší tím právo na právní pomoc (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 30 Cdo 1374/2013 a sp. zn. 28 Cdo 1671/2012). Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., oprávněnou osobou (účastníkem řízení), konstatuje, že dovolání je ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné a je i důvodné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu v otázce posuzování podmínek pro ustanovení advokáta účastníku řízení je v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.
Nejvyšší soud např. v aktuálním usnesení ze dne 14. května 2014, sp. zn. 30 Cdo 1420/2014 (všechna zde označení rozhodnutí jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz), zaujal právní názor, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jestliže soud prvního stupně (pro neodstranění vad) podání navrhovatele odmítl, aniž by jej poučil ve smyslu §30 odst. 1 o. s. ř. o možnosti ustanovení zástupce z řad advokátů, posléze mu však (pro zastupování v dovolacím řízení zahájeném k jeho dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu ve věci odmítnutí podání) usnesením ustanovil advokáta, aniž by z rozhodnutí bylo zřejmé, v jakém směru se v mezidobí změnily okolnosti zásadně významné pro rozhodnutí soudu ve smyslu §30 odst. 2 o. s. ř. K obdobnému pochybení dojde i v procesní situaci, kdy soud prvního stupně zamítne žádost účastníka řízení, aby mu byl ustanoven pro zastupování v řízení zahájeném podle dosud nejasného podání advokát, k odvolání tohoto účastníka odvolací soud uvedené prvoinstanční rozhodnutí potvrdí, které účastník napadne dovoláním, přičemž pro toto dovolací řízení soud prvního stupně tomuto účastníkovi již ustanoví advokáta. Jak totiž vyložil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. dubna 2014, sp. zn. 21 Cdo 2958/2013, hlediska pro rozhodování o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle §30 o. s. ř. jsou ve všech stupních občanského soudního řízení shodná. Jinými slovy řečeno, v daném případě je očividné, že v situaci, kdy soud prvního stupně, resp. odvolací soud konstatuje, že v řízení o (dosud) nejasném podání dovolatel splňuje (první) předpoklad pro osvobození od soudních poplatků, nikoliv však (druhý) předpoklad, „protože ustanovení zástupce nevyžaduje ochrana jeho zájmů“ , ačkoliv jeho podání ve smyslu §43 odst. 2 o. s. ř. soud usnesením odmítá z důvodu, že pro vytčené vady nelze v řízení pokračovat, nemůže uvedený právní názor (obou) soudů obstát, neboť k odmítnutí podání došlo přece právě z toho důvodu, že dovolatel zjevně nebyl schopen odpovídajícím způsobem procesně reagovat na výzvu soudu stran doplnění dosud nejasného podání. Měl-li tedy soud prvního stupně, resp. odvolací soud za to, že dovolatel splňuje podmínky pro soudní liberaci ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř., aniž by se jeho (dosud nejasným) podáním nemělo jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013; řešení této otázky však nebylo předmětem dovolacího přezkumu), pak rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti dovolatele, aby mu byl pro uvedené řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, resp. dovoláním napadené potvrzující usnesení odvolacího soudu s odůvodněním, že takového ustanovení není – s ohledem na ochranu zájmů účastníka – třeba, je nelogické a tudíž i nesprávné.
Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil (§243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud také toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Pavel V r c h a
předseda senátu