ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.2487.2015.1
25 Cdo 2487,2488/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobců a) Bc. J. K. a b) prap. I. F. , zastoupených JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem Tábor, Bělehradská 2759/6, proti žalovanému Ing. P. K. , zastoupenému Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou se sídlem Tábor, Palackého 357, o zaplacení 612.892,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 15 C 130/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 11. 12. 2014, č.j. 15 Co 345/2014-430, a doplňujícímu usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 6. 1. 2014, č.j. 15 Co 345/2014-439, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.406,80 Kč k rukám Mgr. Heleny Martínkové, advokátky se sídlem Tábor, Palackého 357, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 11. 12. 2014, č.j. 15 Co 345/2014-430, a doplňujícímu usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 6. 1. 2014, č.j. 15 Co 345/2014-439, neobsahuje obligatorní náležitosti, a sice řádné vymezení přípustnosti a důvodu dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.).
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Vymezení předpokladů přípustnosti a důvodu dovolání je nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání. Přípustnost dovolání musí být vymezena tak, aby bylo jasně patrné, které z hledisek (předpokladů) vyjmenovaných v §237 o. s. ř. má dovolatel za splněné; pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části nepostačuje (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§241a odst. 3 o. s. ř.). Souladnost této judikatury dovolacího soudu s ústavním pořádkem potvrdil Ústavní soud např. v usneseních ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, nebo ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, uveřejněných na webových stránkách Ústavního soudu.
Dovolatelé v podaném dovolání toliko vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu, aniž by ale vymezili konkrétní otázku hmotného či procesního práva splňující kritéria §237 o. s. ř. či specifikovali právní posouzení, které považují za nesprávné. Podané dovolání tedy zjevně nevyhovuje zákonným požadavkům, když nezbytné obligatorní náležitosti nelze dovodit ani z jeho obsahu.
Jelikož dovolání postrádá obligatorní náležitosti a uvedený nedostatek nebyl v zákonné lhůtě odstraněn (§241b odst. 3 o. s. ř.), trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Z ustanovení §243b o. s. ř. přitom vyplývá, že soud dovolatele k odstranění vad dovolání nevyzývá.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. S ohledem na odmítnutí dovolání má žalovaný vůči žalobcům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z nákladů zastoupení advokátkou. Výše odměny advokátky za jeden úkon právní služby byla vypočtena podle §7 bodu 6 a §8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a činí 10.780,- Kč. Advokátka žalovaného učinila ve věci právě jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání ze dne 1. 6. 2015. K tomu náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna i náhrada výdajů se podle §137 odst. 3 písm. a) a 151 odst. 2 o. s. ř. navyšuje o 21% náhradu DPH (2.326,80 Kč). Celkem tedy činí přiznaná náhrada nákladů 13.406,80 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 10. září 2015
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu