ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.536.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 536/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Lenky Dopitové a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobce Ing. V. Š. , zastoupeného Mgr. Romanou Kotulanovou, advokátkou v Praze 5, U Albrechtova vrchu 1162/17, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 6.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 194/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2013, č. j. 68 Co 388/2013 - 139, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví specifikovaným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Soud prvního stupně konstatoval, že ač by majetkové poměry žalobce osvobození od soudních poplatků odůvodňovaly, nebyl naplněn druhý předpoklad daný ustanovením §138 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a sice že se nejedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Dle jeho závěru žalobce bez právní opory požaduje odškodnění v takové výši, která se vymyká dosavadní rozhodovací činnosti soudů při rozhodování dle ustanovení §31a zákona č. 82/1998 Sb. a nemá ani oporu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ustanovení advokáta k ochraně zájmů žalobce se nejeví potřebným ani s ohledem na charakter sporu. Soud uzavřel, že žalobce může uplatňovat svá práva sám.
Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně v tom, že ustanovení zástupce není třeba k ochraně zájmů žalobce. Konstatoval, že žalobní návrh je schopný projednání, žalobce vylíčil rozhodující skutečnosti, uvedl, v čem spatřuje nesprávný úřední postup a označil nezákonné rozhodnutí, na jehož základě se domáhá odškodnění nemajetkové újmy, v žalobě odkázal na příslušný právní předpis, zákon č. 82/1998 Sb., označil důkazy k prokázání svých tvrzení a formuloval žalobní petit tak, že je určitý a srozumitelný a může být event. podkladem pro výkon rozhodnutí. V řízení je řešena pouze otázka zda v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a k vydání nezákonného rozhodnutí a zda je namístě za ně poskytnout náhradu nemajetkové újmy. Odvolací soud se ztotožnil i s argumentací soudu prvního stupně, že s ohledem na požadovanou výši odškodnění, kterou je třeba zohlednit již při rozhodování o ustanovení advokáta, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jež však Nejvyšší soud shledal nepřípustným a jako takové je odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění od 1. 1. 2013 – viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).
Odvolací soud založil napadené rozhodnutí především na názoru, že nebyla splněna jedna ze zákonných podmínek pro ustanovení zástupce žalobci dle ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř., a sice že ustanovení zástupce je třeba k ochraně zájmů dovolatele. V této otázce, kterou učinil žalobce předmětem svého dovolání, odpovídá napadené rozhodnutí judikatuře Nejvyššího soudu, na které nemá Nejvyšší soud důvod cokoliv měnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 135/2014; rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto usnesení citovaná jsou dostupná na www.nsoud.cz).
Za situace, kdy nelze podrobit přezkumu jeden z důvodů, pro který odvolací soud žádosti žalobce nevyhověl, nemohou žádné další dovolací důvody (námitky nesprávného právního posouzení otázky, zda se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobce nijak projevit, což činí jeho dovolání ve zbylém rozsahu nepřípustným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Pavel S i m o n
předseda senátu