ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.4300.2013.1
sp. zn. 32 Cdo 4300/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Bohemia Faktoring, s.r.o. , se sídlem v Praze 1 - Malé Straně, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27242617, proti žalovanému M. V. , o zaplacení 10 134 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 117 EC 290/2011, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2012, č. j. 15 Co 1104/2012-103, takto:
I. Řízení o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2012, č. j. 15 Co 1104/2012-103, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o tomto odvolání.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě svým shora označeným usnesením odmítl odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. června 2012, č. j. 117 EC 290/2011-88 (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný podáním označeným jako odvolání (č.l. 106 spisu). Jelikož proti rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání přípustné, byl žalovaný přípisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. srpna 2013 (č.l. 116 spisu) vyzván, aby v určené pátnáctidenní lhůtě soudu písemně sdělil, zda trvá na tom, že jeho podání je odvoláním, anebo zda měl v úmyslu tímto podat dovolání. Na tuto výzvu, která byla žalovanému doručena dne 6. srpna 2013 (srov. doručenku na č.l. 116 spisu verte), žalovaný nijak nereagoval a dne 7. srpna 2013 bylo Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku doručeno další jeho nejasné podání nazvané „Žaloba pro porušení zákona, na ust. lhůty k provedení proc. úkonu dle §174a odst. 8 z.č. 6/002 Sb.“ (srov. čl. 117 spisu).
Usnesení, jímž krajský soud odmítl odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, je rozhodnutím odvolacího soudu (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1998, sp. zn. 2 Cdon 1037/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 15, ročník 1998, pod číslem 102). Odvolání pak není opravným prostředkem, který by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího (srov. §201 a §10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud, ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (její článek 91), může být jen soudem prvního stupně (srov. §9 odst. 3 o. s. ř.) nebo soudem dovolacím (srov. §10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 větu první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2001, pod číslem 85, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2002, pod číslem 139).
Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání“ žalovaného, které shora uvedenou vadou trpí, podle ustanovení §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že i kdyby bylo možné podání žalovaného (přes uvedený jeho obsah) posoudit jako dovolání, nezbylo by, než je jako opožděné odmítnout, neboť za situace, kdy usnesení odvolacího soudu bylo žalovanému doručeno dne 15. listopadu 2012 (srov. doručenku na č.l. 104 spisu verte), dvouměsíční lhůta pro podání případného dovolání (srov. §240 odst. 1 větu první o. s. ř.), které by však nebylo přípustné (v tomto směru odvolací soud v napadeném usnesení účastníky řízení správně poučil), dovolateli uplynula dne 15. ledna 2013 a „odvolání“ bylo podáno u soudu až dne 17. ledna 2013 (ostatně téhož dne, a tedy po uplynutí lhůty bylo i vyhotoveno).
O náhradě nákladů řízení o odvolání žalovaného Nejvyšší soud rozhodl na základě ustanovení §151 odst. 1, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř., když žalobkyni, která by měla na náhradu svých nákladů právo, podle obsahu spisu v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. dubna 2014
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu