ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4118.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 4118/2013
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Ing. J. D. , zastoupeného Mgr. Štěpánem Holubem, advokátem se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Za Poříčskou bránou č. 365/21, proti žalovanému Hlavnímu městu Praha se sídlem magistrátu v Praze 1 - Starém Městě, Mariánské náměstí č. 2/2, IČO 00064581, zastoupenému prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Pobřežní č. 370/4, o určení neplatnosti výpovědi a o 1.732.496,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 286/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. prosince 2012 č.j. 62 Co 145/2012-292, takto:
Rozsudek městského soudu, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. listopadu 2011 č.j. 27 C 286/2008-225 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. června 2013 č.j. 27 C 286/2008-410 (ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o náhradu platu za dobu od 1. listopadu 2008 do 30. června 2011 ve výši 1.042.496,- Kč s příslušenstvím a ve výrocích o náhradě nákladů řízení) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Dopisem ze dne 27.8.2008 žalovaný sdělil žalobci, že mu dává podle ustanovení §52 písm. e) zákoníku práce výpověď z pracovního poměru. Rozvázání pracovního poměru zdůvodnil tím, že žalobce byl "na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče" dne 25.6.2007 "s účinností od 25.6.2007 převeden z původního pracovního místa referent taxislužby - kontrola v odboru dopravy MHMP na dobu jednoho roku, tj. do 24.6.2008, na pracovní místo organizačně administrativní referent v oddělení volených orgánů, nyní v odboru Kancelář primátora MHMP", že žalobce byl dne 24.4.2008 "na lékařské prohlídce u lékařky závodně preventivní péče, jejímž účelem bylo posouzení jeho zdravotní způsobilosti, a to z důvodu převedení na původní druh pracovní činnosti referent taxislužby - kontrola", a že dne 24.7.2008 vydala "lékařka závodní preventivné péče lékařský posudek, v němž konstatovala, že žalobce dlouhodobě pozbyl způsobilosti konat původní práci".
Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 31.12.2008 (změněnou se souhlasem soudu prvního stupně podáním ze dne 8.8.2011) domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná, a aby mu žalovaný zaplatil na náhradě platu za dobu od 28.5.2007 do 30.6.2011 a na náhradě nemajetkové újmy celkem 1.732.496,- Kč s příslušenstvím. Žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru zdůvodnil zejména tím, že proti lékařskému posudku MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008 "podal odvolání" (při převzetí posudku na jeho originál, který zůstával lékaři závodní preventivní péče, napsal slovo "odvolání", za nímž následovalo krátké odůvodnění), že však lékařský posudek "nebyl vůbec přezkoumán" a "výpověď tak byla podána dříve, než byl ukončen přezkum napadeného posudku". Podle žalobce je lékařský posudek ze dne 24.7.2008 "nicotný", neboť v něm pozbytí dlouhodobé pracovní způsobilosti žalobce je odůvodněno "nutností vyřazení žalobce z původního pracovního kolektivu", a nevyplývá z "obecné zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance vykonávat danou práci". Navíc, v podkladovém odborném lékařském posudku je uvedeno, že žalobce "je zdravotně způsobilý k odborné úřednické práci s podmínkou vyřazení z původního pracovního kolektivu", a proto žalovaný měl žalobce v první řadě převést na jinou práci, a teprve tehdy, kdyby takovou práci neměl, mu mohl dát výpověď z pracovního poměru. Lékařský posudek ze dne 24.7.2008 podle žalobce rovněž "trpí zásadními vadami a nesplňuje základní formální náležitosti dle bodu 8 přílohy č. 1 vyhlášky č. 385/2006 Sb.".
Žalovaný (mimo jiné) uvedl, že žalobce byl v době od 1.3.2006 do 27.5.2007 v pracovní neschopnosti a že ještě před svým návratem do zaměstnání "vyjádřil přání nevracet se na odbor dopravy". Z lékařských posudků ze dne 30.5.2007 a ze dne 21.6.2007 vyplynulo, že žalobce je vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilý pracovat na pozici "stavař"; žalobce však nabídku takového pracovního místa odmítl, a proto ho žalovaný podle ustanovení §41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce převedl na jinou práci administrativního pracovníka v odboru Kanceláře primátora na dobu jednoho roku. Při posuzování způsobilosti žalobce vrátit se na původní pozici referenta kontroly taxislužby na odboru dopravy byl žalobce "lékařsky posuzován" a vzhledem k tomu, že podle lékařského posudku nebyl pro výkon práce podle pracovní smlouvy způsobilý, dal mu žalovaný podle ustanovení §52 písm. e) zákoníku práce výpověď z pracovního poměru.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 29.11.2011 č.j. 27 C 286/2008-225 zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a rozhodl, že o "nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí". Dospěl k závěru, že z lékařského posudku MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008, který byl na žádost žalovaného vypracován před návratem žalobce na původní pozici referenta kontroly taxislužby na odboru dopravy, z níž byl na základě lékařských posudků ze dne 30.5.2007 a ze dne 21.6.2007 převeden na práci organizačně administrativní referent v odboru Kanceláře primátora MHMP, vyplynulo, že žalobce "je vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě nezpůsobilý konat dále práci na pozici referenta kontroly taxislužby na odboru dopravy". Protože žalobce - jak vyplynulo "z přípisu VFN Praha ze dne 1.8.2008", z "emailu VFN Praha ze dne 25.8.2008" a z "odvolání" žalobce napsaného ručně na lékařském posudku - nepodal návrh na přezkum lékařského posudku a lékařský posudek byl tak "platný ode dne 24.7.2008", byl naplněn důvod k výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm. e) zákoníku práce.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5.12.2012 č.j. 62 Co 145/2012-292 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že výpověď z pracovního poměru splňuje všechny formální náležitosti a že výpovědní důvod podle ustanovení §52 písm. e) zákoníku práce je naplněn, když dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav pro výkon práce na pozici referent taxislužby byl posouzen ve vydaném lékařském posudku MUDr. Vandy Řezníčkové, platném ke dni doručení žalobci. Odvolací soud odmítl žalobcovu námitku, že napadl lékařský posudek odvoláním, neboť "úkon nazvaný žalobcem odvolání" nesměřuje "proti zjištěním obsaženým v posudku" a žalobce tedy "objektivně nevyužil svého práva daného mu ustanovením §77 odst. 2 zákona o péči o zdraví lidu". Opodstatněnou neshledal ani námitku žalobce o "nicotnosti" lékařského posudku ze dne 24.7.2008, neboť "z posudku je zřejmé, kdo jeho vydání požaduje, kdo je posuzovanou osobou, kým byl posudek vydán, pro jaké účely a je nepochybný i závěr o zdravotním stavu posuzovaného, když posudek ve svém obsahu odkazuje i na podrobné vyšetření posuzovaného a žádost žalovaného o přezkum zdravotního stavu před návratem na původní pozici". Důvodnou neshledal ani další námitku žalobce, že měl být namísto výpovědi převeden na pozici "stavař" nebo jiné místo, neboť žalovaný tuto svou povinnost splnil již tím, že po zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v roce 2007 převedl žalobce na jinou pozici (do odboru Kanceláře primátora Magistrátu hl. m. Prahy na dobu jednoho roku do 24.6.2008), čímž umožnil žalobci změnu pracovních podmínek a zlepšení jeho zdravotního stavu, ke kterému však podle "nového" lékařského posudku ze dne 24.7.2008 nedošlo; podle odvolacího soudu zákoník práce "neukládá zaměstnavateli povinnost opakovaného či trvalého převedení na jinou práci, a ani to po něm nelze spravedlivě požadovat, neboť zaměstnavatel měl od počátku v úmyslu možnosti a schopnosti zaměstnance využít na jiné pracovní pozici, přičemž úmysl smluvních stran je vyjádřen v pracovní smlouvě".
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá v první řadě, že pro platnost výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm. e) zákoníku práce je "rozhodující skutečná zdravotní způsobilost či nezpůsobilost zaměstnance, nikoli formální platnost či neplatnost zdravotního posudku". Soudy podle dovolatele rovněž chybně vyhodnotily otázku, zda žalobce podal návrh na přezkum lékařského posudku podle ustanovení §77 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), neboť z "textu uvedeného žalobcem na originálu posudku" je nepochybné, že žalobce "nesouhlasí s tvrzením, že je zdravotní nezpůsobilý, naopak má za to, že se jednalo o bossing ze strany zaměstnavatele". Podle žalobce je lékařský posudek MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008 "nicotný" proto, že "trpí neexistencí skutkového základu" a "závažným logickým rozporem mezi různými částmi posudku" a že "nesplňuje základní formální náležitosti". Žalobce dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl jako nepřípustné, případně dovolání zamítl. Zdůraznil, že žalobce nepodal "řádný návrh na přezkoumání lékařského posudku" a že "v rámci řízení o neplatnost výpovědi se snaží hledal pouze účelové argumenty svědčící tomu, že neměl možnost přezkoumání lékařského posudku". Vzhledem k tomu, že lékařský posudek MUDr. Vandy Řezníčkové má všechny potřebné náležitosti a je od doby prokazatelného předání žalobci platný, je výpověď z pracovního poměru ze dne 27.8.2008 platným právním úkonem.
V dalším řízení (ještě před předložením věci dovolacímu soudu k projednání uvedeného dovolání a k rozhodnutí o něm) Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne25.6.2013 č.j. 27 C 286/2008-410 zamítl žalobu o 1.732.496,- Kč s příslušenstvím a rozhodl, že České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se náhrada nákladů řízení nepřiznává a že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. O odvolání podaném proti tomuto rozsudku dosud nebylo rozhodnuto.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.] nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], anebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.].
Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží.
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. §242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.
Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu nepodléhá - srov. §241a odst. 2 a §242 odst. 3 o.s.ř.), že žalobce pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 9.1.1992, změněné dohodou ze dne 23.3.2005, jako referent taxislužby na odboru dopravy. Po skončení pracovní neschopnosti (trvající od 1.3.2006 do 27.5.2007) žalobce byl podle ustanovení §41 odst.1 písm.a) zákoníku práce (s ohledem na lékařské posudky ze dne 30.5.2007 a ze dne 21.6.2007) převeden na jinou práci administrativního pracovníka v Kanceláři primátora Magistrátu hl. m. Prahy na dobu jednoho roku (do 24.6.2008). Dne 24.7.2008 vydala MUDr. Vanda Řezníčková, praktická lékařka vykonávající pro žalovaného závodní preventivní péči, lékařský posudek, který žalobce převzal dne 24.7.2008; na originál posudku žalobce přitom napsal slovo "odvolání", které stručně zdůvodnil, a uvedl, že jej "ještě doplní". S poukazem na tento lékařský posudek žalovaný dal žalobci dopisem ze dne 27.8.2008 výpověď z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm.e) zákoníku práce.
Za tohoto skutkového stavu věci bylo pro rozhodnutí projednávané věci významné (mimo jiné) vyřešení právní otázky, jak má být určena nezpůsobilost zaměstnance dále konat dosavadní práci při výpovědi z pracovního poměru podané podle ustanovení §52 písm. e) zákoníku práce, odvolává-li se v ní zaměstnavatel na lékařský posudek o zdravotním stavu zaměstnance. Vzhledem k tomu, že tato otázka hmotného práva dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena a že její posouzení bylo pro rozhodnutí projednávané věci významné (určující), představuje napadený rozsudek odvolacího soudu rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba posuzovat - vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která mu byla doručena dne 29.8.2008 - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění zákonů č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. a zákonů č. 121/2008 Sb. a č. 126/2008 Sb., tedy podle zákoníku práce ve znění účinném do 30.9.2008 (dále jen "zák. práce") a podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákonů č. 210/1990 Sb., č. 425/1990 Sb., č. 548/1991 Sb., č. 550/1991 Sb., č. 590/1992 Sb., č. 15/1993 Sb., č. 161/1993 Sb., č. 307/1993 Sb. a č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb. a zákonů č. 14/1997 Sb., č. 79/1997 Sb., č. 110/1997 Sb., č. 83/1998 Sb., č. 167/1998 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 123/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č.149/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 164/2001 Sb., č. 260/2001 Sb., č. 285/2002 Sb., č. 290/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 130/2003 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 37/2004 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 121/2004 Sb., č. 156/2004 Sb., č. 422/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 379/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 225/2006 Sb., č. 227/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 111/2007 Sb., č. 28/2008 Sb. a č. 189/2008 Sb., tedy podle zákona o péči o zdraví lidu ve znění účinném do 17.10.2008 (dále jen "zákona o péči o zdraví lidu").
Pracovní poměr může být rozvázán dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době (srov. §48 odst. 1 zák. práce). Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§52 zák. práce), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná; důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§50 odst. 4 zák. práce).
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru (mimo jiné) tehdy, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci [srov. §52 písm. e) zák. práce].
Podle ustálené soudní judikatury dává-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm. e) zák. práce, protože zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě schopnosti konat (nesmí vykonávat) dále dosavadní práci, musí ve výpovědi skutkově vymezit výpovědní důvod uvedením takových (konkrétních) skutečností, aby bylo nepochybné, v čem spatřuje (v čem podle zaměstnavatele spočívá) naplnění výpovědního důvodu uvedeného v ustanovení §52 písm. e) zák. práce. Odvolává-li se zaměstnavatel při vymezení výpovědního důvodu uvedeného v ustanovení §52 písm. e) zák. práce na "lékařský posudek", je výpověď z pracovního poměru platným právním úkonem jen tehdy, jde-li o lékařský posudek, který byl vydán zařízením závodní preventivní péče a který byl přijat postupem předepsaným pro lékařskou posudkovou činnost (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2014 sp. zn. 21 Cdo 1469/2013).
Posuzování zdravotní způsobilosti fyzických osob k práci se uskutečňuje v rámci závodní preventivní péče. Závodní preventivní péči, jejímž cílem je zabezpečení prevence včetně ochrany zdraví před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů (srov. §18a zákona o péči o zdraví lidu), je každý zaměstnavatel povinen zabezpečit pro všechny své zaměstnance [srov. též §224 odst. 1 písm. d) zák. práce] a uskutečňuje se ve spolupráci (zpravidla na základě smlouvy) se zařízením léčebně preventivní péče (§35 a násl. zákona o péči o zdraví lidu). Lékařskou posudkovou činnost, jejímž "předním úkolem" je posuzování způsobilosti k práci, vykonávají v rámci léčebně preventivní péče, včetně závodní preventivní péče, zpravidla ošetřující lékaři (srov. §21 odst. 1 a §77 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu).
Zdravotnická zařízení, která vydávají na základě posouzení zdravotního stavu pacienta lékařské posudky, musí lékařský posudek pacientovi předat prokazatelným způsobem (srov. §77 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu). Má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval, případně, provozují-li zdravotnické zařízení lékař nebo klinický psycholog, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, podává se návrh tomuto lékaři nebo klinickému psychologovi (srov. §77 odst. 2 zákona o péči o zdraví lidu). Návrh na přezkoumání lékařského posudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení (srov. §77 odst. 3 zákona o péči o zdraví lidu). Nebyl-li podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne jeho prokazatelného předání pacientovi (srov. §77 odst. 4 zákona o péči o zdraví lidu). V případě, že vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení (srov. §77 odst. 5 zákona o péči o zdraví lidu). Správní úřad, kterému bylo postoupeno odvolání proti lékařskému posudku, buď odvolání zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo napadený lékařský posudek zruší a věc vrátí zdravotnickému zařízení, které tento posudek vydalo, k vydání nového lékařského posudku na základě nového, popřípadě doplňujícího posouzení zdravotního stavu pacienta; proti tomuto rozhodnutí správního úřadu se nelze odvolat (srov. §77a zákona o péči o zdraví lidu).
V projednávané věci je z výsledků dokazování provedeného před soudy nepochybné, že žalobce, který lékařský posudek MUDr. Vandy Řezníčkové převzal dne 24.7.2008, přímo na vyhotovení lékařského posudku, které "zůstalo" lékařce, dopsal text nadepsaný "Odvolání" s následujícím zdůvodněním: "Pracovní úraz a následné patnáctiměsíční onemocnění mi na pracovišti v odboru dopravy způsobil zaměstnavatel bossingem (mobbingem), jemuž by podlehl každý zdravý, vnímavý člověk. Nechci, aby se tato skutečnost zastírala zdravotními vyšetřeními a hledáním domněnek o příčině úrazu v mém zdravotním stavu. Zaměstnavatel neodstranil zdroj ani jisté riziko z opakování vůči mé osobě. Toto odvolání ještě doplním, vyhrazuji si na to právo". Se závěrem soudů, podle něhož žalobce nenavrhl (ve smyslu ustanovení §77 odst.3 a 5 zákona o péči o zdraví lidu) přezkoumání lékařského soudu MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008, dovolací soud nesouhlasí. Bez ohledu na to, zda podání žalobce učiněné přímo na vyhotovení lékařského posudku, které "zůstalo" MUDr. Vandě Řezníčkové, vskutku obsahuje relevantní důvody přezkumu lékařského posudku, je z jeho obsahu jednoznačně patrné, že žalobce nesouhlasil se závěrem uvedeným v posudku o tom, že by "pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost", a že proto požadoval jeho přezkoumání zákonem stanoveným způsobem. Vzhledem k tomu, že o tomto "odvolání žalobce" nebylo rozhodnuto ani osobou uvedenou v ustanovení §77 odst.5 zákona o péči o zdraví lidu, ani nebylo postoupeno k rozhodnutí příslušnému správnímu úřadu, je třeba přisvědčit dovolateli v tom, že lékařský posudek MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008 se nestal platným a že tedy pro výpověď z pracovního poměru ze dne 27.8.2008, která se na něj odvolávala, nebyl způsobilým podkladem.
Lékařský posudek, který je zařízením závodní preventivní péče vydáván "pro účely pracovněprávních nebo obdobných vztahů", musí obsahovat - jak je zřejmé z bodu 8 Přílohy č. 1 vyhlášky č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášek č. 479/2006 Sb., č. 64/2007 Sb. a č. 187/2008 Sb. - identifikační údaje posuzované osoby, zaměstnavatele, příslušného zdravotnického zařízení a lékaře, který posudek vydal, účel vydání posudku, údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, druhu práce, režimu práce a zdravotních a bezpečnostních rizicích práce, za kterých je vykonávána, a míře těchto rizik, posudkový závěr, poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání posudku a datum vydání posudku; je-li účelem posudku posouzení zdravotní způsobilosti, musí být z posudkového závěru lékařského posudku zřejmé, zda posuzovaná osoba a) je zdravotně způsobilá, nebo b) je zdravotně způsobilá s podmínkou (zdravotní způsobilostí s podmínkou se rozumí například použití nezbytného zdravotnického prostředku posuzovanou osobou nebo jiné omezení posuzované osoby kompenzující její zdravotní omezení; v posudku se vždy tato podmínka vymezí), nebo c) je zdravotně nezpůsobilá, anebo d) pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.
Podle ustálené judikatury soudů je (platný) lékařský posudek, vydaný podle ustanovení §77 zákona o péči o zdraví lidu, způsobilým předpokladem pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm.e) zák. práce, jen jestliže v něm bylo výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjádřeno, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci (srov. například právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4.10.2011 sp. zn. 21 Cdo 2785/2010, který byl uveřejněn pod č. 34 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012). Lékařský posudek MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008 však uvedenému požadavku nevyhovuje.
V lékařském posudku MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008 je sice "vyjádření lékaře ZPP" o tom, že žalobce "pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu navrhované práce", kterou je "DOP referent taxislužby - kontrola", za "podmínek uvedených v žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti", současně se však v posudku uvádí, že "důvodem dlouhodobé nezpůsobilosti je podmínka: nutné je vyřazení pracovníka z původního pracovního kolektivu" a že "tento závěr navazuje na výsledky vyšetření a závěrečného posouzení" na Klinice nemocí z povolání VFN v Praze ze dne 20.6.2008, podle něhož je žalobce "zdravotně způsobilý k odborné úřednické práci s podmínkou vyřazení z původního pracovního kolektivu". Z uvedeného je zřejmé, že lékařský posudek MUDr. Vandy Řezníčkové ze dne 24.7.2008 činí závěr na jedné straně, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce "DOP referent taxislužby - kontrola", za "podmínek uvedených v žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti", a na druhé straně, že žalobce je zdravotně způsobilý k této práci s podmínkou, kterou představuje "vyřazení z původního pracovního kolektivu". Takovýto lékařský posudek, který je vnitřně rozporný a nepřesvědčivý a jehož nejasnosti nebyly (do podání výpovědi z pracovního poměru) odstraněny, neobsahuje řádný posudkový závěr jako jednu ze svých náležitostí, a proto nemůže být způsobilým podkladem pro výpověď z pracovního poměru ze dne 27.8.2008, která se na něj odvolávala.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není správný; Nejvyšší soud České republiky jej proto zrušil (§243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí také na rozsudek soudu prvního stupně ze dne 29.11.2011 č.j. 27 C 286/2008-225, a že na zrušeném rozsudku odvolacího soudu je závislý [srov. §242 odst.2 písm.b) o.s.ř.] rozsudek soudu prvního stupně ze dne 25.6.2013 č.j. 27 C 286/2008-410 ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o náhradu platu za dobu od 1.11.2008 do 30.6.2011 ve výši 1.042.496,- Kč s příslušenstvím a ve výrocích o náhradě nákladů řízení, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž tato rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně (Obvodnímu soudu pro Prahu 1) k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá, §226 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. ledna 2015
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu