ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1373.2014.1
sp. zn. 4 Tdo 1373/2014-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. listopadu 2014 o dovolání obviněného P. P. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 245/2013, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 2 T 245/2013, byl obviněný P. P. uznán vinným jednak přečinem podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku (spáchaný jednáním popsaným pod bodem 1) rozsudku), jednak přečinem podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku (spáchaný jednáním popsaným pod bodem 2) rozsudku) a dále dílem dokonaným, dílem nedokonaným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, §21 odst. 1, §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku (spáchaný jednáním popsaným pod bodem 3) - 7) rozsudku).
Za uvedená jednání byl obviněný P. P. odsouzen podle §209 odst. 3 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 rok. Podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti Czech Airlines, České Aerolinie, a. s., částku 88.517,- Kč, poškozené společnosti Austrian Airlines AG, částku 26.333,- Kč a společnosti Swiss International Airlines Ltd., částku 34.887,- Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené společnosti Czech Airlines, České Aerolinie a. s. a Austrian Airlines AG odkázány se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 2 T 245/2013, podal obviněný P. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014, tak, že ho podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014, podal následně obviněný P. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Obviněný v dovolání zrekapituloval průběh řízení, přičemž rozebíral své odvolací námitky proti výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně. Dále uvedl, že výzvy soudu byly obhájci doručeny teprve přihlášením se obhájce do datové schránky, což se stalo až 13. 5. 2014 a 9. 6. 2014 (nikoli 6. 6. 2014). Současně dovolatel citoval text těchto výzev. Dále uvedl, že odůvodnění bylo soudu doručeno do datové schránky dne 12. 6. 2014, když v případě soudu je doručeno již samotným dodáním do datové schránky. Lhůta stanovená soudem pro tento úkon byla tedy zachována. V této souvislosti dovolatel podotknul, že zákonná lhůta k odstranění vad dovolání podle §251 odst. 1 tr. ř. je pět dní, přičemž se pozastavuje nad spěchem soudu s předložením spisu odvolacímu soudu a následnou prodlevou při předkládání odůvodnění jeho odvolání. Za zásadní pochybení pak označuje skutečnost, že přípisy soudu ze dne 12. 5. 2014 a ze dne 6. 6. 2014 neobsahovaly řádnou a kvalifikovanou výzvu k doplnění odůvodnění, neboť neobsahovalo §251 odst. 1 a §249 odst. 1 tr. ř. vyžadované poučení o důsledcích nevyhovění výzvě. Odvolací soud tedy porušil ustanovení §253 odst. 4 tr. ř. zakazující odmítnout odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání, jestliže nebyla oprávněná osoba náležitě poučena podle §249 odst. 1 tr. ř.
Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014, a aby věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že uplatněné námitky odpovídají formálně deklarovanému dovolacímu důvodu a je nutno je považovat za důvodné. Dále uvedl, že je nepochybné, že tzv. blanketní odvolání obviněného doručené soudu dne 2. 5. 2014 náležitosti obsahu odvolání podle §249 odst. 1 tr. ř. nesplňovalo a že jeho doplnění neměl odvolací soud v době svého rozhodování k dispozici. Základním předpokladem uplatnění ustanovení §253 odst. 3 tr. ř. (tj. odmítnutí odvolání pro nesplňování náležitostí obsahu odvolání) je však splnění poučovací povinnosti podle §249 odst. 1 a §251 odst. 1 tr. ř. soudem prvního stupně. To platí i v případě, že odvolání je podáváno prostřednictvím obhájce. Dále citoval ustanovení §251 odst. 1 tr. ř. V této souvislosti uvedl, že ze spisového materiálu a i z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že obviněný, resp. jeho obhájce, byl soudem vyzván, „aby ve lhůtě 8 dnů řádně odůvodnil odvolání obžalovaného P.“ a následně „urgován“ s tím, že pokud nebude odůvodnění odvolání doručeno do 3 dnů, bude spis předložen krajskému soudu bez odůvodnění. Je skutečností, že fakticky byla obviněnému k odstranění vad odvolání poskytnuta podstatně delší lhůta nežli v ustanovení §251 odst. 1 tr. ř. uvedená lhůta pěti dnů. Žádná z výzev zaslaných obhájci obviněného však neobsahovala upozornění, že v případě nevyhovění výzvě bude odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., když varování, že spis bude předložen krajskému soudu bez odůvodnění, nelze dost dobře za takové upozornění považovat. Proto uzavřel, že v předmětné trestní věci nebyl nalézacím soudem dodržen postup podle §251 odst. 1 tr. ř. a že již z toho důvodu nebylo možno odvolání odmítnout podle §253 odst. 3 tr. ř. Nezbývá tedy než konstatovat, že v předmětné věci bylo odvolání obviněného odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř. bez meritorního přezkumu rozhodnutí nalézacího soudu, aniž by k takovému postupu byly splněny procesní podmínky.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014, a aby věc podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, k novému projednání a rozhodnutí. S projednáním věci v neveřejném zasedání souhlasil nejvyšší státní zástupce i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obviněný uplatnil ve svém dovolání dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů.
V posuzovaném případě obviněný uplatnil první alternativu výše uvedeného dovolacího důvodu právně relevantní námitkou, že Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, napadeným usnesením podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl jeho řádný opravný prostředek z důvodu, že odvolání neobsahovalo předepsané náležitosti, a nebylo ani v další lhůtě odůvodněno.
Protože Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání (§265i odst. 1 tr. ř.), přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti kterému bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům:
Předně je třeba poukázat na to, že Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, jako soud odvolací rozhodoval o opravném prostředku obviněného na podkladě obsahu spisu Okresního soudu v Šumperku vedeného pod sp. zn. 2 T 245/2013. Z obsahu spisu je zřejmé, že v závěru hlavního líčení dne 21. 3. 2014 před Okresním soudem v Šumperku podal obviněný P. P. přímo do protokolu odvolání, které blíže neodůvodnil (č. l. 305). Písemné vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně bylo obviněnému doručeno dne 6. 5. 2014 a jeho obhájci Mgr. Pavlu Švestákovi dne 25. 4. 2014 (č. l. 318).
Z obsahu spisu dále vyplývá, že obviněný podal prostřednictvím svého obhájce odvolání, které bylo Okresnímu soudu v Šumperku doručeno dne 2. 5. 2014 (č. l. 320). O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014 tak, že ho podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl. V odůvodnění svého usnesení uvedl, že z odvolání obviněného vyplývá pouze, že obviněný navrhuje, aby byl v plném rozsahu obžaloby zproštěn, event. aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Odvolání nebylo blíže odůvodněno, proto byl obhájce obviněného Mgr. Pavel Švesták výzvou doručenou mu do datové schránky dne 13. 5. 2014 vyzván, aby ve lhůtě osmi dnů dovolání odůvodnil, tedy nejpozději do 21. 5. 2014. Obhájci byl soudem prvního stupně poskytnut dostatečný prostor k reakci na tuto výzvu, když teprve dne 5. 6. 2014 byl obhájce urgován a vyzván, aby ve lhůtě 3 dnů odůvodnil podané odvolání, a byl poučen, že pokud tak neučiní, bude spis předán krajskému soudu. Tato výzva byla obhájci doručena do datové schránky dne 6. 6. 2014 a vyzvednuta dne 9. 6. 2014. Dne 12. 6. 2014 byl spis předložen odvolacímu soudu s přípisem, že přes výzvu soudu nebylo odvolání obhájcem odůvodněno. Odvolací soud konstatoval, že odvolání obviněného neobsahuje náležitosti stanovené §249 odst. 1 tr. ř., když není patrno, proti kterým výrokům směřuje a jaké vady jsou vytýkány napadenému rozsudku a předcházejícímu řízení. Proto je odvolací soud podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl. Opravný prostředek byl následně odůvodněn opožděně, když odůvodnění odvolání bylo doručeno do datové schránky soudu prvního stupně dne 13. 6. 2014 a odvolacímu soudu doručeno až dne 19. 6. 2014.
Podle §251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle §249 odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.
Součástí výzvy předsedy senátu soudu prvního stupně k odstranění vad odvolání musí být i upozornění na důsledky, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, tj. že odvolání bude odmítnuto podle §253 odst. 3. Neobsahuje-li výzva toto upozornění, nelze odvolání, které nebylo podle výzvy včas nebo vůbec doplněno, odmítnout. Upozornění na následky spojené s neodstraněním nedostatků v obsahu odvolání nemusí být součástí poučení o odvolání v rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu §125 odst. 2, ale postačí, je-li obsaženo ve výzvě předsedy senátu k odstranění vad odvolání (viz Šámal, P. a kol. Trestní řád II. 7. vydání. Praha : C. H. Beck 2013, s. 3008). Z ustanovení §251 odst. 1 tr. ř. také vyplývá, že předseda senátu ve výzvě k odstranění vad podaného odvolání uvede nejen zákonnou lhůtu pěti dnů, v níž je nutno zjištěné vady odstranit, ale současně určí též konkrétní událost (okamžik), která je relevantní pro počátek běhu této lhůty. Splnění obou těchto předpokladů je nezbytné pro závěr, že lhůta pěti dnů byla v souladu se zákonem stanovena, a jen za dodržení těchto podmínek lze rozhodnout o odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř.
Z trestního spisu vyplývá, že předseda senátu soudu prvního stupně shledal, že odvolání obviněného P. P. nesplňuje obsahové náležitosti vyžadované ustanovením §249 odst. 1 tr. ř. a vyzval dne 13. 5. 2014 obhájce obviněného, aby „ve lhůtě 8 dnů řádně odůvodnil odvolání obžalovaného P.“. Následně byl obhájce obviněného „urgován“ s tím, že pokud nebude odůvodnění odvolání doručeno do 3 dnů, bude spis předložen krajskému soudu bez odůvodnění (č. l. 320). Žádná z předmětných výzev zaslaných obhájci obviněného však neobsahovala upozornění, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., neboť upozornění, že spis bude odeslán krajskému soudu bez odůvodnění, nelze za takové upozornění považovat. Jak správně uvedl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření, v posuzovaném případě navíc výzvy k odstranění vad podaného odvolání nesplňují další předpoklad – a to určení konkrétní události (resp. okamžiku), která je relevantní pro počátek běhu lhůty pro odstranění vad dovolání. Jak již bylo výše zdůrazněno, absence upozornění na důsledky, nebude-li výzvě k odstranění vad odvolání ve stanovené lhůtě vyhověno, vylučuje možnost procesního postupu ve smyslu ustanovení §253 odst. 3 tr. ř.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze uzavřít, že procesní podmínky pro rozhodnutí odvolacího soudu - Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014, o odmítnutí odvolání obviněného P. P. podle §253 odst. 3 tr. ř. nebyly splněny (§253 odst. 4 tr. ř.). Tím je dán dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., jak správně namítl obviněný. Nesprávným postupem odvolacího soudu bylo totiž obviněnému skutečně odepřeno jeho právo na přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně v řádném opravném řízení.
Po zjištění, že dovolání obviněného P. P. je opodstatněné, Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 2 To 139/2014 a podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Předmětná věc se tak vrací do stadia, kdy se bude muset Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu zabývat řádným opravným prostředkem obviněného.
Toto rozhodnutí přijal dovolací soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit v zasedání veřejném /§265r odst. 1 písm. b) tr. ř./.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. listopadu 2014
Předseda senátu
JUDr. Jiří Pácal