ECLI:CZ:NS:2015:21.ND.440.2014.1
sp. zn. 21 Nd 440/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobce Ing. P. T. , zastoupeného JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Mezibranská č. 19, proti žalovanému T. B. , zastoupenému JUDr. Petrem Kočím, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 64/2009, o návrhu žalovaného na vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Romany Vostrejšové, JUDr. Jitky Horové a JUDr. Leandry Zilvarové, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Jitka Horová a JUDr. Leandra Zilvarová nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Co 136/2013.
Odůvodnění:
Žalovaný při odvolacím jednání konaném u Vrchního soudu v Praze dne 4. 11. 2014 ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Co 136/2013 vznesl námitku podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Romany Vostrejšové, JUDr. Jitky Horové a JUDr. Leandry Zilvarové (kterou doplnil písemným podáním doručeným tomuto soudu dne 18. 11. 2014), neboť „se zřetelem na poměr jmenovaných soudkyň k věci, eventuelně i k účastníkům, je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“. Námitku podjatosti odůvodnil tím, že na „diskusním fóru se objevovaly kritické příspěvky vůči činnosti Vrchního soudu v Praze“, a proto soudci, „kteří v té době soudili“, jsou v této věci podjatí a „rozhodně by nerozhodovali objektivně“, a že jmenované soudkyně „jsou v tak blízkém vztahu ke kárně postiženému soudci V. T. (který žalovanému neumožnil vznést námitku podjatosti ve věci vedené pod sp. zn. 14 Cmo 192/2008 a jemuž byla udělena výtka, přičemž v té souvislosti podal ombudsman návrh na kárné řízení předsedy Vrchního soudu v Praze JUDr. J. B.), který jim „znemožňuje nestranně věc řešit a objektivně rozhodovat“. Dále uvedl, že na Vrchním soudu v Praze „často vídává zaměstnance společnosti J&T banka JUDr. J. Š., který přesto, že není činný advokát, ani žádný spor jako účastník u tohoto soudu nevede, a nemá tudíž důvod budovu navštěvovat, chodí podle všeho za uvedenými v podjatosti soudci, případně i za předsedou Vrchního soudu“, že se „vydával za zástupce americké strany“ a že „telefonoval soudci Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. M. K., který následně jednal dle jeho pokynu“. Současně poukázal na to, že předsedu Vrchního soudu v Praze JUDr. J. B. jmenoval bývalý prezident republiky Václav Klaus, přičemž „u vztahu předseda soudu a prezident je určitá podobnost jako mezi soudci a předsedou soudu“, a dále „na propojení žalobce, JUDr. J. Š. a bývalého prezidenta Václava Klause, jenž je skutečným majitelem PPF a podle všeho i firem, za kterými jsou žalobce P. T. a JUDr. J. Š.“, z čehož žalovaný dovozuje, že „je pravděpodobné, že tichý společník či anonymní akcionář v těchto firmách může být i předseda Vrchního soudu v Praze“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený (§16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§15a odst. 1 věta první, §14 odst. 1 a §14 odst. 4 o. s. ř.).
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž naroveň může v konkrétním případě být vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti.
Nejvyšší soud též dospěl k závěru, že vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, jestliže tyto vztahy spočívají pouze v tom, že se soudci navzájem znají nebo že jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2001, sp. zn. 4 Nd 114/2001). Toto pravidlo lze vztáhnout i na vztahy mezi soudci a jinými osobami činnými v oblasti právní praxe či teorie; jen v případě, že by tyto vztahy překročily běžný profesionální rámec a staly by se osobními (zejména přátelskými či naopak nepřátelskými), bylo by nutno uvažovat o podjatosti soudce.
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze - jak vyplývá z obsahu spisu - má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Co 136/2013 projednat a rozhodnout senát složený z předsedkyně senátu JUDr. Romany Vostrejšové a soudkyň JUDr. Jitky Horové a JUDr. Leandry Zilvarové.
Předsedkyně senátu JUDr. Romana Vostrejšová a soudkyně JUDr. Jitka Horová a JUDr. Leandra Zilvarová ve svých vyjádřeních shodně uvedly, že k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům nemají žádný vztah a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnost o jejich nepodjatosti.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Romany Vostrejšové, JUDr. Jitky Horové a JUDr. Leandry Zilvarové. Uvedené soudkyně nemají k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by představoval důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Žádné konkrétní okolnosti ohledně poměru uvedených soudkyň k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, pro něž by tu byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř., ostatně neuvádí ani žalovaný. Takovouto okolností nemůže být jen samotná skutečnost, že JUDr. J. B. je předsedou Vrchního soudu v Praze, ani to, že na tomto soudu působí soudce JUDr. V. T., natož pak ostatní (ničím nepodložená) tvrzení žalovaného, jež se dotyčných soudkyň nijak netýkají. Důvodem k vyloučení soudce nejsou ve smyslu ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. ani okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší soud České republiky proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Jitka Horová a JUDr. Leandra Zilvarová nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Co 136/2013 (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalovaným rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. února 2015
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu