ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.20.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 20/2015 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. března 2015 o podnětu Krajského soudu v Ostravě na zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2014, sp. zn. 11 Tcu 17/2014, v trestní věci M. Š. , takto:
Podle analogie §4 odst. 4 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2014, sp. zn. 11 Tcu 17/2014, v části , jíž bylo ve smyslu ustanovení §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně občana České republiky M. Š., rozhodnuto, že se na jeho odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. B 1755-13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, zrušuje .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. B 1755-13, byl M. Š., ohledně jehož osoby rozsudek nabyl právní moci dne 27. 9. 2013, uznán vinným trestným činem pašováním drog vyššího stupně závažnosti, podle švédského zákona o pašování drog a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 9 (devíti) měsíců a k trestu vyhoštění se zákazem návratu do Švédského království do 24. 6. 2023, se stanovením náhradního trestu v trvání 1 (jednoho) roku.
Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) rozhodl usnesením ze dne 26. března 2014, sp. zn. 11 Tcu 17/2014, tak, že se na odsouzení občana České republiky M. Š., výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Dne 24. února 2015 pod sp. zn. 67 T 6/2014 podal Krajský soud v Ostravě Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu podle analogie §4 odst. 4 zákona, neboť ve věci tohoto odsouzeného bylo již rozhodnuto, že se předmětné cizozemské rozhodnutí uznává na území České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení v části, jíž ohledně občana České republiky M. Š., výše označeným rozsudkem cizozemského soudu rozhodl, že se na jeho odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Podle §4 odst. 1 písm. a) zákona platí, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky.
Podle §4 odst. 4 zákona platí, že pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle §4 odst. 2 nebo 3 zákona a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (zákon č. 104/2013 Sb.) následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do evidence Rejstříku trestů podle §4 odst. 1 až 3 zákona se hledí jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 5 zákona).
Podle §4a odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných jinými členskými státy Evropské unie.
Podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. 67 T 6/2014, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. 2 To 89/2014, bylo rozhodnuto, že se podle §124 odst. 1 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o předávání odsouzených osob ze dne 21. 3. 1983 (publ. pod č. 553/1992 Sb.) a čl. 3 odst. 1, 2, 4 Dodatkového protokolu k Úmluvě o předávání odsouzených osob ze dne 18. 12. 1997 (publ. pod č. 26/2003 Sb.m.s.), se na území České republiky uznává:
- pravomocný rozsudek Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. B 1755-13, kterým byl M. Š., uznán vinným trestným činem pašováním drog vyššího stupně závažnosti, podle švédského zákona o pašování drog a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 9 (devíti) měsíců a k trestu vyhoštění se zákazem návratu do Švédského království do 24. 6. 2023, se stanovením náhradního trestu v trvání 1 (jednoho) roku, a který by mohl být podle českého práva posouzen jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku.
Podle §124 odst. 2 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních bylo rozhodnuto, že shora uvedený trest se vykoná, přičemž pro jeho výkon byl podle §124 odst. 4 téhož zákona za použití §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.
Citovaným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě byl tedy výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. zn. B 1755-13, uznán na území České republiky s účinky stanovenými v §124 odst. 1 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
I když se současná úprava ustanovení §4 odst. 4 zákona o Rejstříku trestů nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie (srov. §4 odst. 2, 3 tohoto zákona), a v předmětné věci jde o odsouzení soudem Švédského království (tedy členského státu Evropské unie), lze v posuzované věci aplikovat postup podle analogie §4 odst. 4 zák. č. 269/1994 Sb., které upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odst. 2 nebo 3 tohoto ustanovení, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát. Z opisu Rejstříku trestů vyžádaného Nejvyšším soudem dne 26. 2. 2015 přitom vyplývá, že u odsouzeného M. Š., je pod body 1 a 2 vykazováno dvakrát totéž předmětné odsouzení cizozemským soudem. A proto, byť dané ustanovení dopadá na odsouzení soudy jiných než členských států Evropské unie, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že takový nežádoucí stav je nutno odstranit jeho analogickou aplikací.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud zrušil své usnesení ze dne 26. března 2014, sp. zn. 11 Tcu 17/2014, v části, v níž ohledně M. Š., rozhodl, že se na jeho odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík