ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.3763.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 3763/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně TORO VM a.s. se sídlem ve Vysokém Mýtě, Hradecká č. 251/II, IČO 25277006, zastoupené Mgr. Martinem Mačkou, advokátem se sídlem v Ústí nad Orlicí, Barcalova č. 2, proti žalovaným 1) A. V. a 2) D. V. , oběma zastoupeným Mgr. Michalem Varmužou, advokátem se sídlem v Šumperku, Kozinova č. 21/2, o neúčinnost kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 17 C 66/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 20. ledna 2015 č.j. 69 Co 490/2014-312, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Michala Varmuži, advokáta se sídlem v Šumperku, Kozinova č. 21/2.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 20.1.2015 č.j 69 Co 490/2014-312 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v posouzení otázky, že nemůže dojít ke zkrácení uspokojení pohledávky věřitele, když dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty obdržel jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.1.2013 sp. zn. 21 Cdo 1005/2011, v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.6.2008 sp. zn. 21 Cdo 4333/2007, který byl uveřejněn pod č. 30 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009, v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.7.2014 sp. zn. 21 Cdo 1231/2013, v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.3.2012 sp. zn. 21 Cdo 3735/2011, v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.2014 sp. zn. 21 Cdo 3331/2013, příp. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.3.2015 sp. zn. 21 Cdo 1508/2014) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. října 2015
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu