ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.760.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 760/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce J. K. , zastoupeného JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Nové Bělé, Ovesná č. 356/7, proti žalované KEŠOVKA, a. s. se sídlem v Brně, Matzenauerova č. 2220/2, IČO 28279182, o neplatnost smlouvy o úvěru a o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 26 C 42/2012, za účasti obchodní společnosti Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo se sídlem v Olomouci, tř. Svobody č. 1194/12, IČO 63492555, o dovolání Záložny CREDITAS, spořitelního družstva proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2013, č. j. 57 Co 63/2013-63, takto:
Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 26. 11. 2012, č. j. 26 C 42/2012-16, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že „smlouva o úvěru č. 8100000138 uzavřená dne 14. 4. 2010 mezi SMART HYPO s. r. o. J. K., A. K. a L. K., je neplatná“ a že „nemovitosti zapsané na LV č. 145 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Opava, k. ú. H., obec H. a okres Opava, jako pozemky parc. č. st. 153 zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. st. 250 zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 721/10 zahrada, stavba č. p. bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. 153 a stavba bez č. p./č. e. – zem. used., stojící na pozemku parc. č. st. 250, nejsou zatíženy zástavním právem podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti uzavřené dne 14. 4. 2010 mezi SMART HYPO s. r. o. a žalobcem“. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že smlouva o úvěru č. 8100000138 a smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 14. 4. 2010 jsou absolutně neplatnými právními úkony, neboť je žalobce uzavřel v duševní poruše, která ho činila k těmto úkonům neschopným. V době uzavření těchto smluv byl žalobce ve velmi špatném zdravotním stavu a nebyl schopen chápat obsah, právní význam ani dopad těchto právních úkonů. Na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2010 byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena na žalovanou.
V průběhu řízení před soudem prvního stupně žalobce podáním doručeným soudu dne 22. 11. 2012 navrhl, aby na místo dosavadní žalované bylo pokračováno v řízení s novou žalovanou Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo se sídlem v Olomouci, tř. Svobody č. 1194/12, IČO 63492555. Návrh zdůvodnil tím, že mu bylo oznámeno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. 8100000138 byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na společnost FINWAY a. s. a ta ji postoupila dále ve prospěch Záložny CREDITAS, spořitelní družstvo se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 1194/12.
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 26. 11. 2012, č. j. 26 C 42/2012-16, připustil, aby „na místo žalované vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo, IČO 63492555, se sídlem tř. Svobody č. 1194/12, 779 00 Olomouc“. Dospěl k závěru, že žalobci bylo oznámeno (oznámením postupitele ze dne 24. 4. 2012), že smlouvou o postoupení pohledávky byla smlouva o úvěru č. 8100000138 uzavřená dne 14. 4. 2010 se společností Smart Hypo, s. r. o. postoupena na společnost FINWAY, a. s., která dále tuto pohledávku postoupila na společnost KEŠOVKA, a. s., ta postoupila pohledávku zpět na společnost FINWAY, a. s. a tato stejnou pohledávku postoupila společnosti Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo.
K odvolání žalované a společnosti Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. 6. 2013, č. j. 57 Co 63/2013-63 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dospěl k závěru, že soud prvního stupně aplikoval ustanovení §107a o. s. ř. správně, neboť žalobce prokázal existenci smlouvy o postoupení pohledávky ze společnosti FINWAY, a. s. na Záložnu CREDITAS, spořitelní družstvo, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2012. Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo neprokázala, že by právně relevantním způsobem od postoupení pohledávky odstoupila, její podání adresované společnosti FINWAY, a. s. není takovým právním úkonem, ze kterého by bylo možno dospět k závěru, že došlo k platnému postoupení pohledávky a že v důsledku této skutečnosti pohledávka přechází zpět z postupníka na postupitele. Zkoumání platnosti smlouvy o postoupení pohledávek není předmětem rozhodování o návrhu podle §107a o. s. ř., ale rozhodování ve věci samé.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo dovolání. Namítla, že mezi dovolatelkou jako postupníkem a společností FINWAY, a. s. jako postupitelem byla dne 30. 3. 2012 uzavřena smlouva o zajištění postoupením pohledávek, že smlouvou o zajištění postoupením pohledávky se nemění osoba věřitele natrvalo, ale jen za účelem zajištění jiné pohledávky, dovolatelka se proto stala toliko tzv. nepravým vlastníkem postupovaných pohledávek, které slouží výhradně k zajištění pohledávky, a dovolatelka je oprávněna uspokojit se z postupovaných pohledávek pouze a jedině v případě, že pohledávka dovolatelky za společností FINWAY, a. s. zajištěná postupovanými pohledávkami nebude řádně a včas splácena, k čemuž nedošlo. Ve smlouvě o zajištění postoupením pohledávek byla sjednána rozvazovací podmínka, kdy postupovaná pohledávka, která nesplňuje požadavek na její kvalitu, přestává být okamžikem jejího odmítnutí dovolatelkou a vrácení zpět společnosti FINWAY, a. s. předmětem postoupení. Ohledně předmětné pohledávky byla rozvazovací podmínka naplněna, neboť dovolatelka ji ihned po zjištění, že je nezpůsobilá k postoupení (že proti ní existují námitky poddlužníků), vrátila zpět společnosti FINWAY, a. s. jako postupiteli. Předmětná pohledávka nebyla k 17. 12. 2012 součástí seznamu pohledávek (ani žádného dalšího seznamu postoupených pohledávek), který je součástí smlouvy o zajištění postoupením pohledávek, tzn., že předmětná pohledávka přestala být předmětem postoupení. V době rozhodování odvolacího soudu nebyla dovolatelka oprávněnou z předmětné pohledávky a nebyl dán žádný důvod pro to, aby vstoupila do řízení na místo žalované. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a aby věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná uvedla, že v plném rozsahu souhlasí s dovoláním společnosti Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo.
Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání společnosti Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo zamítl, neboť právní závěry odvolacího soudu považuje za správné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva (zda smlouva o zajištění postoupením pohledávky podle ustanovení §554 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 je právní skutečností, s níž právní předpisy spojují přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o než v řízení jde ve smyslu ustanovení §107a odst. 1 o. s. ř.), která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 o. s. ř. (§107a odst. 1 o. s. ř.). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v ustanovení §107a odst. 1 o. s. ř., a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (§107a odst. 2 o. s. ř.).
Navrhne-li žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo, soud – jak vyplývá z ustanovení §107a odst. 1 a 2 o. s. ř. - ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda se jedná o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod nebo převod práva (tedy zda nejde o takovou právní skutečnost, která podle právních předpisů nemůže mít za následek přechod nebo převod práva), zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva. Otázkou, zda ten, kdo má do řízení vstoupit na místo dosavadního účastníka, je skutečně nositelem práva, o něž v řízení jde, se přitom nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř., ale již posouzení věci samé (opodstatněnosti žaloby), k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé - v rozsudku, kterým rozhodne o žalobě (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, které bylo uveřejněno pod č. 31 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V projednávané věci žalobce v návrhu, kterým se domáhal, aby na místo dosavadní žalované vstoupila do řízení Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo, označil za právní skutečnost, v důsledku které na ni přešla povinnost, o kterou v řízení jde, smlouvu o zajištění postoupením pohledávek ze dne 30. 3. 2012, kterou uzavřeli společnost FINWAY, a. s., jako postupitel, která postoupila svoji pohledávku za žalobcem vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 8100000138 ve prospěch Záložny CREDITAS, spořitelního družstva, jako postupníka, k zajištění svých pohledávek, která má za dlužníkem FINWAY, a. s.
Dovolatelka v dovolání mimo jiné namítá, že odvolací soud nevzal v potaz zásadní odlišnost mezi institutem postoupení pohledávky, kterým dochází ke změně v osobě věřitele, a institutem zajištění postoupením pohledávky, kterým dochází k zajištění závazků a nemění se osoba věřitele natrvalo, ale jen za účelem zajištění jiné pohledávky.
Podle ustanovení §554 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013) pohledávku lze zajistit i postoupením pohledávky dlužníka nebo pohledávky třetí osoby.
Zajišťovací cese je jedním z prostředků k zajištění pohledávky, přičemž jde o postoupení pohledávky, avšak nikoliv za účelem trvalé změny věřitele, nýbrž za účelem zajištění pohledávky jiné. Jelikož ustanovení §554 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013) neupravuje podstatné náležitosti smlouvy o zajištění postoupením pohledávky, je třeba vycházet z právní úpravy smlouvy o postoupení pohledávky (§524 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013). Kromě označení smluvních stran (postupitele a postupníka), vymezení postupované pohledávky (způsobem, z něhož bude jednoznačně zjistitelné, jaká pohledávka je předmětem postupu) a vyjádření vůle směřující ke změně v osobě věřitele postupované pohledávky musí smlouva o zajištění postoupením pohledávky dále obsahovat označení pohledávky, o jejíž zajištění jde, a z jejího obsahu musí být zřejmá zajišťovací funkce postoupení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2006, sp. zn. 29 Odo 928/2004). I při zajišťovací cesi tak dochází přímo ke změně věřitele pohledávky použité k zajištění. Smlouva o zajištění postoupením pohledávky je tedy právní skutečností, s níž právní předpisy spojují přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde [s postoupenou pohledávkou (určenou k zajištění jiné pohledávky) přechází na postupníka i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, i zástavní právo, které zajišťuje postoupenou pohledávku].
V projednávané odvolací soud sice správně vyšel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky za účelem zajištění závazku ze dne 30. 3. 2012 uzavřenou mezi společností FINWAY, a. s., jako postupitelem, a společností Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo, jako postupníkem došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. 8100000138 uzavřené dne 14. 4. 2010 mezi žalobcem a společností SMART HYPO s. r. o., přehlédl však, že v dopise ze dne 24. 4. 2012, jímž FINWAY, a. s., inkasní společnost, informovala žalobce o postoupení této pohledávky na Záložnu CREDITAS, spořitelní družstvo, žalobci sdělila, že jeho „povinností je nadále plnit pohledávku ve prospěch naší společnosti“ (společnosti FINWAY, a. s.) a že „povinnost hradit závazky vyplývající z postupované pohledávky k rukám Záložny CREDITAS, resp. na účet jí určený má až na základě písemné výzvy učiněné Záložnou CREDITAS nebo naší společností“ (společností FINWAY, a. s.). Z uvedeného vyplývá, že sice došlo k postoupení pohledávky za účelem zajištění závazku, avšak že povinnost hradit závazky z postoupené pohledávky jinému subjektu (Záložně CREDITAS) měla nastat až na základě písemné výzvy učiněné Záložnou CREDITAS nebo společností FINWAY, a. s. Je tedy zřejmé, že zde není žádná skutečnost, z níž by vyplývalo, že pohledávka, o níž je veden spor přešla na jiného. V řízení totiž nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo, případně společnost FINWAY, a. s. žalobci sdělila, že má hradit svoje závazky někomu jinému než společnosti FINWAY, a. s.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Opavě) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. března 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu