ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.2303.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 2303/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce MUDr. J. F., zastoupeného Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Lannova tř. 14/9, proti žalovaným 1) L. F. , 2) A. F. , 3) J. F. , a 4) E. F. , všem zastoupeným JUDr. Lenkou Smolíkovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 6, Bachmačské nám. 334/6, o 66 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 299/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. února 2014, č. j. 8 Co 1524/2011-596, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 15 000 Kč k rukám JUDr. Lenky Smolíkové, LL.M., advokátky se sídlem v Praze 6, Bachmačské nám. 334/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. února 2014, č. j. 8 Co 1524/2011-596, není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené. Dovolání je podáno z důvodu nesprávného právního posouzení otázky nároku na náhradu škody, spočívající v nákladech řízení vynaložených v jiném řízení s jiným účastníkem, když do uvedeného řízení žalobce vstoupil v důsledku protiprávního jednání žalovaných, s tím, že na řešení této otázky spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, a dovolatel namítá, že tato otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, neboť Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 6. 9. 2013, č. j. 25 Cdo 272/2012, tuto možnost výslovně vyloučil, avšak v rozhodnutích ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1488/2012, a ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4563/2009, tuto možnost připustil.
Právní otázka, na níž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, tj. otázka, zda v rámci náhrady škody má žalobce nárok na náhradu nákladů vynaložených na smluvní odměnu advokáta, který ho zastupoval v jiném soudním řízení, v němž mu nebyla náhrada nákladů řízení vůči protistraně přiznána, byla odvolacím soudem v napadeném rozhodnutí vyřešena nejen v souladu se závazným právním názorem vysloveným v předchozím zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu v této věci (rozsudek ze dne 6. 9. 2013, č. j. 25 Cdo 272/2012), ale i v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3178/2009). Právní názor konstantně zastávaný v rozhodovací praxi dovolacího soudu na danou otázku není dotčen rozhodnutími, na něž dovolatel poukazuje, neboť ve věci pod sp. zn. 25 Cdo 1488/2012 bylo dovoláním napadeno usnesení, jímž bylo zastaveno řízení o náhradu škody pro nedostatek podmínky řízení, a dovolacím soudem byla řešena tato procesní otázka se závěrem, že předchozí rozhodnutí v exekučním řízení o náhradě nákladů exekučního řízení nebrání projednání posléze uplatněného nároku na náhradu (tvrzené) škody, neboť nejde o totožný nárok, a neexistuje tedy překážka věci rozsouzené. Rozhodnutí pod sp. zn. 25 Cdo 4563/2009 se pak dané právní otázky netýká, neboť v něm byla řešena otázka důvodnosti nároku na náhradu ušlého zisku - ztráty úroků z vkladu zbytečně vybraného z banky a na náhradu za zbytečně zaplacenou daň z převodu nemovitosti, což je zcela jiný nárok, než je v tomto řízení požadovaná náhrada za odměnu zaplacenou advokátovi ve výši mezi nimi smluvené.
Jak vyplývá z uvedeného, odvolací soud se při řešení právní otázky, na niž spočívá jeho rozhodnutí, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nejde o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Dovolání tedy není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. června 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu