ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1536.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 1536/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Ing. Ľ. S. , zastoupené JUDr. Evou Borovskou, advokátkou se sídlem v Bratislavě, Štefánikova 7, Slovenská republika, proti žalované ABA CZ a.s. se sídlem v Praze 9-Běchovice, Podnikatelská 545 (identifikační číslo osoby 25773372), zastoupené JUDr. Radoslavem Sokolou, advokátem se sídlem v Bučovicích, Ždánská 569, o 86.907,04 Kč s příslušenstvím a o smluvní pokutu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 18 C 103/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 2. 8. 2013, č.j. 69 Co 386/2012-265, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.595,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Radoslava Sokoly, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 27. 9. 2011, č.j. 18 C 103/2011-171, jímž Okresní soud v Olomouci zamítl žalobu o zaplacení 86.907,04 Kč se specifikovanými úroky z prodlení a o zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 28.968,06 Kč za dobu od 1. 1. 2010 do zaplacení, ve výši 0,1% denně z částky 28.968,06 Kč za dobu od 1. 7. 2010 do zaplacení a ve výši 0,1% denně z částky 28.970,92 Kč za dobu od 1. 1. 2011 do zaplacení, není podle ustanovení §237 zákon č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“), přípustné.
Odvolací soud převzal skutková zjištění z řízení před soudem prvního stupně. Vyšel z toho, že smlouvou o nájmu ze 17. 9. 2009 pronajala žalobkyně žalované pozemky [parc.č. 3288/2 PK a 3292/2 PK pozemky ve zjednodušené evidenci-parcely původ pozemkový katastr /PK/, zapsané na listu vlastnictví č. 1558 pro katastrální území B.] za účelem výstavby fotovoltaické elektrárny (výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů). Vůlí žalované bylo účinnost smlouvy vázat na kolaudaci fotovoltaické elektrárny a platit sjednané nájemné (byť zpětně od 1. 10. 2009) pouze v případě, že tato skutečnost nastane. Žalobkyně naopak smlouvu uzavírala s tím, že plnění (sjednané nájemné) bude inkasovat již od 1. 10. 2009 bez ohledu na to, zda fotovoltaická elektrárna bude či nebude zkolaudována. Představě žalované odpovídalo ujednání, podle něhož je smlouva uzavřena dnem, kdy ji podepíše poslední z účastníků, ale účinnou se stane až dnem kolaudace stavby fotovoltaické elektrárny. Vůli žalobkyně pak odpovídají ujednání, podle kterých se nájem uzavírá na dobu jedenadvaceti let od účinnosti smlouvy, tj. do 30. 9. 2030, a právo na úhradu nájemného vznikne dnem 1. 10. 2009 s tím, že první čtvrtletní nájem zaplatí žalovaná nejpozději do 31. 12. 2009. Stavba fotovoltaické elektrárny nebyla zahájena, natož kolaudována a žalovaná v období, za které žalobkyně požaduje plnění (nájem) pozemky neužívala.
Právní závěr odvolacího soudu, podle něhož je smlouva o nájmu (jako celek) neplatná pro neurčitost (§37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), protože je v otázce počátku účinnosti vnitřně rozporná a tento rozpor nelze odstranit výkladem (§35 odst. 2 obč. zák.), napadla žalobkyně právní argumentací založenou na jiném než soudy zjištěném skutkovém stavu (z faktického jednání smluvních stran a ze vzájemné korespondence vyplývá – podle dovolatelky – jejich shodná vůle účinnost smlouvy spojit již se dnem jejího uzavření, takže sjednání odkládací podmínky pokládaly obě smluvní strany za obsoletní); jinými slovy, neshoduje se s vyhodnocením skutkového stavu po provedeném dokazování ohledně toho, jaká byla vůle smluvních stran. Předestírá-li žalobkyně odlišné skutkové závěry, které následně právně hodnotí jinak než odvolací soud, nezpochybňuje tím právní posouzení věci dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o.s.ř., ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení rozhodující. Zjišťuje-li soud obsah právního úkonu, a to i pomocí výkladu projevů vůle ve smyslu §35 odst. 2 obč. zák., jde o skutkové zjištění. Nesprávná, popř. neúplná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ).
Nelze-li (právní) závěr o neplatnosti smlouvy o nájmu přezkoumat, je nadbytečné zabývat se otázkou, zda odkládací podmínka odporuje dobrým mravům, popřípadě zda se právní úkon stal nepodmíněným (§36 odst. 3 obč. zák.). Neplatnost smlouvy o nájmu znamená, že hlavní závazek nevznikl, takže žalovaná nemohla porušit smluvní pokutou zajištěnou povinnost platit řádně a včas nájemné. Úvahy dovolatelky týkající se nároku na smluvní pokutu pro případ platnosti smlouvy o nájmu jsou bezcenné (na tomto posouzení rozhodnutí odvolacího soudu založeno není).
Bezvýznamné jsou námitky dovolatelky týkající se aplikace §55 odst. 3 a §56 odst. 3 obč. zák. Posuzovaná smlouva, jíž žalobkyně (vlastnice pozemků) nakládala ve smyslu §123 obč. zák. s předmětem svého vlastnictví, není smlouvou spotřebitelskou; nájemkyně nemá postavení dodavatelky ve smyslu §52 odst. 2 obč. zák.
Odvolací soud se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu při posouzení otázky, zda se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Skutkový základ v projednávané věci nedovoluje přijmout závěry, k nimž Nejvyšší soud dospěl v rozsudcích ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 33 Odo 366/2003, ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 291/2002 a ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3363/2010. Nejde jen o rozdílnost v předmětu nájmu, na kterou poukázal odvolací soud ( „volně přístupné zemědělské pozemky“ ve zjednodušené evidenci /PK/ v dané věci a nebytové prostory v případech shora uvedených rozhodnutí), ale – zejména – o skutečnost, že předmětné pozemky nebyly fyzicky nájemkyni předány, protože to nevyžadoval specifický účel nájmu, který se neuskutečnil. Nájemní smlouva – jak zjistily soudy obou stupňů – byla nezbytná pro územní řízení, stavební povolení a pro financující bankovní instituci; v součinnosti s pronajímatelkou měla žalovaná na pozemcích po jejich vynětí ze zemědělského půdního fondu umístit a provozovat fotovoltaické sluneční panely solární elektrárny. Pozemky však nadále sloužily zemědělské činnosti, kterou žalovaná, popř. třetí osoba na základě dohody s ní, neprovozovala.
Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 27. 9. 2011, č.j. 18 C 103/2011-171, jímž Okresní soud v Olomouci uložil žalobkyni zaplatit státu nedoplatek soudního poplatku ve výši 6.340,- Kč, není objektivně přípustné (§238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).
Požadavek, aby dovolatelka uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání proti těm částem v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 9. 2011, č.j. 18 C 103/2011-171, tak, že žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 48.763,- Kč, a kterým rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení (13.009,- Kč), zůstal nenaplněn.
Vedle obecných náležitostí každého podání (§42 odst. 4 o.s.ř.) musí být v dovolání podle §241a odst. 2 o.s.ř. uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o.s.ř.), vymezení důvodu dovolání, jímž je pouze nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 1, 3 o.s.ř.), a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Absence údaje o tom, v čem podle žalobkyně spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání, zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, která – není-li včas odstraněna – způsobuje, že v dovolacím řízení nelze pokračovat
Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1, 2 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 23. července 2014
JUDr. Pavel K r b e k
předseda senátu