ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.68.2013.1
sp. zn. 32 Cdo 68/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně XODAX, a.s. , se sídlem v Praze 4-Krči, Branická 1881/187, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 25 77 27 75, proti žalovanému Ing. J. Š. , zastoupenému JUDr. Karlem Veverkou, advokátem se sídlem v Přerově, Boženy Němcové 1695/2, o zaplacení částky 1,090.000,- Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení podané žalovaným, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 50/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. listopadu 2011, č. j. 7 Cmo 335/2011-302, takto:
I. Dovolání proti výroku usnesení ze dne 24. listopadu 2011, č. j. 7 Cmo 335/2011-302, jímž Vrchní soud v Olomouci rozhodl o nákladech řízení, se odmítá .
II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 19. srpna 2011, č. j. 24 Cm 50/2007-293, kterým soud prvního stupně - odkazuje na ustanovení §43 odst. 2 ve spojení s ustanovením §232 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) - odmítl podání žalovaného ze dne 26. října 2010 doplněné podáním ze dne 18. ledna 2011, jímž se žalovaný domáhal obnovy řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 50/2007, a rozhodl o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Odvolací soud rekapituloval, že žalovaný se podáním ze dne 26. října 2010 domáhal obnovy řízení, přičemž v něm odkazuje na pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. února 2008, č. j. 24 Cm 50/2007-79, a popisuje situace, z nichž dovozuje důvody pro obnovu řízení. Žalovaný byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. listopadu 2010, č. j. 24 Cm 50/2007-239, vyzván k odstranění vad podání s poučením o tom, které vady mají být odstraněny, a o následcích jejich neodstranění. Podáním ze dne 18. ledna 2011 žalovaný své předchozí podání doplnil o popis vztahů mezi ním, žalobkyní a správcem konkursní podstaty úpadce KTUK a.s. „v likvidaci“ Ing. Bronislavem Stiskálkem a současně požádal o ustanovení právního zástupce. O této žádosti soud prvního stupně rozhodl tak, že žalovanému se zástupce neustanovuje, přičemž toto rozhodnutí bylo k odvolání žalovaného jako věcně správné odvolacím soudem potvrzeno. Žalovaný poté již své podání nedoplnil.
Odvolací soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1268/2009 (jde o usnesení ze dne 30. června 2010) zdůraznil, že v žalobě na obnovu řízení musí být uvedeny její důvody stanovené v §228 odst. 1 o. s. ř., přičemž je nezbytné, aby takovýto důvod byl po skutkové stránce vylíčen tak, aby bylo nepochybné, který z důvodů je uplatňován. Neuvede-li ten, kdo podává žalobu na obnovu řízení, v žalobě důvod obnovy řízení nebo označí-li v žalobě za důvod obnovy řízení něco jiného, než je uvedeno v ustanovení §228 odst. 1 o. s. ř., jde o takovou vadu žaloby, která brání pokračování v řízení. I přes řádné poučení soudu prvního stupně žalovaný vytčené vady žaloby na obnovu řízení neodstranil. Jeho doplnění podání neobsahuje žádný konkrétní důvod obnovy řízení, neboť vylíčení žalovaným uváděných skutečností, které za důvod obnovy označuje, nelze podřadit pod žádný ze zákonem stanovených důvodů, a navíc je velmi neurčité a nesrozumitelné. Z podání nevyplývá ani v jakém rozsahu je napadáno rozhodnutí soudu a není v něm uvedeno, čeho se žalobou domáhá. Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že podání žalovaného ze dne 26. října 2010 doplněné podáním ze dne 18. ledna 2011 nesplňuje náležitosti žaloby na obnovu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu, výslovně proti oběma výrokům, podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., maje za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel namítá, že z jeho písemných podání bylo z hlediska obsahu zřejmé, čeho se domáhá a z jakých důvodů. Podrobně polemizuje se skutkovými i právními závěry v rozsudku soudu prvního stupně vydaném v řízení, jehož obnovy se domáhá. Tvrdí, že odvolací soud povýšil formálně právní stav nad vlastní obsahový základ úkonu, důsledkem čehož je nesprávné právní posouzení věci.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Se zřetelem k době vydání usnesení odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., není však důvodné.
Podle ustanovení §228 odst. 1 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v §205a a §211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a §211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
Podle zjištění soudů obou stupňů žalovaný v podání ze dne 26. října 2010 tvrdil, že ke dni vyhotovení tohoto podání obdržel stanovisko, že správce konkursní podstaty úpadce KTUK a.s. „v likvidaci“ ing. Bronislav Stiskálek zástupcům věřitelů úpadce nepředložil konečný návrh smlouvy na řešení pohledávky úpadce, tento návrh smlouvy nebyl zástupci věřitelů projednán, přičemž do té doby všichni zúčastnění, kteří se podíleli na vyhotovení konečného návrhu smlouvy, vycházeli z toho, že návrh byl zástupci věřitelů zamítnut. Toto závažné pochybení správce konkursní podstaty úpadce způsobilo současný stav mezi žalobcem a žalovaným, poškodilo věřitele úpadce, zástupce ruské strany, žalobce i žalovaného. Dále v tomto podání i v jeho doplnění sděluje skutečnosti, které podle jeho názoru byly podstatné pro rozhodnutí ve věci.
Otázkou náležitostí žaloby na obnovu řízení z pohledu ustanovení §228 odst. 1 o. s. ř. se Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 30. června 2010, sp. zn. 21 Cdo 1268/2009 (na něž správně odkázal i odvolací soud a které je veřejnosti k dispozici, stejně jako ostatní dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách), v němž dovodil, že žalobu na obnovu řízení lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v ustanovení §228 odst. 1 o. s. ř. Důvod žaloby - důvod obnovy řízení - může být měněn podle ustanovení §232 odst. 2 o. s. ř. jen po dobu trvání lhůt k žalobě. Uplatněným důvodem žaloby - důvodem obnovy řízení - je soud vázán a nemůže napadené rozhodnutí posuzovat z jiného důvodu, než který byl označen v žalobě nebo který byl uplatněn dodatečně v době, kdy ještě běžela lhůta k žalobě. Neuvede-li ten, kdo podává žalobu na obnovu řízení, v žalobě důvod obnovy řízení nebo označí-li v žalobě za důvod obnovy řízení něco jiného, než co je uvedeno v ustanovení §228 odst. 1 o. s. ř., jde o takovou vadu žaloby, která brání pokračování v řízení. K těmto závěrům se dovolací soud přihlásil též v usnesení ze dne 12. února 2013, sp. zn. 21 Cdo 487/2012, ze dne 15. srpna 2012, sp. zn. 21 Cdo 734/2011 a ze dne 14. prosince 2010, sp. zn. 32 Cdo 2586/2009.
Vycházeje z výše uvedeného shledává Nejvyšší soud závěr odvolacího soudu, podle něhož neuplatnil-li dovolatel ani po řádné výzvě soudu jako důvod obnovy řízení žádný z důvodů uvedený v ustanovení §228 odst. 1 o. s. ř. a neuvedl-li rozsah, v němž napadá rozhodnutí vydané v původním řízení, jde o takové nedostatky, pro něž v řízení nelze pokračovat (§235a odst. 2 a §43 o. s. ř.), za správný, v souladu s judikaturou dovolacího soudu.
Jelikož se dovolateli správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání směřující proti části výroku usnesení odvolacího soudu, kterou bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně co do odmítnutí podání žalovaného, podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu (k tomu srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu odmítl podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo částečně zamítnuto a částečně odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. února 2014
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu