ECLI:CZ:NS:2014:4.PZO.1.2014.1
sp. zn. 4 Pzo 1/2014-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2014 námitku podjatosti vznesenou odsouzeným Ing. J. K. , v řízení o přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jenž byl vydán v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 189/2010, a podle §31 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Z vykonávání úkonů trestního řízení spočívajících v přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Okresního soudu v Liberci dne 6. 5. 2009 sp. zn. 0 Nt 2735/2009 (V 70/2009), nejsou ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř. vyloučeni předseda senátu JUDr. František Hrabec a soudci JUDr. Danuše Novotná a JUDr. Jiří Pácal.
Odůvodnění:
Dne 27. 6. 2014 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh odsouzeného Ing. J. K. na přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve výše označené trestní věci, v níž byl jmenovaný rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 6 T 189/2010, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 7. 12. 2011 sp. zn. 31 To 540/2011, uznán vinným pod body 1a) – f), 2), 3a), 4) trestnými činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) tr. zák. (zák. č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.) a pod bodem 3b) trestným činem přijímání úplatku podle §160 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, k jehož výkonu byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce ve státní správě a samosprávě na dobu 5 let. V tomto rozsudku je též obsažen zprošťující výrok /§226 písm. a) tr. ř./ ohledně skutku, v němž byl obžalobou spatřován trestný čin nepřímého úplatkářství podle §162 odst. 1 tr. zák.
Ve výše uvedeném návrhu odsouzený kromě jiného vznesl námitku podjatosti vůči členům senátu č. 4 Nejvyššího soudu, kteří rozhodovali o jeho obdobném návrhu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Pzo 1/2012, tedy vůči JUDr. Danuši Novotné, která rozhodovala jako předsedkyně senátu a soudcům JUDr. Františku Hrabcovi a JUDr. Jiřímu Pácalovi. Navrhovatel konkrétně namítal, že usnesení vydané v posledně citované věci trpí nesprávným odůvodněním a lživým tvrzením, že se dožaduje práva, které mu nepřísluší.
Předmětná věc byla v souladu s platným Rozvrhem práce na rok 2014 přidělena do senátu č. 4, konkrétním vyřízením byl pověřen JUDr. František Hrabec, a zaevidována byla pod sp. zn. 4 Pzo 1/2014.
Podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Soudce nebo přísedící je dále ve smyslu odst. 2 citovaného zákonného ustanovení vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků, vydal příkaz k zadržení nebo příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba nebo s níž byla sjednána dohoda o vině a trestu.
Podle §30 odst. 3 tr. ř. je z rozhodování u soudu vyššího stupně kromě toho vyloučen soudce nebo přísedící, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak. Z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je vyloučen státní zástupce, který napadené rozhodnutí učinil anebo dal k němu souhlas nebo pokyn. Podle §30 odst. 4 tr. ř. je z řízení o přezkumu příkazu z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloučen soudce, který se zúčastnil rozhodování v předchozím řízení. Soudce, který se účastnil rozhodování v řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je v dalším řízení vyloučen z rozhodování.
Předně je třeba naprosto vyloučit možnost uplatnění důvodů vyloučení podle §30 odst. 2, 3, 4 tr. ř., neboť v projednávané věci žádný z výše jmenovaných soudců Nejvyššího soudu nebyl v jiném procesním postavení, o němž se citovaná ustanovení trestního řádu zmiňují, tedy např. státního zástupce, policejního orgánu, společenského zástupce, obhájce, zmocněnce zúčastněné osoby či poškozeného. Nikdo z těchto soudců v předchozím přípravném řízení také nenařídil domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků, nevydal příkaz k zatčení, nerozhodoval o vazbě navrhovatele, též se nepodílel v této věci na rozhodování u soudů nižších stupňů v předchozím řízení.
V úvahu tedy mohly přicházet pouze důvody vyloučení soudce podle §30 odst. 1 tr. ř.
V souvislosti s důvodem vyloučení orgánů činných v trestním řízení podle §30 odst. 1 tr. ř. nutno konstatovat, že z dikce zákona i z povahy věci vyplývá, že projednávanou věcí je třeba rozumět skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci či osobám, jichž se úkon přímo dotýká, musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti takové osoby přistupovat k věci a k úkonům v ní činěných objektivně. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001 sp. zn. 4 Tz 196/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2012 sp. zn. 6 Tdo 313/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2002 sp. zn. 4 Tvo 157/2001).
V souladu s ustálenou judikaturou může poměr k projednávané věci spočívat např. v tom, že příslušný orgán činný v trestním řízení sám nebo osoba jemu blízká byly projednávanou trestnou činností poškozeny, případně byly jinak této činnosti účastny (např. jako svědci, tlumočníci), orgán činný v trestním řízní se vyjádřil v tisku před rozhodnutím o odvolání ohledně správnosti rozsudku soudu prvního stupně, nebo vzniká pochybnost, že orgány činné v trestním řízení mají z jiných důvodů zájem na výsledku trestního řízení. Za poměr k projednávané věci podle §30 odst. 1 tr. ř. ovšem nelze považovat poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru, resp. hodnocení důkazů, a z něj vycházejícím přístupu k projednávané věci, protože v takových případech se nejedná o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný názor týkající se právního posouzení skutku, resp. hodnocení důkazů (srov. přiměř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2012 sp. zn. 6 Tdo 313/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2002 sp. zn. 4 Tvo 157/2001, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001 sp. zn. 4 Tz 196/2001).
Podle teorie trestního práva platí, že za poměr k osobám je ve smyslu §30 tr. ř. považován poměr příbuzenský, švagrovský, poměr druha a družky, popř. vztah úzce osobně přátelský či naopak osobně nepřátelský (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. C. H. Beck, 2013, s. 376). Pro poměr k osobám, jichž se úkon přímo dotýká (ale také pro poměr k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo jinému orgánu činnému v trestním řízení), tedy bude vyloučen soudce nebo přísedící, který je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, popř. ve vztahu úzce přátelském, anebo naopak nepřátelském.
Zde je nutno uvést, že existenci výše charakterizovaného osobního vztahu členů senátu 4 Pzo k navrhovateli v předmětné trestní věci nic nenasvědčuje, a tento důvod ostatně nebyl navrhovatelem ani namítán. Pokud pak navrhovatel poukazoval na nesprávné, či dokonce lživé odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2012 sp. zn. 4 Pzo 1/2012, tak nelze než zmínit, že pouhé výhrady či nesouhlas s předchozím rozhodováním vztahujícím se k jeho osobě obecně samy nemohou založit důvod k vyloučení toho, kterého soudce z projednávání a rozhodování v dalších věcech navrhovatele. Zde by muselo být potvrzeno, že jmenovaní soudci (nebo alespoň některý z nich) mají (má) k projednávané věci vztah a tudíž i zájem na konečném rozhodnutí. Nic takového zde ale dovodit nelze. Pokud ve výše zmíněném rozhodnutí bylo konstatováno, že nebyly splněny procesní podmínky pro přezkoumání podaného návrhu na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu Nejvyšším soudem, jelikož navrhovateli dosud nebyla předsedou senátu soudu prvního stupně doručena informace ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. a nezačala tudíž běžet zákonná lhůta k podání takového návrhu, tak na tomto tehdejším závěru by nebylo důvodu cokoli měnit ani dnes a to včetně výsledného výroku o odmítnutí podaného návrhu. Ostatní názory obsažené v odůvodnění usnesení byly vysloveny nad rámec merita projednávané věci, a pokud částečně ovlivnily postoje soudů nižších stupňů, tak jedině v rychlosti jejich následných úkonů, ale nikoli pokud jde o výsledné postavení navrhovatele a jeho zákonných práv vyplývajících z trestního řádu. Důkazem toho je i okolnost, že jeho nynějším návrhem na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se Nejvyšší soud bude meritorně zabývat.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud konstatuje, že navrhovatelem namítané skutečnosti nejsou způsobilé vytvořit základ pro konstatování, že by v posuzované věci byla naplněna některá z okolností uvedených v §30 odst. 2, 3, 4 tr. ř., která by odůvodnila závěr o podjatosti členů senátu 4 Pzo Nejvyššího soudu, což by muselo vést k jejich vyloučení z projednávání a rozhodování dané věci. Navrhovatel ve své námitce podjatosti taktéž neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že by u soudců ve věci rozhodujících byl dán takový poměr k projednávané věci nebo k osobě navrhovatele či jiným zainteresovaným osobám, jak to má na mysli ustanovení §30 odst. 1 tr. ř., a proto bylo v konečném výsledku rozhodnuto podle §31 odst. 1 tr. ř., že senát pod předsednictvím JUDr. Františka Hrabce, jehož dalšími členy jsou JUDr. Danuše Novotná a JUDr. Jiří Pácal, není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, v daném případě z přezkumu předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2014
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c